Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu ve městě.
Život makaků dlouhoocasých žijících v okolí chrámu Prang Sam Yot v thajském Lophuru je jednoduchý. Každý den se k nim chovají jako ke královské rodině, krmí je a věnují jim plnou pozornost. Ne všichni makakové však mají takové štěstí. Takzvané „mafiánské komando“ musí krást potravu, aby v rušných ulicích města přežilo.
Vědí, kde ji hledat, od tržišť až po semafory, kde na pár vteřin zastaví nákladní auta rozvážející zeleninu. Musí však být mimořádně rychlí. Mafiánské komando je neustále v pohybu. Sledují své okolí a hledají nové příležitosti pro případ, že by jim došel některý ze zdrojů potravy nebo si lidé začali více všímat jejich řádění.
Znají nejvhodnější části města k životu, jídlu a pití, takže ve městě nejen přežívají, ale doslova prosperují.
New York, ve kterém žije více než 8 milionů lidí, se řadí na přední příčky amerických měst, která nejvíce plýtvají potravinami. Newyorčané každoročně vyhodí více než milion tun potravin. Pro jednoho malého tvora žijícího pod našima nohama je však plýtvání potravinami velkou příležitostí.
Mravenec chodníkový je jedním z nejstarších obyvatel města vůbec, ale kvůli svému špatnému zraku se musí spoléhat na svá tykadla, aby dokázal vystopovat potravu během několika sekund po dopadu na zem. Díky svým tykadlům navíc dokáže rychle šířit informace, takže se každý člen kolonie rychle dozví, kde se právě koná hostina.
Ačkoli je mnozí považují za otravný hmyz, právě mravenci poskytují New Yorku velkou službu tím, že z ulic odstraňují pohozené jídlo. Jen na Broadwayi spotřebují ročně ekvivalent 60 000 hot dogů. Dovedete si tedy představit, kolik mravenců se po New Yorku pohybuje?
Odhadem 1,6 miliardy mravenců, kteří tak počet obyvatel ve městě převyšují v poměru 200:1.
Velké a teplé město by mohlo poskytnout úkryt i vydrám. V městském prostředí mají tito chlupáči jen málo přirozených nepřátel a ve městě, jako je Singapur, se mohou snadno pohybovat, protože je plné vodních toků. Město protíná téměř 1 000 kilometrů kanálů a řek, které jsou pro polovodní vydry ideálním dopravním prostředkem.
Singapurské průzračné vodní kanály jsou pro vydry mnohem víc než jen dálnice. Každý den potřebují sníst téměř čtvrtinu své tělesné hmotnosti. Proto spolupracují, aby v kanálech a řekách ulovily co nejvíce ryb, a zároveň učí mladší generace pouličnímu řemeslu. Starší vydry mají život na ulici dobře promyšlený a díky jejich rozsáhlým znalostem a týmové práci se městské vydří rodině daří a podařilo se jí rozrůst na trojnásobek průměrné vydří rodiny žijící mimo Singapur.
Více než půl miliardy lidí na celém světě dojíždí do měst a některá zvířata je následují. Jedním z nich jsou tučňáci afričtí, kteří si pro hnízdění vybírají velká města. Pokud byste tedy například měli dům v Kapském Městě, je dost pravděpodobné, že jednoho dne najdete na své zahradě rodinu tučňáků.
Populace tučňáků afrických rychle klesá. Za posledních 50 let se snížila o 80 % v důsledku nedostatku potravy, znečištění a ničení životního prostředí. Proto si tento druh musel najít dočasná útočiště také ve městech, kam je vyháněn dravci z ruchu a shonu. Zatímco samice tučňáka hlídá hnízdo, její druh hledá potravu v moři.
Najít cestu zpět do hnízda, které se nachází ve městě, však není snadné. Samci musí čelit nepříteli, který je možná nebezpečnější než žraloci v moři.
Jediná cesta zpět do hnízda vede pro tučňáky po stezkách a silnicích plných aut.
Kvůli hektickým ulicím se jim stane, že ztratí cestu domů. Musí ji však najít, protože afričtí tučňáci jsou jedni z monogamních zvířat. Pouto mezi samicí a samcem tučňáka je celoživotní a nezrušitelné. Nejjednodušší je vrátit se domů z „práce“ v noci, ale přesto na cestách každoročně zahyne přibližně 30 tučňáků.
Města mohou poskytnout úkryt, potravu a dobré podmínky pro hnízdění, ale mohou být stejně nebezpečná jako volná příroda. Je však jasně prokázáno, že mnoho druhů má velmi dobrou schopnost přizpůsobit se rostoucí urbanizaci a životu v největších a nejrušnějších metropolích, a opustit tak své přirozené prostředí.
Na jejich život v nové divočině se můžeme podívat v jedinečném dokumentu Města: Nová přírodní divočina, který na naše obrazovky přinese Viasat Nature 11. listopadu ve 13:50.
Facebook
Twitter
RSS