Historie

Zdobí šumavskou krajinu umrlčí prkna?

Zdobí šumavskou krajinu umrlčí prkna?

Chalupu ovládl smutek. Jedno z dětí zemřelo na zápal plic! Zesnulý chlapec však s rodinou ještě nějakou dobu zůstane. Venku mrzne, cesty zapadaly sněhem, a tak nemůže být pohřben. Rodiče uloží tělo na ohoblované a hladce oříznuté prkno a přenesou ho na půdu…

Život na české i německé straně Šumavy býval vždycky tvrdý. Zdejší lidé mají co dělat, aby v drsné krajině přežili. Zvykli si, že smrt na ně číhá v podstatě na každém kroku. Když někdo zemře během zimy, nastává problém. Nebožtík se nedá důstojně pohřbít. Nejde jen o to, že vykopat hrob ve zmrzlé zemi dá pořádnou fušku. Řada šumavských samot je od hřbitova vzdálena více než deset kilometrů. Hospodáři nechtějí riskovat, že jim jejich mnohdy jediný kůň pojde na cestách, zapadaných haldami sněhu. Proto si nechávají tělo zesnulého až do jara v chalupě. Stejně jako šumavští Králováci, kteří od středověku stráží česko-bavorské hranice a údajně tento zvyk zavedli.

Tuhé zimy komplikují Šumavanům pohřbívání zesnulých.

Vyrobená do zásoby

Dokud nesleze sníh, odpočívá nebožtík v chladu na takzvaném umrlčím prkně. Horalové si je vyrábějí v průběhu roku do zásoby. Zesnulého člena rodiny ostatní svátečně obléknou, zatlačí mu oči a podvážou bradu šátkem, aby jeho ústa zůstala zavřená. Následně „uložili nebožtíka obličejem ke dveřím, na prkno umístěné mezi dvěma židlemi. Zkřížili mu ruce, svázali je růžencem a umístili ho v podsklepení“, vypráví současná publicistka Pavla Apostolaki. Lidé zdobí umrlčí prkna řezbou, malbou i textem, který vystihuje povahu a životní osudy zemřelého.

Na umrlčích prknech odpočívají nebožtíci, dokud nesleze sníh.

Ukazují cestu

Po pohřbu pak toto „provizorní poslední lože“ postaví k hrobu místo pomníku nebo ho zarazí do země v poli u kapličky, pod starým stromem či někde u cesty. Vzhledem k tomu, že na něm obvykle bývají uvedena i vybraná místní jména, mohou se podle něj orientovat poutníci. Svérázná tradice se na Šumavě udrží až do poloviny minulého století, pak proti ní začíná brojit komunistický režim. Dodnes se umrlčí prkna dochovala jen na několika místech. K vidění jsou například na Kvildě, v Želené Rudě a na Velkém Javoru v Bavorsku.

V krajině dřív sloužila i jako ukazatele cesty.
(Zdroj: HISTORY revue)

Více z Historie

Moroví doktoři mohli i pitvat

Historie21.4.2021

Nejkrásnější stanice metra: Stalinův palác nebo Dvacet tisíc mil pod mořem

Historie16.4.2021

Slavná siamská dvojčata zplodila 21 dětí

Historie14.4.2021

Vtipálek proslavil bezejmenný dům

Historie9.4.2021

Chránily Egypťany na onom světě mumie psů?

Historie7.4.2021

Skandál, který otřásl celou britskou vládou

Historie5.4.2021

Ukusovali varjažští gardisté z císařského pokladu?

Historie1.4.2021

Stal se král Jiří I. náhodnou obětí vraha?

Historie26.3.2021

Vojta Náprstek vyjednával mír s indiány

Historie24.3.2021
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články