V řecké mytologii je příběh o děsivém kanci, který terorizoval oblast mezi řeckými městy Megara a Korint. Zabíjel vše živé a neměl slitování ani s lidmi. Jeho řádění učinil přítrž až slavný hrdina Théseus, který ho v tvrdé bitvě nakonec zabil.

Tento mýtus by ale nemusel být až takovou pohádkou, jak se většina lidí domnívá. Lidožravá bestie prý kdysi skutečně existovala!

Pověst o Krommyónské svini je součástí řeckých hrdinských bájí. Podle legend šlo o divoké prase, které bylo až nepřirozeně velké a velice agresivní.

Vychovala ho prý stařena jménem Phaea, která žila v malé vesnici Krommyon. Když kanec dospěl, utekl do přilehlých lesů a v celém okolí vzbuzoval hrůzu. Útočil na vše, co se hýbalo, a zabíjel bez slitování. Svou kořist poté požíral.

Lidé se neodvažovali do jeho teritoria vstupovat, mnoho z nich za to totiž zaplatilo životem. Bylo vysláno několik skupin lovců, aby nebezpečné zvíře ulovili, nikdo ale neuspěl. Většina byla ráda, že se dostali pryč živí.

Vraceli se nejen s nepořízenou, ale také s dalšími historkami o řádění divokého kance. Uspěl až slavný hrdina Théseus, kterému se nakonec podařilo zvíře ulovit.

Kanec nebo člověk

Podle mnoha lidí jde jen o pohádku, na které není ani trochu pravdy. Jenže u některých řeckých bájí se nakonec ukázalo, že vychází ze skutečných událostí. Nemohlo by se i za příběhem o Krommyónské svini skrývat něco víc?

Odborníci, kteří se zabývají řeckou mytologií, považují tuto pověst za velice reálnou. V počátcích řecké civilizace mohlo k podobným událostem skutečně dojít. Zvěsti o nich se poté ústně předávaly po stovky let, než byly sepsány písemně.

Problém s ústním vyprávěním je ale ten, že si řada lidí občas něco přimyslí nebo příběh špatně pochopí. K tomu mohlo dojít i v tomto případě. Historikové se kloní k názoru, že mýtus nepopisuje agresivní divoké prase, ale člověka. Z čeho ve svých teoriích vychází?

Krutá zlodějská banda?

Uvažovat o Krommyónské svini jako o člověku, není ale ničím novým. Poprvé tuto myšlenku přednesl už starověký řecký historik Plútarchos (46–127) a moderní vědci ji jen rozvinuli.

Podle teorie řádila údajně v okolí Korintu zlodějská banda, kterou vedla žena jménem Phaea. Zloději byli nejspíše velice krutí a mohli praktikovat i kanibalismus.

Místní lidé možná právě proto přezdívali vůdkyni této bandy „prasnice“ kvůli nečestnosti jejího života i povolání. Prasata jsou totiž jak známo všežravci a nepohrdnou ani lidským masem.

Skupině se asi dlouho dařilo unikat, nakonec byla ale přeci jen zlikvidována. O jejich řádění, kterého se všichni tak báli, si mohli lidé vyprávět ještě o mnoho let později. Mohl by tedy příběh o Krommyónské svini líčit ohavné činy dávné zlodějské bandy?