Uprostřed Staroměstského náměstí se ještě tyčí Mariánský sloup, při radniční věži stojí honosný palác a kostel sv. Mikuláše odtud není skoro vůbec vidět. Takový pohled dnes neexistuje. Zachycuje ho ovšem papírový model Antonína Langweila…
Klidnou, malebnou a tajemnou. Přesně takovou Prahu v první polovině 19. století zachytil český umělec Antonín Langweil (1791–1837) na prostorovém modelu z papíru. Dílo obsahuje celkem 2228 domů Starého Města s Josefovem, Malé Strany, Hradčan a částí Nového Města. Model je vyveden do takových detailů, že na pravém břehu Vltavy lze nalézt 600 dřevin a 3600 komínků.
Pečlivost, s jakou Langweil na výtvoru pracoval, je zřejmá i z modelů náhrobků na Židovském hřbitově, z nichž každý měří pouhý krychlový milimetr!
Problémy s penězi
V době, kdy model vzniká, například Malou Stranu ještě obepínají hradby s branou na Újezdě a namísto Obecního domu stojí starý Králův dvůr. Asi největších změn dozná oblast Josefova, jež na přelomu 19. a 20. století projde asanací. Dílo, na němž Langweil začal pracovat 13.
června 1826, v den svých pětatřicátin, tak ještě zobrazuje ony typicky křivolaké uličky, plné starých domů, dvorků a plácků. Autor postupně dokončované části modelu vystavuje na různých akcích ve snaze získat další peníze na svoji práci. V roce 1835 požádá o finanční podporu i nového rakouského císaře a české krále Ferdinanda V. (1793–1875).
O rok později mu přijde 150 zlatých.
Nikam se nevejde?
Když kvůli zdravotním potížím nemůže dál pracovat, prosí Langweil hraběte Karla Chotka (1783–1868), aby model za 800 zlatých odkoupil do Vlasteneckého muzea. Předsedovi muzejního výboru Kašparu Šternberkovi (1761–1838) se to ale zdá moc a tvrdí, že v muzeu ani není pro model místo.
Je pravda, že s jeho 20 metry čtverečními se jedná o značně rozsáhlý exponát… Když Langweil zemře, jeho žena nemá ani na zaplacení hrobníka a rakve, náklady na pohřeb nakonec uhradí c. k. účtárna.
Langweilův model je dnes k vidění v Muzeu hlavního města Prahy.
Facebook
Twitter
RSS