Takhle uctivě Etně přezdívají sami Sicilané. Adrenalin z činné sopky ale asi nebude pro nás to pravé. Víc nás sem lákají malebná středomořská městečka, starověké památky a moře.

O prázdninách jsou tu běžné čtyřicítky nejen na slunci, takže vážně vyrazíme teď, nebo až na podzim. Vedro by se nám nehodilo ani na cestu, je to sem od nás skoro 2000 kilometrů.

Po silnici i se zkratkou po moři trajektem z Neapole to sem od nás trvá takřka dva dny. Létá se sem zpravidla přes Řím nebo Neapol.

Jsme vůbec v Itálii?

Sicílie, největší ostrov ve Středozemním moři, je výrazně jiná než italská pevnina. Hodně připomíná Řecko antickými památkami, ale na rozdíl od Řecka se tu antika často prolíná s barokem. Uvnitř hornatého ostrova je víceméně pusto.

Na pobřeží zase dost rušno, městečka plná turistů jako v takřka celém západním Středozemí.

,,Nejkrásnější město smrtelníků“

Říkalo se tak řecko-fénické osadě Agrigento. Je tu archeologický park s nejbohatším seskupením zachovalých řeckých chrámů na světě, Údolí chrámů.

Jmenuje se tak, ale paradoxně stojí na kopcích, které okolní krajinu převyšují o několik set metrů.

Syrakusy – divadlo, gladiátoři a proslulé ucho

I v antice se lidé rádi dobře bavili a právě v Syrakusách se můžeme podívat, kam za zábavou chodili. Je tu řecké divadlo a obrovský římský amfiteátr, kde se nejen hrálo, ale pořádaly se tu i krvavé zápasy gladiátorů.

Chládek určitě najdeme v jeskyni Dionýsovo ucho. V ,,uchu“ je tak dobrá akustika, že se každé slovo třikrát vrátí zpět jako ozvěna, i kdybychom ho pronesli jen šeptem.

Taormina – potěcha duše, oka a fantazie

Městečko samo leží vysoko nad mořem a je z něj fantastický pohled na dýmající Etnu. Určitě se půjdeme projít taorminskými uličkami, zastavíme se na vyhlídkových terasách a hlavní promenádě Corso Umberto.