Italské zdravotní sestře se za jejího života více než čtyřicetkrát zjevuje Panna Marie. Během těchto zjevení ženě předává různá poselství a vykonává zázraky.

Církev ovšem tato zjevení neuznává, označuje je za nepodložená a věřící od jejich uctívání důrazně odrazuje. Co se tedy před 75 lety na severu Itálie odehrálo? 

Montichiari je malé městečko v severní Itálii, dvacet kilometrů od biskupského města Brecia. Leží před italskými Alpami v úrodné nížině řeky Pád. Právě zde se začíná psát podivný příběh zdravotní sestry Pieriny Gilli (1911–1991).

Žena se od svých 32 let vinou těžkých nemocí několikrát ocitá na prahu smrti. V nemocnici dokonce dostává poslední pomazání, když už se zdá, že brzy zemře. V tomto prožívá různé náboženské vize, po kterých se vždy jako zázrakem zotaví.

Od roku 1947 se jí prý Panna Marie opakovaně zjevuje i za plného vědomí. K prvnímu takovém setkání dochází 1. června 1947 ve 3:15 ráno. Tehdy opět nemocná Pierina odříkává růženec, když se před ní objeví krásná žena ve fialových šatech a bílém závoji na hlavě.

Zdá se velmi smutná, má oči zaleté slzami, které padají na podlahu, a její hruď je probodnuta třemi velkými meči.

Zjevení tehdy pronese pouhá tři slova: „Modlitba, pokání, odříkání.“ Po tomto setkání se Pierina opět uzdravuje. Může za to právě Panna Marie?

Marie proti hříchu

Do konce roku se ženě za jejího pobytu v Montichiari Panna Marie ještě šestkrát. Během těchto setkání má na hrudi místo mečů tři růže, pročež se zjevení začne říkat Rosa Mystica, tedy Růže tajemná.

Madona se během těchto setkání vyhrazuje proti oslabení víry po válce a životu v hříchu, kterému se oddávají i mnozí mnichové a jeptišky. Zároveň opakovaně vybízí k pokání, modlitbě a odříkání.

Další vlna zjevení se odehrává v roce 1966 ve Fontanelle na předměstí Montichiari. V tomto roce se Pierině Madona zjeví celkem čtyřikrát. Při první události žehná zdejšímu prameni.

„Můj božský Syn je samá láska a poslal mě sem, abych tomuto propůjčila léčivou sílu,“ prohlašuje prý zjevení.

Při dalších se dožaduje sjednocení lidu a posílení mariánského kultu. Pierině Gilli je po této vlně zjevení zakázáno zdržovat se v místech, kde k setkání s Madonou došlo, a tak se raději stahuje do ústraní.

Návštěvy Bohorodičky však pokračují až do roku 1983. Do té doby žena ve svém deníku zdokumentuje více než čtyři desítky mariánských zjevení. Skutečně se Italka rozmlouvala s Pannou Marií?

Církev je skeptická

Případ Pieriny Gilli patří mezi méně známé události svého druhu. Významný podíl na tom nese církev, jejíž představitelé se od počátku snažili svědectví potlačit.

Pierina byla kněžími nabádána, aby o svých rozhovorech s Madonou nikomu neříkala, a věřícím je uctívání údajných zjevení zakazováno.

Biskup z Brescie Bruno Foresti (*1923) toto rozhodnutí zdůvodňuje tím, že „výše zmíněná zjevení Panny Marie Mystické růže v Montichiari nepředstavují motivy věrohodnosti“.

K tomuto závěru dochází rovněž Kongregacíe pro nauku víry, která se případem zabývala. Přesto je Rosa Mystica mezi věřícími chována v úctě a mnozí z nich nepochybují o tom, že Gilliny zážitky jsou autentické.

Jejich víra je podporována četnými zázraky, které jsou Růži tajemné přičítány. Mezi nimi je i několik zázračných uzdravení zaznamenaných v místech zjevení. Je možné, že Pierina Gilli přeci jen mluvila pravdu?