Planeta Země

Střetnutí tří císařů: Jak vypadala bitva u Slavkova?

Střetnutí tří císařů: Jak vypadala bitva u Slavkova?

Počátkem prosince roku 1805 stanula v prostoru mezi Šlapanicemi a Slavkovem spojená rakousko-ruská vojska proti armádě francouzského císaře Napoleona I.

Nejslavnějšímu Napoleonovu vítězství předcházelo skvělé tažení, v němž během dvou měsíců přinutil ke kapitulaci rakouskou armádu v Bavorsku a její zbytky, spojené s ruskými oddíly, zatlačil přes celé Dolní Rakousko až na Moravu k Olomouci. Tam spojence posílila další ruská vojska. Jejich početní síla přivedla ruského cara a rakouského císaře, přítomné u armády, k myšlence útočného postupu proti Napoleonovi, a to bez ohledu na skutečnost, že se ze severní Itálie blížila na pomoc silná armáda arcivévody Karla. Spojenci vyrazili od Olomouce k Brnu a 2. prosince, ve výroční den Napoleonovy korunovace, se obě nepřátelské armády střetly.

V bitvě se utkal za Napoleon, Alexandr I. a František I.

Když přesila nestačí

Spojenci obsadili linii táhnoucí se od prostoru severně od olomoucké silnice přes Staré Vinohrady, dominantní pracký kopec až na jih k Telnici. Jejich záměrem bylo úderem levého křídla rozbít pravé Napoleonovo křídlo, odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech. K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži. Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.

Proti Napoleonovi stála obrovská přesila.

Co se skrývá v mlze

Úderům spojeneckého levého křídla na Telnici a Sokolnice čelil Napoleon jen poměrně nepočetnými oddíly, většinu své armády držel v záloze pro připravovaný zničující úder. Došlo k němu ve chvíli, kdy spojenci již téměř vyklidili pratecký kopec a obrovskou silou útočili na Sokolnice. Sbor maršála Soulta krytý mlhou dorazil nepozorovaně až k Praci. Prudkým náporem zaútočil na Staré Vinohrady a pratecký kopec a po urputném boji s rakouskými a ruskými jednotkami se těchto strategických bodů zmocnil.

Napoleon byl vynikajícím stratégem.

Smrt v rybnících?

Nepomohl ani zásah carské ruské gardy, bitva byla ztracena. Spojenci museli opustit bojiště a ve zmatku se stáhnout ke Slavkovu. Rakousko-ruské jednotky v prostoru Sokolnic poté byly z větší části obklíčeny a přinuceny ke kapitulaci. Jen malé části se podařilo uniknout přes hráze zamrzlých rybníků. Zde je nutno připomenout legendu, kterou rozšířil sám Napoleon a která se udržuje do dnešních dní. Podle ní měly v rybnících zahynout tisíce ruských vojáků. V pramenech doložené výlovy rybníků, nařízené po bitvě, ale nalezly pouze utopené koně a ztracený válečný materiál.

Nakonec vyhrál Napoleon a bylo uzavřeno příměří.

Poslední boj u vesnice Tvarožná

Spojenecká vojska tedy ve svém středu a na levém křídle utrpěla katastrofální porážku. Zbýval ještě ruský sbor generála Bagrationa, jenž vedl poměrně izolovaný boj se sborem maršála Lannese u Tvarožné a v prostoru olomoucké silnice. Přestože i Bagration utrpěl značné ztráty, nebyl rozdrcen a se svým sborem jako jediný v pořádku ustoupil. Spojenecká vojska už nebyla schopna boje a ustupovala směrem na Hodonín do Uher. Dne 6. prosince pak bylo na slavkovském zámku podepsáno příměří.

Více z Planeta Země

Kdo dobyl vesmír jako první? Zvířata!

Planeta Země24.9.2020

Každodenní život v antickém Římě: shnilé ryby, léky z krve gladiátorů i fronty na chleba

Planeta Země21.9.2020

12 nejkrásnějších atmosférických jevů

Planeta Země17.9.2020

Luxus na talíři: 7 nejdražších jídel světa

Planeta Země14.9.2020

Nespoutaný Nil spoluvytváří krajinu plnou kontrastů

Planeta Země11.9.2020

Druhá světová válka málem začala na území Čech!

Planeta Země10.9.2020

Komár, největší zabiják současnosti!

Planeta Země7.9.2020

Spolčení s ďáblem: Nacistické know-how ve službách studené války!

Planeta Země3.9.2020

Záhada Alexandrijské knihovny: Zničil ji Caesar, anebo vyhořela do základů?

Planeta Země31.8.2020
Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat