Nejen pro svou neobyčejnou krásu, ale také pro jedinečný design a důmyslné architektonické řešení, se babylonské zahrady královny Semiramis dostávají na druhé místo seznamu sedmi divů světa.

Dechberoucí zahrady pohltil čas a dnes už není jisté ani to, zda vůbec existovaly. Pokud ano, kde leží jejich trosky?

Dnes již dávno ztracené visuté zahrady nechává zřejmě na přelomu 10. a 9. století př. n. l. vybudovat babylonský král Nebukadnesar II., aby potěšil královnu Semiramis, která prožila své dětství v zelení porostlé Médii.

O skvostném komplexu zahrad v babylonském paláci se dozvídáme díky pojednání O sedmi divech světa z pera řeckého spisovatele Filóna Byzantského (asi 280–220 př. n. l.), který je umisťuje na druhé místo hned po egyptských pyramidách.

Visuté zahrady Semiramidiny jsou prý neuvěřitelně složité. Zdobí je kamenné sloupy a množství různých druhů stromů a rostlin. Některé z nich  jsou zavěšené ve vzduchu z vysokých teras a budí tak dojem, že jen tak visí či plují vzduchem.

Půvab zahrad je tak nesmírný, že je lidé označují za pozemský ráj. Zajímavý je hlavně důmyslný zavlažovací systém, který pomocí spirálových čerpadel vynáší vodu z Eufratu do nejvyšších pater stupňovitých teras, odkud zase po stěnách stéká dolů.

Vzhledem k výšce kaskád musela být voda na vrchol přiváděna pomocí čerpadla podobného Archimédovu šroubu, což je ale vynález známý až z 3. století před naším letopočtem. Co se s úchvatnými zahradami stalo?

Mýtus nebo skutečnost?

Jejich důmyslné provedení činí ze zahrad dílo, které svou dobu předběhlo o několik stovek let. Také proto někteří historikové pochybují, zda vůbec zahrady existovaly.

Dnes babylonské zahrady připomíná jen několik malířských a literárních děl, ale přesvědčivé důkazy o nich skutečně chybí. Archeologové postupně prohledali každý kout starověkého iráckého města Babylon, ale po velkolepé stavbě nenašli ani stopy.

Badatelé, kteří se přiklánějí k existenci zahrad, věří, že jejich zánik způsobilo buď zemětřesení, eroze nebo války a dnes už jsou nenávratně ztraceny. Mohly by ale zmizet do posledního stavebního kamene?

Britská odbornice na starověký Blízký východ před lety přišla s tvrzením, že zahrady skutečně existovaly, jen je dosud archeologové hledali na špatném místě!

Nenacházejí se totiž v Babylonu, ale asi o 560 kilometrů dál ve městě Ninive, kterému se přezdívalo Nový Babylon.

Zázrak z Ninive

Průlom v hledání visutých zahrad po dvacetiletém pátrání zaznamenává Dr. Stephanie Dalley (*1943) z Oxfordské univerzity v okamžiku, kdy při svém bádání v Britském muzeu najde desku se záznamem psaným klínovým písmem.

Text obsahuje odkazy na palác postavený v blízkosti někdejšího asyrského hlavního město Ninive. Zmiňuje také zahradu u paláce, kterou označuje za „zázrak pro všechen lid“.

Odbornice na starověký Blízký východ je dokonce schopná při porovnání starověkých map s těmi současnými určit přesné místo, o němž je přesvědčena, že právě zde se ukrývají ruiny paláce s visutými zahradami.

„Mé přesvědčení, že zahrady jsou v Ninive zůstává neotřesitelné,“ tvrdí sebejistě badatelka. Má to ale háček, aby se její tvrzení definitivně potvrdilo, bylo by třeba provést výzkumy přímo na místě, což současná situace neumožňuje.

Výprava do dnešního Mosulu by byla prý příliš nebezpečná. „Bohužel si nemyslím, že se toho v životě dočkám,“ lituje Stephanie Dalley. Podaří se ruiny domnělých visutých zahrad přeci jen někdy prozkoumat?