Vikinské ságy jsou založeny na pravdě!

Kroniky o norském králi Sverrem jsou jedním z mála historických pramenů popisujících dobu Vikingů v raném středověku. Dříve někteří historikové pravdivost rukopisu zpochybňovali, díky novému archeologickému nálezu se ale podařilo prokázat pravdivost jedné jeho části až do nejmenších detailů.

V roce 2014 probíhaly na hradě Sverresborgu v norském Trondheimu archeologické vykopávky. V hlavní hradní studni se antropologům podařilo najít část lidské kostry. Fragment jedné z kostí byl odeslán na radiokarbonovou analýzu, která měla určit stáří ostatků. Výsledky nadchly všechny zúčastněné odborníky. Kosti totiž pocházely z 12. století.

Důvod radosti z 800 let starého kousku kosti leží na stránkách norské ságy o několika vládcích. Největší pozornost je zde ale věnována králi Sverremu Sigurdssonovi. I přes neshody s církví, kvůli kterým byl později exkomunikován, je tento panovník experty považován za jednoho z nejvýznamnějších vládců Norska. Sága byla započata už za života krále Sigurdssona.

Kromě důležitých historických událostí písaři zaznamenávali i biografii panovníka.

Vzhledem k tomu, že autory financoval sám král, domnívají se historici, že je popis panovníka z velké míry zaujatý.

Mrtvý muž ve studně

Stejně jako pochybovali o pravdivosti popisu vládce, nebyli experti dlouho přesvědčeni ani o přesnosti informací ohledně historických událostí. V letošním roce je ale o spolehlivosti ságy přesvědčili archeologové. V jedné části kroniky je popsáno, jak byl král Sverre v roce 1197 se svou družinou napaden na hradě Sverresborgu. Aby útočníci obléhání urychlili, odřízli hrad od zdroje pitné vody.

Do hradní studně hodili tělo jednoho z mrtvých vojáků a zasypali ho kameny. Právě díky této kapitole z vikinských kronik byl nález z roku 2014 tak senzační. Podle zúčastněných vědců z Národního institutu pro výzkum kulturního dědictví je to v historii vůbec poprvé, kdy archeologický nález potvrdil historické události popsané v tak starých spisech.

Norové se proto oprávněně radují z unikátního nálezu.

Kromě toho, že dodal důvěryhodnost důležitému historickému zdroji, navíc poskytl důležitý vhled do raného středověku v době Vikingů.