Jako římský král je první mezi evropskými panovníky. Aby Zikmund Lucemburský ještě posílil svoji prestiž, staví si v Budíně velkolepé reprezentativní sídlo. Místo, které uherští králové zvelebovali už v předchozích dvou stoletích, se v první polovině 15. století mění v největší gotický hradní komplex na světě.
Prásk. Ozve se ohlušující rána. Vzduchem létají kameny i kusy lidských těl. Během obléhání Budína (dnes maďarská Budapešť) v roce 1686 křesťanská armáda zasáhne věž, která Turkům dosud sloužila jako sklad střelného prachu. Zkáza hradu, jenž od památné bitvy u Moháče v roce 1526 víceméně chátral, je dokonána. Císař Karel VI. (jako uherský král Karel III.; 1685–1740) na počátku 18.
století nařizuje jeho kompletní demolici. Uherská hrdost utrpí. Myšlenka na vzkříšení Budínského hradu se objevuje až za vlády Karlovy dcery Marie Terezie (1717–1780).
Po celé zemi se konají lidové sbírky na obnovu kdysi honosného sídla, královna přispívá z vlastního…
Sovětská kanonáda
Po rakousko-uherském vyrovnání a korunovaci Františka Josefa I. (1830–1916) v roce 1867 si Uhrové uvědomují, jak je jejich hrad pro tak důležité okamžiky titěrný. Bude se znovu stavět, rozšiřovat, dodávat na velkoleposti. Díla se chopí maďarský architekt Miklós Ybl (1814–1891) a po něm pomyslnou štafetu přebírá jeho kolegy Alajos Hauszmann (1847–1926), který mimo jiné vybuduje obří kupoli.
Hotov s prací je v roce 1912. Nad jeho dílem však bude svět žasnout ani ne 50 let. V únoru 1945 se sídlo uherských králů a posléze maďarského regenta stává poslední baštou německého odporu v Budapešti.
Útočící Rudá armáda z hradu udělá hromadu trosek.
Zdobnost jde stranou
Bezprostředně po skončení druhé světové války začínají Maďaři s obnovou Budínského hradu. Pokud ještě něco z původních staveb zbylo, bere to nyní při rekonstrukci zasvé. Komunističtí pohlaváři se s ničím nemazlí. Hauszmannův novobarokní styl chápou jako přežitek dřívějších režimů. Řada zdobných prvků už se na hradě neobjeví. Utrpí i ona pověstná kupole. Interiéry jsou ryze moderní.
Kromě ideologie v tom klíčovou roli ovšem hraje i nedostatek finančních prostředků.
Facebook
Twitter
RSS