V České republice se šíří nové druhy klíšťat

Stovky nálezů pijáka lužního nebo překvapivý výskyt klíštěte rodu Hyalomma, které pochází z jižní Evropy a subsaharské Afriky a může se nasát až do velikosti 2,5 centimetru.

Piják lužní je přenašečem mnoha patogenů, kteří způsobují nebezpečná onemocnění zvířat i lidí, například bakterie Francisella tullarensis, která způsobuje onemocnění známé jako tularémie.

To jsou aktuální vědecké údaje, které potvrzují, že se do České republiky dostávají exotické druhy klíšťat a s nimi i infekční onemocnění zvířat a lidí, dosud neznámá v ČR. Výzkumný tým složený z veterinářů, parazitologů a studentů z Biologického centra AV ČR, Fakulty veterinárního lékařství a CEITEC Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a České zemědělské univerzity v Praze mapuje šíření těchto nových druhů klíšťat na českém území a žádá veřejnost o spolupráci. V letošním roce pátrání po exotických klíšťatech cílí i na majitele koní.

Druh klíštěte z rodu Hyalomm je přirozeným ektoparazitem ptáků. Tělo klíštěte je temně hnědé s typicky pruhovanými nohami, dospělí jedinci dorůstají do velikosti dvou centimetrů, po nasátí může dosáhnout až 2,5 cm.

Nebezpečná klíšťata

Klíšťata patří v naší přírodě k nejvýznamnějším přenašečům zoonóz, tj. infekčních onemocnění cirkulujících mezi lidmi a zvířaty (nejznámějšími příklady jsou borelióza a klíšťová encefalitida). V předchozích letech vědci v projektu Najdi pijáka monitorovali výskyt pijáka lužního, což je klíště pocházející z teplejších oblastí Evropy a dosud bylo v Čechách neznámé. Díky zapojení médií a veřejnosti tým získal stovky údajů o rozšíření tohoto druhu na území České republiky.

„Pozitivní reakce veřejnosti nás mile překvapila. Výsledky uplynulých let sledování výskytu pijáků ukazují, že jsme v ČR svědky expanze tohoto klíštěte a související rostoucí hrozby psí babeziózy – akutního onemocnění psů,” přibližuje výskyt tohoto nového onemocnění ohrožujícího psy dr. Kristýna Hrazdilová, která diagnostiku babeziózy zvířat v ČR metodicky koordinuje.

Klíšťová encefalitida je závažná akutní neuroinfekce, hlavním přenašečem viru v našich podmínkách je přisáté klíště obecné. Onemocnění však může být přenášeno i neupraveným kravským, kozím či ovčím mlékem či jeho produkty ze zvířat, jež jsou nakažena.

U koní na pozoru

Díky majitelům koní, kteří hlásili výskyt neznámých klíšťat na svých zvířatech, vědci objevili nejen pijáky lužní , ale také exotická klíšťata rodu Hyalomma, pro naše území u domácích zvířat dosud neznámá. V místech svého výskytu (severní Afrika, jižní Evropa) klíšťata rodu Hyalomma přenáší řadu významných infekčních nemocí lidí i zvířat, včetně Krymžsko-konžské hemoragické horečky. Naštěstí je ale riziko zavlečení těchto infekcí do ČR zatím minimální, mimo jiné díky tomu, že dospělci nesají obvykle krev na člověku.

„Díky zájmu majitelů koní v loňském roce již jasně víme, že se „obří“ klíšťata rodu Hyalomma koncem léta vyskytují v teplých oblastech Čech a Moravy. Tato klíšťata jsou u nás návštěvníky z jihu, kteří přicestovali na stěhovavých ptácích. Díky metodám sekvenace DNA se nám podařilo potvrdit, že některá z nalezených klíšťat pochází až ze subsaharské Afriky. Typickým hostitelem hyalom jsou velcí kopytníci a naprostá většina nálezů zČR pochází z koní,“ upřesňuje prof. David Modrý, jeden z autorů projektu. Tato klíšťata se dají snadno odlišit díky velikosti – nasátá samice může měřit až 2,5 centimetru – a příčně pruhovaným končetinám.