Věda

Válečník žil se šípem v páteři

Válečník žil se šípem v páteři

Zranění páteře způsobí okamžitou smrt popřípadě ochrnutí – to z toho důvodu, že jsou poraněny hlavní cévy nebo mícha. Bojovník z doby železné měl obrovské štěstí, nejen že přežil, ale se šípem v páteři žil minimálně půl roku, možná i déle.

Unikátní nález byl objeven na lokalitě Koitas v Kazachstánu, která je zkoumána už více než 20 let. V roce 2009 když zde archeologové odkrývali pohřebiště Skytských nomádů, byli místními obyvateli upozorněni na nedalekou mohylu, takzvaný kargan. Název v překladu znamená „pevnost“, jedná se o typické mohyly s dřevenou síní následně zasypanou kamením a hlínou. V oblasti východní Evropy a centrální Asie se kargany nachází v podobě nízkých kopečků. Archeologové tedy v roce 2011 místo prozkoumali a odkryli pohřební komoru, jež byla původně 2 metry vysoká s průměrem 22,5 metru. V minulosti byla bohužel mnohokrát vykradena a poničena, místní obyvatelé také použili většinu kamenů a zeminy na stavbu svých obydlí. Nicméně podle rozměrů mohyly odborníci soudí, že se jednalo o vysoce postaveného aristokrata. Hrob vydal pouze několik kostí, jedna z nich ovšem představuje unikátní nález.

Přímý zásah

Z těla vysoce postaveného muže zbylo pouze několik žeber, obě lýtkové kosti a pár obratlů. Ačkoliv nebyla kostra kompletní, bylo možné odhadnout věk válečníka na 25 – 45 let a výšku na 174 centimetrů. Radiokarbonové metody určili, že zemřel asi v 7. až 6. století před naším letopočtem, což odpovídá rané době železné. Vědci nalezené ostatky podrobili důkladné analýze, včetně snímkování z magnetické rezonance. Ta odhalila překvapivý nález, v jednom z obratlů měl muž zapíchnutý bronzový hrot šípu. Hrot měřil 5,6 centimetru a byl vyroben z bronzu s vysokým obsahem cínu, což byl pravděpodobně důvod, proč byl šíp velmi ostrý a dostal se hluboko do obratle. Vyjmout z rány celý šíp bylo riskantní, proto někdo pouze odlomil, nebo uvolnil násadu a hrot tak v páteři zůstal. Na kosti je ovšem jasně patrné hojení, muž tedy zásah šípem přežil a podle odborníků žil nejméně půl roku, možná i déle.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o