Historie

Vyrostla hvězdárna v Ondřejově kvůli žalu?

Vyrostla hvězdárna v Ondřejově kvůli žalu?

Jeho bratr Jan onemocněl. Dostal akutní zápal slepého střeva a po operaci nečekaně zemřel. Josef je zdrcený a má chuť všeho nechat. Nakonec ale změní názor a dokončí projekt, který si společně vysnili!

Oba mají rádi vědu a techniku. Básnická sbírka Písně kosmické od Jana Nerudy (1834–1891) v nich probudí zájem o astronomii i touhu vybudovat si vlastní observatoř. K tomu ale potřebují spoustu peněz, a tak si bratři Josef Jan (1861–1945) a Jan Ludvík (1863–1897) Fričové zakládají v Praze firmu na výrobu optických přístrojů. Nabízejí geodetická, vojenská či důlní měřidla a o jejich bareoskop a polarimetr, určené pro stanovení hustoty a cukernatosti šťáv, mají obrovský zájem i cukrovary až ve Spojených státech amerických! Podniku se daří, zisky rostou a plány na observatoř nabírají konkrétní obrysy. V roce 1896 Jan vypracuje nákresy velkého astrografu. Brzy poté skončí s akutním zápalem slepého střeva v nemocnici, kde umírá. Josefovi se zhroutí svět, ale nevzdá se. Musí dokončit, co si s bratrem předsevzali.

Josef Jan Frič dodrží slovo, které dal zesnulému bratrovi.

Přejmenuje kopec

Rok po jeho smrti koupí u Ondřejova nedaleko Prahy pozemek s vrchem Manda, který na památku zesnulého bratra přejmenuje na Žalov. Na něm nechá vystavět seceně laděný areál observatoře, navržený architektem Josefem Fantou (1856–1954). Vedle hlavní budovy a studovny zde postupně vyrostou centrální a západní kopule, několik pozorovacích domků se sklápěcí střechou či arboretum vzácných dřevin.

V Ondřejově nechává vybudovat secesně laděný areál observatoře.

Dárek univerzitě

Noční oblohu odsud Josef poprvé pozoruje v květnu 1906 a řadu let využívá Ondřejovskou hvězdárnu jen s hrstkou svých přátel. Nejspíš mu to přijde líto, a tak v roce 1928, u příležitosti 10. výročí vzniku Československa, věnuje celou observatoř Karlově univerzitě v Praze. „Musí sloužit k astronomické výuce,“ stanoví podmínku v darovací smlouvě k areálu, jehož hodnota tehdy činí asi 3 000 000 korun. Dnes Fričova hvězdárna patří Astronomickému ústavu AV ČR a k vidění je zde mimo jiné největší dalekohled u nás. Kolos pojmenovaný po astronomovi Luboši Perkovi (*1919) váží přes 80 tun a má zrcadlový objektiv o průměru dva metry!

Většinu staveb navrhne architekt Josef Fanta.

Více z Historie

Vražda Filipa Makedonského: Měla v ní prsty jeho vlastní manželka?

Historie23.10.2020

Pád Konstantinopole: prach, trosky a ulice zbrocené krví

Historie20.10.2020

Odvážný Sókrates: Otec moudrosti na bitevním poli

Historie16.10.2020

Měla ošklivá káčátka zachránit Evropu?

Historie14.10.2020

Bitva u Poitiers: Triumf Černého prince

Historie13.10.2020

Bitva u Kresčaku: Těžká jízda proti lučištníkům

Historie2.10.2020

Bulharský poklad: Rilský monastýr vzdoroval Osmanům

Historie30.9.2020

PROJEKT FORTITUDE Kde udělal Hitler chybu?

Historie25.9.2020

Nenáviděl Ludvík XIV. od dětství Paříž?

Historie23.9.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat