Lidé často dětství vnímají jako to nejradostnější období života. V přírodě to ale zdaleka není žádná idyla. Řada zvířat musí o život tvrdě bojovat už od první chvíle a někdy dokonce ještě před narozením.

Zrozen nahý do světa věčného mrazu

O koho jde: Tučňák císařský

Malí tučňáci mají namále ještě před tím, než se narodí. Po vyvrhnutí skoro půlkilového vejce je totiž samička natolik vyhladovělá, že musí opustit kolonii. To znamená předat vejce partnerovi.

Často se stává, že pár vejce upustí, což pro mládě uvnitř znamená jistou smrt, i když se vajíčko nijak neporuší. Skořápka totiž nedokáže odolat mrazu na povrchu ledu. Pokud se předávka zdaří, musí jej samec po celé dva měsíce vlastním tělem chránit.

Malý tučňák se pak z vejce probojovává 3 dny, jen aby zjistil, že není na ledový svět připraven.

Když život začíná tvrdým pádem na hlavu

O koho jde: Žirafa síťovaná

Žirafí samice rodí po patnácti měsících březosti a její mládě je v té době už pořádný macek. Má totiž okolo 2 metrů a váží zhruba 80 kilogramů. Porod vestoje u zvířete vysokého přes 4 metry je ale pro mládě nepříjemným překvapením.

Čeká ho totiž pád na hlavu skoro z dvoumetrové výšky. Než si pak stačí uvědomit, co se vlastně stalo, už do něj matka kope. Proč to? Musí jej totiž donutit, aby se samo dokázalo postavit na nohy.

V prvních týdnech je mládě nejzranitelnější a zuby si na něj brousí lvi, hyeny či smečky toulavých psů.

Život v rodině největších zabijáků Afriky

O koho jde: Hroch obojživelný

Podle statistik i průvodců je hroch nejnebezpečnějším zvířetem Afriky. Narodit se do hroší rodiny ale není žádný med. Hroši jako jedni z mála savců totiž rodí ve vodě a novorozený hroch se tak musí snažit dostat k hladině, aby se vůbec poprvé nadechl.

Tím ale obtíže nekončí, kojení se totiž také odehrává pod vodou. Pokud má mládě hlad, nezbývá, než se potopit. Kromě lvů, levhartů či třeba krokodýlů si však malí hroši musí dát pozor i na dehydrataci. Nesmí zůstat dlouho na souši, protože by zahynuli na přehřátí.

Krvavá válka o život začíná ještě před zrozením

O koho jde: Žralok písečný

Samice těchto predátorů jsou březí po celý jeden rok a jejich anatomickou zvláštností je to, že mají hned dvě dělohy. V nich pak nosí 6 až 7 žraločích embryí. Na svět však přijdou pouze dvě, z každé dělohy jedno.

První mládě, kterému se podaří v děloze dostat z vaječného obalu, se totiž bez rozpaků pustí do svých sourozenců a začne je zabíjet a požírat.

Když jsou sourozenci pobiti, matka dvěma zbývajícím potomkům dodává alespoň neoplodněná vajíčka, dokud je nepřivede na svět.