Jejich jména a osudy zná celý svět. Přesto jsou životní příběhy i těch nejslavnějších historických osobností protkané překvapivými fakty a skutečnostmi, které by do nich nikdo neřekl. Přesvědčte se sami…
V mládí byl unesen piráty
Mladému Caesarovi (100–44 př. n. l) je teprve pětadvacet let, když ho během plavby v Egejském moři unesou piráti, kteří tehdy ve velkém křižují Středozemní moře. To však netuší, s kým mají tu čest.
Jen co se Caesar dostane na svobodu, shromáždí loďstvo, piráty najde a na vlastní zodpovědnost je nechá ukřižovat.
Utrácel jako smyslů zbavený
Caesar rozhazuje peníze ve velkém. Dobře si totiž uvědomuje, že jeho obliba u obyčejných Římanů stoupne jen tehdy, když jim dopřeje dobré jídlo, zábavu a velkolepé hry.
Podle historika Plútarcha (asi 46–127) dosahují jeho dluhy kolem roku 70 př. n. l. takových výšin, že je nedokáže unést ani rodinná pokladnice. Naštěstí má Caesar kolem sebe řadu vlivných sponzorů…
Zavedl přestupný rok
Peripetie s kalendářem zamotají hlavu i samotnému Caesarovi. Tuší, že s počítám času to není jen tak a protože se domnívá, že má rok 365,25 dní nařídí každý čtvrtý rok přidat jeden den navíc.
Ačkoliv jako první zavede takzvaný přestupný rok, jeho reforma není zcela přesná. Rok je totiž o něco kratší, než se Caesar domnívá. Narůstající odchylku dá do pořádku až koncem 16. století papež Řehoř XIII. (1502–1585).
Trpěl epilepsií
Ve tvářích římských senátorů se zračí nenávist a zlost. Vadí jim, že se Caesar odmítne při jedné z ceremonií postavit, zatímco mu důstojní muži skládají nejrůznější pocty. Mocný Říman však ve svém křesle nevysedává jen tak pro nic za nic.
O pár dní později přizná, že se obával jednoho ze svých dalších záchvatů, při němž ho sužovaly bolesti břicha a závratě. Současní lékaři podotýkají, že mohl trpět epilepsií.
Jeho jméno je nesmrtelné
Caesar je považován za jednoho z nejmocnějších mužů antické historie a právě od jeho příjmení je odvozen název panovnického titulu „císař“ nebo „car“.
Zajímavé je, že on sám císařem nikdy nebyl. Tímto titulem se pyšnil až jeho prasynovec a později i adoptivní syn Augustus (63 př. n. l.–14. n. l.).