Americký generál Patton strne v úžasu. Tak tohle je to legendární kopí, které prý má moc ovlivňovat osud celého světa! Ke generálovu zklamání musí však být údajný nástroj moci navrácen do Rakouska, odkud ho vzal Hitler. Nebo to celé bylo jinak?
Kdo by někdy neslyšel o legendárním Longinově kopí či Kopí osudu, jak je rovněž nazýváno? Jedná se o zbraň, kterou prý římský setníkLonginus probodl bok Ježíše Krista, aby zabránil zlámání jeho končetin, když visel na kříži.
Právě toto kopí je považováno za jednu z nejmocnějších křesťanských relikvií a každý vládce se ho toužil zmocnit. Proč je Longinovo kopí tak žádané?
Nesmrtelná legenda
Za vše může pověst, která zbraň obestírá. Traduje se, že: „Ten, kdo je vlastníkem kopí a je srozuměn s jeho mocí, má ve svých rukou osud tohoto světa k jeho dobru či zlu.“ Mnozí vládcové prý vděčí za své úspěchy právě moci této relikvie.
Jenže věc má jeden háček. V dějinách se objevuje hned několik relikvií, které si činí nárok být tím pravým kopím, kterým setník Longin uchránil Ježíšovo tělo před zohavením. Které z nich je skutečným Kopím osudu?
Údajní vlastníci kopí
Jedna za zaručeně pravých relikvií prý pomáhá římskému císařiKonstantinu Velikému (cca 272 – 337 n. l.) zvítězit v bitvě u Milvijského mostu v roce 312. Zřejmé to samé kopí pak stojí v pozadí válečných úspěchů i dalších římských císařů.
V osmém století se prý dostává do rukou Karlu Velikému (742 – 814). Po něm údajně kopí postupně přechází do vlastnictví celkem 45 vládců, z nichž poslední je Adolf Hitler (1889 – 1945).
Další kandidát na skutečné Kopí osudu se vynořuje během první křížové výpravy. Křižáci ho objeví pod oltářem chrámu svatého Petra a roku 1098 vítězí v bitvě u Antiochie. Pravost kopí je však záhy zpochybněna.
Kopí prodává ve třináctém století jeruzalémským králBalduin II. (1080 – 1131) Benátčanům. Odtud se později dostává do Francie. Za Francouzské revoluce je umístěno do Národního muzea, odkud záhadně zmizí.
Zbraň setníka Longina se prý ocitá i na území Čech a to v rukou vášnivého sběratele křesťanských relikvií Karla IV. (1316 – 1378). Jeho syn Zikmund Lucemburský(1368 – 1437) ho později vrací do Norimberka.
Podle některých badatelů jde o totéž kopí, které je později uloženo ve vídeňském Hofburgu, odkud ho v roce 1938 nechá převézt Hitler a kam je po druhé světové válce navráceno.
