Třídit odpad začali Češi již před více než 20 lety. Systém třídění a recyklace vznikl u nás na přelomu tisíciletí a funguje dodnes. Je založen na úzké spolupráci průmyslu, měst a obcí, díky které může třídit odpad již 99 % obyvatel.

Nosným pilířem tuzemského systému třídění a recyklace odpadů jsou barevné kontejnery rozmístěné v husté sběrné síti. S každou tříděnou komoditou je spojena konkrétní barva, respektive návodné samolepky s informacemi, co do příslušného kontejneru patří.

Cílem tuzemského systému je zajistit maximální spotřebitelský komfort. Tedy dostatečný počet barevných kontejnerů dostupných 24 hodin denně, ke kterým to lidé nebudou mít příliš daleko.

Zatímco na začátku tisíciletí bylo po celém Česku rozeseto zhruba 30 tisíc kontejnerů na tříděný odpad, dnes jich mají lidé k dispozici již více než 400 tisíc. A vzdálenost, kterou k nim musí z domovů ujít, se zkrátila z původního čtvrt kilometru na 92 metrů.

Vede papír a sklo

Ročně se vytřídí a předá k recyklaci přes 800 tisíc tun obalových odpadů. To se daří i zásluhou 73 % obyvatel ČR, kteří aktivně třídí odpad. Nejlepších výsledků dosahujeme tradičně u papíru a skla.

Z vytříděného papíru se pro další produkci zpracuje 97 % celkového množství a na skládce končí méně než 2 % toho, co lidé vytřídí do modrých kontejnerů. Podobných čísel dosahuje ČR také u skla.

U plastů je efektivita o něco nižší – polovina vytříděných plastů se využije materiálově, čtvrtina v podobě alternativních paliv a přibližně pětina je skládkována.

Tyto výsledky řadí ČR v recyklaci plastových obalů na 4. místo v Evropě, v recyklaci všech obalových odpadů nám patří bronz. I tak je ale třeba systém dále rozvíjet.

V posledních letech se tak kromě kontejnerů na papír, sklo a plasty stále více objevují na ulicích i šedé nádoby na třídění kovových obalů. Ke konci třetího čtvrtletí roku 2018 bylo v ČR již 6 170 těchto nádob, meziročně se jejich počet navýšil o 20 %.

Vratné PET lahve? Raději ne

Další velkou výzvou jsou nyní požadavky nové evropské směrnice o obalech a odpadech, které bude muset ČR spolu s dalšími členskými státy v budoucnu plnit. Patří k nim např. významné omezení jednorázových plastů a sběr 90 % nápojových PET lahví.

V souvislosti s tím se objevila myšlenka zálohování PET lahví, nad kterou ale zatím visí otazník. Třídění PET lahví totiž zatím funguje bez problémů a zrecykluje se jich zhruba 80 %.

Jejich zálohování možná pomůže dosáhnout požadovaných 90 %, ovšem nedokáže již zajistit plnění dalších cílů. Lidé nejspíš nebudou ochotni vážit cestu do obchodu s PET lahvemi a potom jít ještě k nejbližším barevným kontejnerům s ostatním tříděným odpadem.

V dnešní hektické době jim na to nezbyde čas a zároveň to snižuje stávající životní komfort, neboť uchování nesešlápnutých lahví v domácnosti bude náročnější na prostor než nyní.