Věda

Vskutku zvláštní embrya

Vskutku zvláštní embrya

Chiméra, mýtická obluda ze starořeckých bájí, měla podobu lva, kozy, hada a draka, přičemž každá z jejích tří hlav měla údajně chrlit oheň. Z biologického hlediska může být chimérou i osoba mající geneticky odlišné buňky – vznikají tak hybridní embrya. Vytváření tzv. chimérických organismů je z etického hlediska zakázáno ve 21 zemích světa.

Už od 70. let 20. století probíhají ve světových laboratořích výzkumy s chimérickými organismy, vzniklými spojením více druhů savců, prvně byla metoda aplikována u hlodavců.

Aby však mohlo „ožít“ hybridní embryo, je nejprve zapotřebí odebrat z vajíčka savců jádro a na jeho místo vložit jádro buňky člověka. Některé země se ve jménu vědy nebojí experimentovat na hranici etiky, a tak odborníci ze Spojených států amerických a Číny vůbec poprvé v dějinách stvořili embrya, jež se skládala jednak z lidských a jednak z opičích buněk.Životnost výsledného hybridního organismu byla 20 dnů.

Kmenové buňky získané z chimér by mohly například pomoci při léčení mnohých nemocí a přinést nové poznatky o vývojové biologii a evoluci. Foto: Rpgch / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Lepší modely, přesnější informace

Španělský biochemik a profesor Juan Carlos Izpisua Belmonte ze Salkova institutu pro biologická studia v La Jolla v Kalifornii, jeden z autorů nové studie, prohlásil, že vzhledem k tomu, že některé druhy experimentů nelze dělat na lidech, je nezbytné, aby byly vědcům k dispozici lepší modely pro přesnější studium a pochopení lidské biologie a nemocí.

„Důležitým cílem experimentální biologie je vývoj modelů, které umožní studium lidských nemocí za podmínek in vivo,“ dodal. Proč jsou výzkumy „in vivo“, tedy v živém organismu, mnohem lepší? Je to především proto, že experimenty „in vitro“, na buněčných kulturách, sice mohou fungovat v Petriho misce, avšak při použití v reálném těle živého jedince selhávají, navíc výsledky nejsou ani zdaleka tak přesné, jako by tomu bylo v případě „in vivo“.

Výzkumníci také doufají ve vývoj buněčných struktur, tkání, a dokonce i celých orgánů, jež by se daly využít pro transplantace. Foto: Monica Gotta / Creative Commons / PD-self

Spojení sil přineslo kýžený výsledek

Za podmínek, které mají v současnosti badatelé k dispozici, je vývoj embryí, kombinujících člověka a primáty, možný především díky funkční technologii, za níž stojí tým čínských vědců. Celý proces tvorby embryí je po technické stránce velice náročný, i proto k podobným experimentům nemohlo dojít již dříve.

Díky nové čínské technologii se americkým odborníkům podařilo mimo tělo udržet opičí embrya naživu po několik dnů. Embrya rostla 6 dnů, následně do nich bylo injekčně vstříknuto 25 lidských buněk. Pod pojmem pluripotentní kmenové buňky se rozumí takové buňky, jež se mohou transformovat v jiný druh buněk, a o to šlo i v tomto případě.

Již jeden den nato byla u 132 embryí zjištěna přítomnost lidských buněk, po dalších 10 dnech se 103 z těchto chimérických embryí stále vyvíjelo. Poté nastal zlom a většina embryí umírala, 19. den experimentu „žily“ už jen 3 chiméry.

„Historicky měly chiméry lidí a zvířat jen velmi nízkou integraci lidských buněk do hostitelských buněk a experimenty tím trpěly,“ řekl Izpisua Belmonte.

Pokud se sejdou v děloze dvě embrya, pak mohou v raných fázích vývoje splynout – vznikne jedinec, jehož jednotlivé buňky si nejsou příbuzné víc než na 50 %. Foto: Jacopo Werther / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Co přinese budoucnost?

„Vytvoření chiméry mezi lidským a nelidským primátem, což je druh, který je v evoluční časové linii lidem bližší než všechny dříve používané, nám umožní získat lepší přehled o tom, jestli existují nějaké evoluční překážky vzniku chiméry a také nám ukáže, jak je případně překonat,“ uzavřel biochemik.

Takový jednotlivec se označuje jako tzv. chiméra. Foto: Kosekatsumi / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
(FOTO: Úvodní foto: Foto: DO11.10 / Creative Commons / PD-user)

Více z Věda

Více nemocných než loni, ale méně než před covidem.

Věda16.8.2022

IBM zvyšuje potenciál výzkumu v národním superpočítačovém centru IT4Innovations

Věda12.8.2022

Téměř 13 % osob trpí kloubními obtížemi

Věda9.8.2022

Program Netopýří výzkumníci zahájen

Věda5.8.2022

Nemoc štítné žlázy lékaři většinou zachytí z krve

Věda2.8.2022

Hanušovice lákají na novou expozici Pivovarského muzea

Věda29.7.2022

Voda je skvělá posilovna, jak si v ní zacvičit?

Věda26.7.2022

Technologie pro život

Věda22.7.2022

Na rase psa nezáleží

Věda19.7.2022
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Co měl T-Rex skutečně v hlavě?
21stoleti.cz

Co měl T-Rex skutečně v hlavě?

Na první pohled vzbuzuje tento prehistorický masožravý...
Udělala z manžela podpantofláka?
nasehvezdy.cz

Udělala z manžela...

Bez VOJTĚCHA MORAVCE (35)...
Dopovat je podobné jako nafukovat kolo
epochaplus.cz

Dopovat je podobné jako...

Vzory, modly, ikony. Slavní a vynikající sportovci...
Získala jsem si srdce jeho psa
skutecnepribehy.cz

Získala jsem si srdce jeho psa

Jsem obyčejná holka z Brna. Když...
Aby digestoř opravdu fungovala…
panidomu.cz

Aby digestoř opravdu...

Máte odsávač par? Kdy naposledy jste u něj měnili...
Řekla mu: Dítě teď, nebo nikdy?
nasehvezdy.cz

Řekla mu: Dítě teď, nebo...

Daniela Písařovicová...
Slezskoostravský hrad
epochanacestach.cz

Slezskoostravský hrad

Ačkoli řada lidí...
Mají v americkém Tallahassee hrob skutečné čarodějnice?
enigmaplus.cz

Mají v americkém Tallahassee...

Státní hřbitov v Tallahassee na Floridě je otevřen...
Na dovolenou si vždy přibalte i vhodná očkování
epochaplus.cz

Na dovolenou si vždy přibalte i...

Přípravy na dovolenou jsou často hektické....
Křenová omáčka s uzeným masem
tisicereceptu.cz

Křenová omáčka s uzeným masem

Pokud použijete nakládaný křen, důkladně ho vymačkejte...
Gin & Tonic 5 x jinak
iluxus.cz

Gin & Tonic 5 x jinak

Jen málokdo by pochyboval o tom, že...
Blahodárné bublinky v pohodlí domova
rezidenceonline.cz

Blahodárné bublinky v...

S příchodem chladných dnů je pro naše tělo...