Věda

Vskutku zvláštní embrya

Vskutku zvláštní embrya

Chiméra, mýtická obluda ze starořeckých bájí, měla podobu lva, kozy, hada a draka, přičemž každá z jejích tří hlav měla údajně chrlit oheň. Z biologického hlediska může být chimérou i osoba mající geneticky odlišné buňky – vznikají tak hybridní embrya. Vytváření tzv. chimérických organismů je z etického hlediska zakázáno ve 21 zemích světa.

Už od 70. let 20. století probíhají ve světových laboratořích výzkumy s chimérickými organismy, vzniklými spojením více druhů savců, prvně byla metoda aplikována u hlodavců.

Aby však mohlo „ožít“ hybridní embryo, je nejprve zapotřebí odebrat z vajíčka savců jádro a na jeho místo vložit jádro buňky člověka. Některé země se ve jménu vědy nebojí experimentovat na hranici etiky, a tak odborníci ze Spojených států amerických a Číny vůbec poprvé v dějinách stvořili embrya, jež se skládala jednak z lidských a jednak z opičích buněk.Životnost výsledného hybridního organismu byla 20 dnů.

Kmenové buňky získané z chimér by mohly například pomoci při léčení mnohých nemocí a přinést nové poznatky o vývojové biologii a evoluci. Foto: Rpgch / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Lepší modely, přesnější informace

Španělský biochemik a profesor Juan Carlos Izpisua Belmonte ze Salkova institutu pro biologická studia v La Jolla v Kalifornii, jeden z autorů nové studie, prohlásil, že vzhledem k tomu, že některé druhy experimentů nelze dělat na lidech, je nezbytné, aby byly vědcům k dispozici lepší modely pro přesnější studium a pochopení lidské biologie a nemocí.

„Důležitým cílem experimentální biologie je vývoj modelů, které umožní studium lidských nemocí za podmínek in vivo,“ dodal. Proč jsou výzkumy „in vivo“, tedy v živém organismu, mnohem lepší? Je to především proto, že experimenty „in vitro“, na buněčných kulturách, sice mohou fungovat v Petriho misce, avšak při použití v reálném těle živého jedince selhávají, navíc výsledky nejsou ani zdaleka tak přesné, jako by tomu bylo v případě „in vivo“.

Výzkumníci také doufají ve vývoj buněčných struktur, tkání, a dokonce i celých orgánů, jež by se daly využít pro transplantace. Foto: Monica Gotta / Creative Commons / PD-self

Spojení sil přineslo kýžený výsledek

Za podmínek, které mají v současnosti badatelé k dispozici, je vývoj embryí, kombinujících člověka a primáty, možný především díky funkční technologii, za níž stojí tým čínských vědců. Celý proces tvorby embryí je po technické stránce velice náročný, i proto k podobným experimentům nemohlo dojít již dříve.

Díky nové čínské technologii se americkým odborníkům podařilo mimo tělo udržet opičí embrya naživu po několik dnů. Embrya rostla 6 dnů, následně do nich bylo injekčně vstříknuto 25 lidských buněk. Pod pojmem pluripotentní kmenové buňky se rozumí takové buňky, jež se mohou transformovat v jiný druh buněk, a o to šlo i v tomto případě.

Již jeden den nato byla u 132 embryí zjištěna přítomnost lidských buněk, po dalších 10 dnech se 103 z těchto chimérických embryí stále vyvíjelo. Poté nastal zlom a většina embryí umírala, 19. den experimentu „žily“ už jen 3 chiméry.

„Historicky měly chiméry lidí a zvířat jen velmi nízkou integraci lidských buněk do hostitelských buněk a experimenty tím trpěly,“ řekl Izpisua Belmonte.

Pokud se sejdou v děloze dvě embrya, pak mohou v raných fázích vývoje splynout – vznikne jedinec, jehož jednotlivé buňky si nejsou příbuzné víc než na 50 %. Foto: Jacopo Werther / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Co přinese budoucnost?

„Vytvoření chiméry mezi lidským a nelidským primátem, což je druh, který je v evoluční časové linii lidem bližší než všechny dříve používané, nám umožní získat lepší přehled o tom, jestli existují nějaké evoluční překážky vzniku chiméry a také nám ukáže, jak je případně překonat,“ uzavřel biochemik.

Takový jednotlivec se označuje jako tzv. chiméra. Foto: Kosekatsumi / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
(FOTO: Úvodní foto: Foto: DO11.10 / Creative Commons / PD-user)

Více z Věda

„Webb“ konečně vyletěl. Bude zkoumat počátek vesmíru

Věda14.1.2022

Velryba je zpět!

Věda11.1.2022

Když se střeva spiknou proti kůži

Věda7.1.2022

Robot: Skutečný pomocník

Věda4.1.2022

Chřipka nezmizela

Věda31.12.2021

Zvyšování informační gramotnosti středoškoláků

Věda28.12.2021

Vskutku zvláštní embrya

Věda21.12.2021

Smrt číhá v lese

Věda17.12.2021

Žraloci napříč světem

Věda14.12.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Obětovala herečka lásku úspěšné kariéře?
nasehvezdy.cz

Obětovala herečka lásku...

Ještě před pár lety EVU...
Japonský debakl u Okinawy: Sázka na největší loď světa selhala
epochaplus.cz

Japonský debakl u Okinawy: Sázka...

Když Američané na jaře roku 1945 dobývají...
Zlom v asistovaných sebevraždách: Kolumbie schválila eutanazii pacientovi, který netrpěl smrtelnou nemocí
21stoleti.cz

Zlom v asistovaných...

V pátek 7. ledna se v Kolumbii uskutečnila první...
Sjezdové tratě v Rakousku: Které jsou skvělé?
epochanacestach.cz

Sjezdové tratě v Rakousku:...

Tak třeba Arlberg!...
Kam zmizel D. B. Cooper i s tučným výkupným?
epochaplus.cz

Kam zmizel D. B. Cooper i...

Dne 24. listopadu 2021 uběhlo přesně 50 let...
Dokonalé útočiště pro popovou princeznu
rezidenceonline.cz

Dokonalé útočiště pro...

Při své dlouhé cestě světem showbyznysu si...
Hovězí po burgundsku
tisicereceptu.cz

Hovězí po burgundsku

Tento pokrm je zkrátka klasika všech klasik. Suroviny...
PRU58 lunch menu
iluxus.cz

PRU58 lunch menu

Restaurace PRU58 v pražských Holešovicích je...
Kuřecí vindaloo
panidomu.cz

Kuřecí vindaloo

Vindaloo je populární indické jídlo spojující...
Bájná země Lyonesse: Atlantida Britských ostrovů
enigmaplus.cz

Bájná země Lyonesse:...

Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot,...
Viděli jsme snad únos mimozemšťany?
skutecnepribehy.cz

Viděli jsme snad únos...

Ta podivná příhoda se mi...
Démoni ji dostali do Bohnic
nasehvezdy.cz

Démoni ji dostali do Bohnic

Hrála v Ulici, Ordinaci,...