Chiméra, mýtická obluda ze starořeckých bájí, měla podobu lva, kozy, hada a draka, přičemž každá z jejích tří hlav měla údajně chrlit oheň. Z biologického hlediska může být chimérou i osoba mající geneticky odlišné buňky – vznikají tak hybridní embrya.
Vytváření tzv. chimérických organismů je z etického hlediska zakázáno ve 21 zemích světa.
Už od 70. let 20. století probíhají ve světových laboratořích výzkumy s chimérickými organismy, vzniklými spojením více druhů savců, prvně byla metoda aplikována u hlodavců.
Aby však mohlo „ožít“ hybridní embryo, je nejprve zapotřebí odebrat z vajíčka savců jádro a na jeho místo vložit jádro buňky člověka.
Některé země se ve jménu vědy nebojí experimentovat na hranici etiky, a tak odborníci ze Spojených států amerických a Číny vůbec poprvé v dějinách stvořili embrya, jež se skládala jednak z lidských a jednak z opičích buněk.Životnost výsledného hybridního organismu byla 20 dnů.
![Kmenové buňky získané z chimér by mohly například pomoci při léčení mnohých nemocí a přinést nové poznatky o vývojové biologii a evoluci. Foto: Rpgch / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2021/12/chim-2-768x883.jpg)
Lepší modely, přesnější informace
Španělský biochemik a profesor Juan Carlos Izpisua Belmonte ze Salkova institutu pro biologická studia v La Jolla v Kalifornii, jeden z autorů nové studie, prohlásil, že vzhledem k tomu, že některé druhy experimentů nelze dělat na lidech, je nezbytné, aby byly vědcům k dispozici lepší modely pro přesnější studium a pochopení lidské biologie a nemocí.
„Důležitým cílem experimentální biologie je vývoj modelů, které umožní studium lidských nemocí za podmínek in vivo,“ dodal. Proč jsou výzkumy „in vivo“, tedy v živém organismu, mnohem lepší?
Je to především proto, že experimenty „in vitro“, na buněčných kulturách, sice mohou fungovat v Petriho misce, avšak při použití v reálném těle živého jedince selhávají, navíc výsledky nejsou ani zdaleka tak přesné, jako by tomu bylo v případě „in vivo“.
![Výzkumníci také doufají ve vývoj buněčných struktur, tkání, a dokonce i celých orgánů, jež by se daly využít pro transplantace. Foto: Monica Gotta / Creative Commons / PD-self](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2021/12/chim-3.jpg)
Spojení sil přineslo kýžený výsledek
Za podmínek, které mají v současnosti badatelé k dispozici, je vývoj embryí, kombinujících člověka a primáty, možný především díky funkční technologii, za níž stojí tým čínských vědců.
Celý proces tvorby embryí je po technické stránce velice náročný, i proto k podobným experimentům nemohlo dojít již dříve. Díky nové čínské technologii se americkým odborníkům podařilo mimo tělo udržet opičí embrya naživu po několik dnů.
Embrya rostla 6 dnů, následně do nich bylo injekčně vstříknuto 25 lidských buněk. Pod pojmem pluripotentní kmenové buňky se rozumí takové buňky, jež se mohou transformovat v jiný druh buněk, a o to šlo i v tomto případě.
Již jeden den nato byla u 132 embryí zjištěna přítomnost lidských buněk, po dalších 10 dnech se 103 z těchto chimérických embryí stále vyvíjelo. Poté nastal zlom a většina embryí umírala, 19. den experimentu „žily“ už jen 3 chiméry.
„Historicky měly chiméry lidí a zvířat jen velmi nízkou integraci lidských buněk do hostitelských buněk a experimenty tím trpěly,“ řekl Izpisua Belmonte.
![Pokud se sejdou v děloze dvě embrya, pak mohou v raných fázích vývoje splynout - vznikne jedinec, jehož jednotlivé buňky si nejsou příbuzné víc než na 50 %. Foto: Jacopo Werther / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2021/12/chim-4-768x512.jpg)
Co přinese budoucnost?
„Vytvoření chiméry mezi lidským a nelidským primátem, což je druh, který je v evoluční časové linii lidem bližší než všechny dříve používané, nám umožní získat lepší přehled o tom, jestli existují nějaké evoluční překážky vzniku chiméry a také nám ukáže, jak je případně překonat,“ uzavřel biochemik.
![Takový jednotlivec se označuje jako tzv. chiméra. Foto: Kosekatsumi / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2021/12/chim-5.jpg)
(FOTO: Úvodní foto: Foto: DO11.10 / Creative Commons / PD-user)