„Podívejte, tohle je jasný důkaz! Pod Sfingou jsou podzemní prostory,“ křičí nadšeně seizmolog Thomas Dobecki. Expedice vedená americkým archeologem Johnem Anthonym Westem se raduje.

Jejich nadšení však brzy zchladí rozhodnutí egyptské památkové správy. Ta jim odebírá povolení k vykopávkám pod Gízou. Proč se Egypťané brání výzkumu v této oblasti?

Sfinga patří k nejzáhadnějším egyptským stavbám. Jedná se o největší sochu vytvořenou z jednoho kusu kamene na světě a nachází se v Gíze na okraji Káhiry. Dohady vzbuzuje již její stáří.

Tradiční teorie její vznik umisťují do doby panování faraona Chafrea asi v 26. století př. n. l.

Odpůrci však namítají, že tělo Sfingy vykazuje známky vodní eroze, a protože poslední pořádné deště byly v Egyptě asi před 7000 lety, musí být Sfinga mnohem starší.

Největší senzace však vyvolávají spekulace, že obří socha střeží vchod do legendárního Sálu záznamů, kde se mají skrývat ztracené vědomosti lidstva.

Odkaz z Atlantidy?

Takzvaný Sál záznamů je obvykle spojován se ztraceným kontinentem Atlantidou. Pár Atlanťanům se prý podařilo přežít zkázu a své poznatky ukryli na několika místech na světě.

Jedna komnata se záznamy se údajně nachází na poloostrově Yucatan, druhá se má skrývat pod Sfingou. Jiní se domnívají, že Sál záznamů či Síň dějin vybudovali samotní Egypťané.

V této skrýši se podle pověstí skrývá tajemství zbudování pyramid v Gíze, poznatky z alchymie či matematiky.

Další připisují vybudování tajemné skrýše záhadnému bohu Thovtovi, který sem prý ukryl 42 knih moudrosti, z nichž se lze naučit i magickým dovednostem.

Svědkové minulosti

Takzvané Texty staveb nalezené na zdech Horova chrámu v Edfú na východě Egypta  blízko Nilu vypráví o Síni dějin, v níž mají být uloženy poznatky o stavbách egyptských chrámů, svatých knihách a odznacích moci.  Tyto cenné informace byly prý uloženy v komoře, kterou zapečetily bytosti zvané Šebtiw.

Řecký historik Hérodotos (5. století př. n. l.) tvrdil, že pod Sfingou se nachází labyrint vedoucí až do podsvětí. O skrýši ve Sfinze či pod ní se ve svých spisech zmiňuje i starořímský filozof Plinius Starší (23–79).

A v přítomnost tajných prostor v egyptské Gíze věřili rovněž arabští kronikáři. Například středověký arabský kronikář Firouzabád uvádí: „Pyramidu vystavěl Edris (Thovt), aby uchránil vědění před zničením.

Také nejvyšší kněží uložili záznamy o medicíně, magii a talismanech na bezpečném místě.“