Historie

Vyrostla hvězdárna v Ondřejově kvůli žalu?

Vyrostla hvězdárna v Ondřejově kvůli žalu?

Jeho bratr Jan onemocněl. Dostal akutní zápal slepého střeva a po operaci nečekaně zemřel. Josef je zdrcený a má chuť všeho nechat. Nakonec ale změní názor a dokončí projekt, který si společně vysnili!

Oba mají rádi vědu a techniku. Básnická sbírka Písně kosmické od Jana Nerudy (1834–1891) v nich probudí zájem o astronomii i touhu vybudovat si vlastní observatoř. K tomu ale potřebují spoustu peněz, a tak si bratři Josef Jan (1861–1945) a Jan Ludvík (1863–1897) Fričové zakládají v Praze firmu na výrobu optických přístrojů. Nabízejí geodetická, vojenská či důlní měřidla a o jejich bareoskop a polarimetr, určené pro stanovení hustoty a cukernatosti šťáv, mají obrovský zájem i cukrovary až ve Spojených státech amerických! Podniku se daří, zisky rostou a plány na observatoř nabírají konkrétní obrysy. V roce 1896 Jan vypracuje nákresy velkého astrografu. Brzy poté skončí s akutním zápalem slepého střeva v nemocnici, kde umírá. Josefovi se zhroutí svět, ale nevzdá se. Musí dokončit, co si s bratrem předsevzali.

Josef Jan Frič dodrží slovo, které dal zesnulému bratrovi.

Přejmenuje kopec

Rok po jeho smrti koupí u Ondřejova nedaleko Prahy pozemek s vrchem Manda, který na památku zesnulého bratra přejmenuje na Žalov. Na něm nechá vystavět seceně laděný areál observatoře, navržený architektem Josefem Fantou (1856–1954). Vedle hlavní budovy a studovny zde postupně vyrostou centrální a západní kopule, několik pozorovacích domků se sklápěcí střechou či arboretum vzácných dřevin.

V Ondřejově nechává vybudovat secesně laděný areál observatoře.

Dárek univerzitě

Noční oblohu odsud Josef poprvé pozoruje v květnu 1906 a řadu let využívá Ondřejovskou hvězdárnu jen s hrstkou svých přátel. Nejspíš mu to přijde líto, a tak v roce 1928, u příležitosti 10. výročí vzniku Československa, věnuje celou observatoř Karlově univerzitě v Praze. „Musí sloužit k astronomické výuce,“ stanoví podmínku v darovací smlouvě k areálu, jehož hodnota tehdy činí asi 3 000 000 korun. Dnes Fričova hvězdárna patří Astronomickému ústavu AV ČR a k vidění je zde mimo jiné největší dalekohled u nás. Kolos pojmenovaný po astronomovi Luboši Perkovi (*1919) váží přes 80 tun a má zrcadlový objektiv o průměru dva metry!

Většinu staveb navrhne architekt Josef Fanta.

Více z Historie

Vodní chrám Yerebatan: Stavělo ho pro císaře 7000 otroků?

Historie14.8.2020

Historický skvost: Jedna z největších antických mozaik se otevírá veřejnosti

Historie12.8.2020

Grande-Place v Bruselu: Díry po bombách vystřídal květinový koberec

Historie7.8.2020

USS Missouri: Kolos, na němž skončila 2. světová válka

Historie5.8.2020

Hirošima a Nagasaki: Kaňky na historii USA i Japonska

Historie4.8.2020

Bitva u Grunwaldu: Výpad proti králi stál velmistra život

Historie31.7.2020

Povstání ve Vendée: Republikáni půlili děti jako vepře!

Historie29.7.2020

Vyrostla hvězdárna v Ondřejově kvůli žalu?

Historie24.7.2020

Poprava Williama Wallace: Břicho mu rozříznou ještě zaživa!

Historie22.7.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat