Když Jan Britský přichází na svět, nic nenasvědčuje tomu, že by byl v něčem odlišný od svých zdravých sourozenců.

Coby nový přírůstek do britské královské rodiny je v tu chvíli po svém otci Jiřím a čtyřech bratrech dokonce šestým v pořadí na trůn.

Ve věku čtyř let ale Jan (1905–1919) začne vykazovat první příznaky pozdějších problémů – má potíže s učením i chováním. Ve stejnou dobu ho postihne i první epileptický záchvat.

„Tyto stavy mohou v pozdějším věku spontánně odeznít,“ uklidňují lékaři vyděšené rodiče. Ti se přesto snaží držet informace o Janově zdraví pod pokličkou a raději ho vynechají i ze své korunovace v červnu 1911.

Není naděje

Stav malého Jana se nelepší, navíc s příchodem první světové války se dítě cítí stále opuštěnější – rodiče jsou soustavně na nějaké státní návštěvě a sourozenci po internátních školách nebo v armádě. On tak zůstává často sám, jen se svými opatrovníky…

Zlom v Janově životě nastává v roce 1916. Tehdy se jeho stav stává téměř nezvladatelným a též lékaři nad ním prakticky lámou hůl. „Je velmi nepravděpodobné, že se dožije dospělosti,“ informují královskou rodinu.

Princ je proto převezen na odlehlé venkovské sídlo Sandringham v Norfolku. Péči o něj pak má na starosti chůva Charlotte „Lalla“ Billová (1875–1964).

Poslední Vánoce

Za princem se občas zastaví i jeho sourozenci, ale když se jeho záchvaty zhorší, jejich setkávání je přerušeno. Pravděpodobně naposledy se Jan s rodinou vidí na Vánoce roku 1918. Ještě té noci je ale odvezen zpět do Sandringhamu.

Tři týdny nato, po sérii několika silných záchvatů, umírá ve spánku. Matka jeho smrt ve svých denících popíše jako „velkou úlevu“, která ho „zbavila velkého utrpení“. I otec vnímá synův odchod ve spánku jako určité milosrdenství. Ne všichni ale nad ztrátou člena rodiny smutní.

V této souvislosti bývá často zmiňován i dopis Janova nejstaršího sourozence, pozdějšího krále Edwarda VIII. (1894–1972), který nešťastného bratra označil za „víc zvíře než cokoliv jiného“… Mrtvý princ, o němž noviny napíšou, že zemřel s „andělským úsměvem“, je pohřben u kostela v Sandringhamu.

(Zdroj: HISTORY revue)