S ambiciózním plánem přišel Kazachstán. Jeho cílem je vrátit do volné přírody současnou největší kočkovitou šelmu, kterou je tygr ussurijský. Ve středoasijské zemi jej totiž před více než sedmi desetiletími vyhubili pytláci.
Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica) je nejbližším příbuzným vyhubeného tygra kaspického (Panthera tigris virgas). Nejen z tohoto důvodu se rozhodl Kazachstán po dohodě se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF), vrátit jej znovu do divočiny.
V dřívější době se tento druh tygra vyskytoval zejména v oblasti od tureckého pobřeží Černého moře až po severozápadní Čínu. WWF k těmto účelům poskytne částku deseti milionů dolarů, což je v přepočtu přibližně 215 milionů korun. Pokud vše půjde podle plánu, stane se právě Kazachstán první zemí, kam se tato kočkovitá šelma po úplném vyhynutí vrátí.
Složitý návrat
Jenže návrat tygrů nebude vůbec jednoduchá záležitost. Předpovídá se, že bude trvat roky, než se je podaří do kazašské divočiny usadit. Je třeba nutné uzpůsobit území tak, aby v něm mohlo žít více tygrů najednou. Ti totiž potřebují k životu rozsáhlé území, které není dotčené člověkem. A je nutno podotknout, že takových míst existuje poskrovnu.
Na druhou stranu kazašský vicepremiér a ministr zemědělství Askar Myrzachmetov uvedl, že s přípravou speciální chráněné oblasti pro tygry začnou odborníci začátkem roku 2018. Podle jeho slov jde zároveň o obnovu celého ekosystému v oblasti, kde bude tento druh vypuštěn do přírody. Cílem je obnova lesů, přeprava celých stád, aby měli tygři postaráno o potravu a nemuseli se jich místní obyvatelé obávat.
To nic nemění na skutečnosti, že se jistě najdou i lidé, kteří s tímto návrhem nebudou souhlasit. Podle nich za vyhynutí tygrů v Kazachstánu může člověk, a proto by ani neměl mít možnost ovlivnění jejich návratu do divočiny. Kromě lovu k vymření přispělo rovněž ničení životního prostředí v podobě zalesněných údolí řek a jezerních kotlin, ale také vlivem rozsáhlého zavlažování a mechanizace zemědělství.
První tygři až v roce 2025
Jak by mohl reálně takový návrat šelem do přírody vypadat? Zdrojem tygří populace by mohla být osiřelá koťata ze Sibiře. Například podle Igora Čestina z WWF by bylo ideální vypustit do přírody pět divokých koček najednou v podobě tří samců a dvou samic. Předpokládaným termínem, kdy by se mohli první tygři v rezervaci, která se nachází v Almatské oblasti, objevit, je rok 2025. Pokud by se tento smělý plán podařil, přispělo by to výrazně k jejich záchraně. Podle statistik organizace WWF totiž ve volné přírodě výskyt tygrů za posledních sto let dramaticky klesl a to zhruba ze 100 000 na méně než 3000.
Čína hlásí pokles!
S podobným problémem, tedy nedostatkem tygrů amurských, jak se jim zde říká, se potýkají také na severovýchodě Číny. V současné době je na tomto území méně než dvacet těchto šelem. Nemohou za to jenom lidé, kteří tato zvířata loví kvůli kožešině a výrobě ingrediencí pro čínské tradiční lékařství, ale stejně tak rozvoj výstavby, kácení lesů nebo nedostatek potravy, byť jim zde ochranáři pravidelně vypouštějí daňky.
Organizace WWF sice usiluje o zvýšení počtu jelenovitých v přírodní rezervaci Wang-čching v provincii Ťi-lin, ale ani to nemusí stačit k záchraně posledních jedinců. Podle odborníků jeden tygr potřebuje ročně k přežití 50 jelenovitých nebo divočáků a takové množství v souvislosti s celkovým počtem šelem v oblasti, nejsou schopny organizace vypustit.
Lepší vyhlídky v Rusku
Naopak v Rusku se daří populaci tygra daleko lépe. Jejich záchrana patří k jednomu z největších úspěchů ruských zoologů. Před více než sedmdesáti lety zde byla tato šelma na pokraji vyhynutí. V současné době jich ve volné přírodě žije více než 530. Dvě třetiny z nich v tajze v Chabarovském kraji.
Hlavním zdejším nepřítelem jsou pytláci, které neodradí ani hrozba pěti let vězení. Podle neoficiálních zdrojů totiž překupníci zaplatí za jeden ulovený kus v přepočtu kolem tři čtvrtě milionu korun.
Nekompromisní lovec
Tygr ussurijský je známý také jako tygr sibiřský, amurský nebo severočínský je vůbec největší známou kočkovitou šelmou a třetí největší suchozemskou šelmou. Samci váží přes 300 kilogramů a jsou výrazně větší než samice. Podle dostupných informací byl největší tygr, jenž byl chován v zajetí, dlouhý 3,7 metru a vážil přes 423 kilogramů. Zajímavostí také je, že český název ussurijský není v jiných jazycích tak častý. Vznikl na základě oblasti Ussuri v ruském Přímořském kraji, kde se tento druh nejčastěji vyskytuje.
V porovnání s ostatními poddruhy, je tygr ussurijský světlejší a jeho kresba je spíše tmavě hnědá než klasická černá. Bílé zbarvení spodní strany těla dosahuje vysoko na boky. Kvůli prostředí, kde tento tygr žije, má dlouhou a hustou srst. Typickým znakem jsou světlé licousy. Tygr ussurijský se často pohybuje ve sněhu, a tak má oproti ostatním druhům větší tlapy, které slouží při pohybu podobně jako sněžnice.
Tygr ussurijský je obávaným predátorem, který kromě člověka nemá přirozeného nepřítele. Ve svém teritoriu nejčastěji loví jelení zvěř a divoká prasata. Mezi kořistí mohou být také vlci nebo levharti. Tento druh tygra žije převážně v doupěti, v jeskyni nebo pod vývratem stromu, odkud se za dne, ale i po soumraku vydává po pravidelných stezkách za kořistí. Šelma ráda plave, a tak vyhledává široké řeky nebo mořské úžiny.
Facebook
Twitter
RSS