Žloutenka neboli hepatitida je závažné onemocnění postihující játra. Ročně má na svědomí 1,5 milionu úmrtí. Počty nakažených přitom rostou i v České republice. Hrozí nám epidemie? Kdo je nejvíc ohrožen?
Virová hepatitida je infekční zánět jater způsobený viry. Rozlišujeme typy A, B, C, D, E a G. Dobrou zprávou je, že typy D a G se u nás prakticky nevyskytují. Dříve to platilo i o hepatitidě E (lidé si ji „vozili“ z cest do zahraničí), ale v posledních letech už bohužel rostou i počty lidí nakažených přímo v Čechách.
Nesprávné označení
Hepatitidě se u nás „žloutenka“ říká nesprávně. Proč? Protože žloutenka (neboli ikterus) je výraz pro žlutavé zabarvení kůže, sliznic nebo očního bělma, které způsobuje vysoká koncentrace žlučového barviva (bilirubinu) v krvi a které je pouze jedním ze symptomů hepatitidy (nikoliv tedy samotné onemocnění). Může se tedy vykytovat i u jiných nemocí, jako například při neprůchodnosti žlučových cest, rozpadu krvinek, žluté zimnici nebo dalších onemocněních jater.
Proč člověk zežloutne?
Bilirubin je odpadní látka, která vzniká při rozkladu hemoglobinu (tj. červeného krevního barviva obsaženého v červených krvinkách) a pak se váže na bílkovinu albumin a spolu s ní putuje do jater, kde je zpracovávána a následně uvolňována do žluči. Poté se přesouvá do tlustého střeva, kde zbarvuje stolici. A protože při hepatitidě napadají viry játra, tak potom ta nejsou schopna bilirubin přetvářet. Šíří se proto do tkání a způsobe jejich zežloutnutí (objeví se i v moči, která následkem toho ztmavne). Do stolice je ho naopak vylučován nedostatek, a z toho důvodu je světlá.
Projevuje se jako chřipka!
Všechny typy hepatitidy mají podobné počáteční příznaky (nápadně se podobají těm při chřipce). Proto může být nemoc zpočátku chybně diagnostikována. Postiženého trápí nechutenství, bolest svalů a kloubů, únava, nevolnost, zažívací obtíže, slabost a tlak v pravém podžebří. Až poté se projeví i žloutenka (tedy žlutavé zabarvení kůže, sliznic a očního bělma), tmavá moč a světlá stolice.
Nemoc špinavých rukou
Nejčastěji se vyskytující a nejméně závažný typ žloutenky je přitom typ A, označovaný jako „nemoc špinavých rukou“. Pojmenování je vcelku výstižné, protože toto onemocnění se šíří právě fekálně-orální cestou. Nejnakažlivější je totiž stolice nemocného a následně vše, co jí bylo kontaminováno (voda, potraviny). Inkubační doba (tj. čas od nakažení se do projevu prvních příznaků) trvá asi třicet dní.
Nejnebezpečnější je typ B
Virus hepatitidy B je asi 100krát nakažlivější než virus HIV. Inkubační doba této krví a tělními tekutinami přenášené žloutenky je až 90 dnů. Asi v 10 % případů může nemoc přejít do chronického stadia, při kterém hrozí rozvoj cirhózy (tj. ztvrdnutí) nebo rakoviny jater. U osob, které prodělaly hepatitidu typu B, navíc vzniká riziko propuknutí typu D, opět přenosného krví.
Nemoc narkomanů a homosexuálů
Hepatitida typu C se přenáší hlavně krví, proto bývá nazývána jako „nemoc narkomanů a homosexuálů“. Je sice méně závažná než AIDS, přesto ale nejde o banální onemocnění. Inkubační doba je asi 60 dní, ale až v 70 % případů přechází nemoc do chronického stadia. Nedá se proti ní očkovat.
Koho žloutenka ohrožuje nejvíce?
Hepatitidě A se daří ve špinavém prostředí a mezi osobami, které nedodržují hygienické návyky. Zvýšený výskyt je také v dětských kolektivech. Lidé se často nakazí i při cestě do zahraničí, zejména do zemí Jižní Ameriky, Afriky, Asie a východní Evropy, kde je nízký hygienický standard. Typy B a C se objevují převážně u narkomanů a homosexuálů. Ohroženi jsou však i zdravotničtí pracovníci. Nákaza hrozí rovněž při podstoupení tetování a piercingu v nelicencovaných salonech, rizikový je též nechráněný sex.
Léčba je zdlouhavá
Žloutenku potvrdí lékař na základě vyšetření krve a moči. Pokud má nemocný hepatitidu typu A, musí být 14 dní izolován na infekčním oddělení v nemocnici. Současně má naordinovánu přísnou játra šetřící dietu (omezení tuků, zvýšený příjem bílkovin a cukrů) a klidový režim. Samozřejmostí je zákaz alkoholu. Tuto dietu musí držet ještě asi půl roku po propuštění z nemocnice a také se musí vyhýbat námaze. Jeho blízcí jsou pod lékařským dohledem a dostávají protilátky.
Karanténa není nutná
Při virové hepatitidě typu B je léčba stejná, jen není nutná karanténa. Pokud nemoc přejde do chronické formy, je nutné pacientům podávat léky, které brání šíření viru v játrech (obsahují interferon a ribavirin). Proti typu C existují léky s účinností nad 90 %.
Máme se bát epidemií?
Počty nakažených hepatitidou typu B v České republice klesají. Dává se to i do souvislosti se zavedením plošného očkování dětí (od roku 2001). U typu A, C a E však nemocných přibývá. Zatím poslední epidemie žloutenky A vypukly v roce 2016 v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Obě trvaly asi rok a půl a nakazilo se při nich 530, respektive 407 osob. Panika není na místě, nicméně lidé by toto závažné onemocnění neměli brát na lehkou váhu a měli by se snažit nakažení předcházet.
Prevence žloutenky
Nejlepší ochranou proti hepatitidě typu A a B je očkování. Od roku 2001 jsou všechny české děti očkovány tzv. hexavakcínou, která, mimo jiné, chrání proti žloutence typu B. Proti typu A však děti hájeny nejsou. Očkovat lze jak proti každému typu zvlášť, tak dohromady. Aplikují se tři dávky (druhá měsíc po první a poslední půl roku po podání druhé dávky). Proti typu C vakcinace neexistuje. V prevenci žloutenky typu A hraje roli také dodržování hygienických návyků, u B a C pak používání prezervativu, vybírání si renomovaných salonů pro tetování a piercing a nesdílení jehel a stříkaček při užívání drog (nejlépe neužívat je vůbec).
Facebook
Twitter
Google+
RSS