Nenápadná, ale houževnatá rostlina je zajímavá z mnoha různých důvodů. Své by vám o tom řekli hlavně ve Skotsku, kde je odnepaměti ikonickou rostlinou.
Tento nízko rostoucí trvalý keř se přirozeně vyskytuje v Asii, Severní Americe, v Grónsku a také v Evropě. Zde je dominantní rostlinou na mnoha planinách severu a západu kontinentu, které na konci léta rozzáří drobnými květy.
U planě rostoucích rostlin jsou růžové až fialové, vzácněji bílé. U šlechtěných kultivarů najdeme barvy květů od bílé přes růžovou a širokou škálu odstínů od fialové až po červenou a mohou mít také různou barvu listů.
Vřes je nejenom ozdobou, ale v místech přirozeného výskytu má řadu využití. V historii se totiž používá k mnoha účelům, například jako podestýlka, materiál pro pletení odolných lan anebo k výrobě košťat.
Na Skotské vysočině se dříve stavěly chatrče z vřesových stonků stmelených rašelinovým bahnem smíchaným se suchou trávou nebo slámou a ještě dnes se na některých místech provizorní přístřešky zastřešují suchým vřesem.

Bílý vřes pro štěstí
Hlavně právě ve Skotsku se bílý vřes považuje za nositele štěstí a snítky těchto květů se často prodávaly jako přívěsek. I v současnosti někteří drobní výrobci vyrábějí nostalgické šperky z květů vřesu, které zalévají do pryskyřice.
Také se stále přidávají do svatebních kytic skotských nevěst. V řadě oblastí jsou mu připisovány i magické účinky, například zahánění zlých duchů.
V minulých dobách vřes slouží také k barvení vlny na žluto a ve středověku se používá jako přísada při vaření piva. Vysoce ceněný je vřesový med a právě proto hodně včelařů stěhuje včelí úly ke konci léta do oblastí s vřesovišti.
Tento med má své charakteristické vlastnosti, jako je silná chuť a neobvyklá struktura, připomínající želé. To ztěžuje jeho extrakci z plástů, a proto se často prodává i s nimi jako plástový med.

Postel plná vřesu
Lidé odedávna užívají tuto rostlinu také jako lék. Podle německého spisu ze 16. století květy, listy a stonky léčí různé typy vředů, a to jak vnitřních, tak vnějších.
Nálev z vřesové natě dávní bylináři využívají k léčbě kašle, k uklidnění nervů a při onemocnění ledvin a močových cest. Horalé ze Skotské vysočiny připravují vřesové masti k úlevě při artritidě a revmatismu.
Zklidňující aroma ze sušených květů rovněž pomáhá k lepšímu spánku. Naši předkové připevňují dlouhé stonky sušeného vřesu na čelo postele tak, aby květy byly nakloněny k polštáři a také vřesem vycpávají matrace a polštáře.
O této odolné rostlině existuje mnoho půvabných legend, jako například příběh o keltské dívce Malvíně, zasnoubené s válečníkem jménem Oscar.
Ten zemře v bitvě, a když ho Malvína oplakává, vřes zasažený jejími slzami získá bílou barvu. I když je smutná, přeje si, aby každý, kdo najde bílý vřes, měl štěstí a nemusel se nikdy trápit jako ona.
