Věda

V Malajsii budou klonovat

V Malajsii budou klonovat

Celkový počet savců na Zemi je zhruba 6500, v posledním století jich podle vědeckých analýz vyhynulo přibližně 550 druhů a další jsou na pořadu dne. V Malajsii se rozhodli k záchraně jednoho z nich využít metod klonovaní.

Řeč je o nosorožcích sumaterských (Dicerorhinus sumatrensis), tito nejmenší nosorožci světa spějí ke svému vyhynutí. Právě z Malajsie zoologové v nedávné době přišli s velice smutnou zprávou, ve věku 25 let zemřela poslední tamní samice tohoto druhu Iman, jež podlehla rakovině.

Smrt Iman přišla náhle a dříve, než se očekávalo, přestože podle odborníků musela žít s velkými bolestmi kvůli tlaku na močový měchýř.

Studie zaměřená na vymírání savců zcela jasně naznačuje, že za mizení zvířat mohou téměř výhradně lidé. Foto: blende12 / pixabay

Pomůže klonování

Na celém světě zbývá již jen několik desítek posledních exemplářů a malajsijští vědci se vydali na cestu k jejich záchraně. Po nosorožcích tuponosých (Ceratotherium simum) je tento kriticky ohrožený asijský nosorožec druhý nejvzácnější na světě. Smutnou zprávou je, že ani u jednoho z těchto druhů dnes není možná záchrana přirozenou cestou.

Zatímco u nosorožců z Afriky přistupují vědci k možnosti umělého oplodnění skrze zmražené samčí a samičí buňky, v Malajsii se rozhodli přistoupit ke klonování. Využít nejmodernější techniku chtějí výzkumníci z Mezinárodní islámské univerzity v Malajsii, ti plánují využít tkáň z buněk zemřelé Iman a dalších zemřelých nosorožců.

S pomocí technologie kmenových buněk a umělého oplodnění dojdou k metodě, jež je podobná jako skutečné klonování, výsledkem by mělo být mládě z buněk mrtvých nosorožců. „Dříve než poslední tři malajsijští nosorožci uhynuli, získali jsme jejich buňky. V současnosti jsou stále živé,“ díky tomu věřím, že uspějeme, řekl vedoucí projektu Muhammada Lokmana Bin Md.

Isy, podle kterého je možné tyto živočichy s živým materiálem zachránit.

Vědci zároveň varují, že pokud se nezavedou radikální opatření, proces vyhynutí se velmi zrychlí. Foto: blende12 / pixabay

Možné jsou dvě cesty

Z vyjádření expertů vyplývá, že k záchraně druhu je možné využít dva přístupy. První možnost spočívá v tom, že kmenové buňky se mohou vyvíjet v jakékoli jiné buňce, je možné je „přeměnit“ na vajíčka a spermie. Jakmile by se spojily, vzniklo by embryo, to by se následně vložilo do náhradní matky, která by mohla být jak stejného, tak i jiného druhu.

Druhá varianta spočívá v naklonování genetické informace Iman. Vědci podotýkají, že by se jednalo o prakticky stejnou metodu, jaká byla uplatněna před 24 lety u ovce pojmenované Dolly. Je pravděpodobné, že výzkumníci nakonec zvolí obě varianty a budou poté porovnávat, která z nich je lepší.

Zdroje z Malajsie podotýkají, že celý projekt je teprve v počátcích, jeho autoři by se rádi poučili z chyb, které se v minulosti při záchraně druhů zvířat vyskytly.

„S každým ztraceným druhem přicházíme o část dějin Země,“ říká Tobias Andermann z centra pro globální diverzitu na univerzitě ve švédském Göteborgu. Foto: blende12 / pixabay

Nejmenší nosorožec světa

Nosorožec sumaterský upřednostňuje samotářský život, povětšinou dorůstá délky 3 metrů s výškou do 1,5 metru. Zvláštností tohoto druhu je hustá hnědá srst, která se u ostatních nosorožců nevyskytuje. Přestože byl v minulosti k vidění prakticky po celé Asii, jejich počty v důsledku odlesňování a pytláctví rapidně klesly.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF – World Wide Fund for Nature) z divoké přírody už tento savec téměř vymizel.

Světový fond na ochranu přírody odhaduje, že v současnosti zbývá na světě posledních třicet až osmdesát jedinců, většinou na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části ostrova Borneo.

Výzkumníci na závěr dodávají, že mnoho druhů je ještě stále možné zachránit, pokud se přistoupí k rozsáhlým opatřením na ochranu přírody. Foto: creozavr / pixabay
(FOTO: Úvodní foto: rauschenberger / pixabay, Foto 1, 2, 3 a 4 – pixabay)

Více z Věda

V liberecké zoo jsou prvně k vidění kriticky ohrožení gekoni modří

Věda15.10.2021

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Věda12.10.2021

Migrénu lidé tají, v práci ji neberou vážně

Věda8.10.2021

Australské ekosystémy v ohrožení

Věda5.10.2021

Technologie známá „z kriminálek“ odhalí zločince

Věda1.10.2021

V pravěku to bez „ostrých loktů“ nešlo

Věda24.9.2021

Špatný pitný režim může za únavu i zápach z úst

Věda21.9.2021

Virtuplex pomáhá rodinám s vážně nemocnými dětmi

Věda17.9.2021

V Malajsii budou klonovat

Věda14.9.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Kanaďanka se probudila vedle meteoritu
21stoleti.cz

Kanaďanka se probudila...

„Nikdy v životě jsem se tak nebála,“ řekla Ruth...
Trápí vás bromodóza?
panidomu.cz

Trápí vás bromodóza?

Nejde o nic jiného než o výrazný zápach nohou....
Proč se Plodková tolik vyhýbá svatbě?
nasehvezdy.cz

Proč se Plodková tolik...

Jsou spolu už mnoho...
Chřest s holandskou omáčkou a výtečným steakem
tisicereceptu.cz

Chřest s holandskou omáčkou a...

Opravdový luxus pro sváteční příležitosti!...
Vertikální relaxace v koupelně
rezidenceonline.cz

Vertikální relaxace v koupelně

Tropický déšť jemně masíruje unavené tělo, smysly...
Švýcarsko: Země lanovek a železnic
epochanacestach.cz

Švýcarsko: Země lanovek a...

Švýcarsko je stát...
Americká rodina se nejspíš nastěhovala do domu plného démonů
enigmaplus.cz

Americká rodina se nejspíš...

Když se v listopadu 2011 Latoya...
Kvůli čemu mají doma dusno?
nasehvezdy.cz

Kvůli čemu mají doma dusno?

Současná nelehká situace...
Rakovina prsu: Stále vážná hrozba
epochaplus.cz

Rakovina prsu: Stále vážná...

Říjen je již tradičně měsícem boje proti rakovině prsu. Díky...
„NEJ“ ze světa dinosaurů
epochaplus.cz

„NEJ“ ze světa dinosaurů

Dinosauři byli v historii planety Země těmi...
Čistá a ekologická domácnost, co má styl
iluxus.cz

Čistá a ekologická...

Eko drogerie je fenomén, nad kterým prostě nemůžete zavírat...
Sousedka na mě zkoušela zlé čáry
skutecnepribehy.cz

Sousedka na mě zkoušela zlé...

Myslela jsem, že jsme kamarádky....