Je útulná a plná technických novinek, které obdivovali i králové. Jenom ten podzemní bazén je v luxusní Petschkově vile navíc. Rodina se v něm koupala pouze jednu zimu.

Pak Otto Petschkovi došla trpělivost a rozhodl, že už ho propříště používat nikdo nebude.

Chce být nablízku svým bratrům, a tak si ústecký bankéř a uhlobaron Otto Petschek (1882–1934) kupuje v roce 1924 velkou stavební parcelu v Praze-Bubenči. Na ní nechává nejprve vybudovat zahradu včetně skleníků pro teplomilné rostliny.

Poté zde začíná vyrůstat reprezentativní vila, inspirovaná francouzským klasicizujícím barokem, kterou vyprojektuje dvorní architekt židovské rodiny Petschkových Max Spielmann (1881–1970).

Okouzlení králové

Luxusní rezidence je dokončena na přelomu let 1929/1930 a její celková cena se vyšplhá i na tehdejší dobu závratných 300 000 000 korun (brněnská vila Tugendhat, dostavěná v roce 1930, vyšla na 5 000 000 korun).

Otto Petschek a jeho nejbližší mají v novém domově k dispozici 148 místností.

Všudypřítomný luxus a současně špičkové výdobytky dobové techniky nadchnou i rumunského krále Karla II. (1893–1953) a jugoslávského panovníka Alexandra I. (1888–1934), kteří sem zavítají na návštěvu.

Největší údiv zaslouženě vyvolává skleněná stěna v centrální části domu. Ta může být spuštěna do podzemí, díky čemuž se zimní zahrada v letních měsících propojí s venkovní terasou.

Obsadí ji nacisté

V suterénu rezidence se nachází také moderní fitness centrum a bazén ve stylu římských lázní. Jeho vyhřívání však podle všeho bylo příliš drahé dokonce i pro majitele uhelných dolů, a tak ho Petschek zakázal používat.

On sám si tehdy nejluxusnější pražské vily příliš neužije, protože v roce 1934 umírá na srdeční chorobu. Jeho žena s dětmi a služebnictvem v ní zůstanou až do září 1938, kdy narychlo odjíždějí jen s těmi nejnutnějšími věcmi.

V březnu následujícího roku už vilu obsazují nacisté a budou ji využívat až do konce druhé světové války.