Pod pojmem poprava si představíme nejčastěji kata v kápi se sekerou, šibenici nebo třeba elektrické křeslo. Dějiny trestu smrti ale obsahují řadu daleko hrůznějších způsobů, jak usmrtit odsouzeného.
Co třeba rozšlapání slonem, stažení z kůže či rozřezání pilou?
Upečení v břiše bronzového býka
Kdy a kde: starověk, Řecko
Řemeslník Perillos vytvořil býka na přání tyrana Falarida, který před 2500 lety vládl sicilskému městu Akragas. Šlo o dutou sochu z bronzu s dvířky na boku, kterými byl nebohý odsouzenec natlačen dovnitř.
Oheň pod břichem pak kov rozžhavil a odsouzenec se uvnitř smažil ve vlastním tuku. Socha byla opatřena otvory v nozdrách, takže se zvenku zdálo, že býk upouští páru.
Podélné rozřezání těla pilou
Kdy a kde: až do 18. století, po celém světě
O této technice existují záznamy už od starověku, například v Persii či Římě. Lidé byli rozřezáváni příčně i podélně, zbavováni údů či hlavy. Opravdu trýznivé muselo být řezání těla pověšeného hlavou dolů.
Oběti tak do hlavy proudí větší množství krve a je obtížnější ztratit vědomí z nesnesitelné bolesti. V některých případech byl odsouzený ponechán, aby vykrvácel.
Uvaření v kotli s vodou či olejem
Kdy a kde: starověk a středověk, Evropa a Asie
Pokud jste byli ve středověku dopadeni jako padělatelé, kacíři či traviči, čekal vás děsivý osud. Tyto prohřešky se totiž ve Francii, Německu či Holandsku trestaly uvařením zaživa.
Odsouzený byl pak nahý ponořen do vařící kapaliny nebo svázán a ponořen do kotle s kapalinou studenou, kterou pak kat rozehřál ohněm až k varu. Oběti byly vařeny nejen ve vodě ale i v oleji, dehtu či olovu.
Když vás roztrhají zapřažení koně
Kdy a kde: starověk a středověk, Evropa a Asie
Zvláštní formou rozčtvrcení bylo roztrhání odsouzeného koňmi, kteří byli zapřažení za jeho ruce a nohy. Trest byl znám již v Egyptě, Persii či Číně a později se dostal do Evropy.
Pro kata to znamenalo doslova hodinářskou práci, protože čtveřice koní musela táhnout rovnoměrně do všech stran, aby nebyl některý z údů utržen příliš brzy. Mnohdy taková poprava trvala přes hodinu.
Zaživa stažen z kůže
Kdy a kde: až do 18. století, po celém světě
Krutým způsobem popravy bylo stažení z kůže zaživa, které praktikovaly národy v Chaldeji, Babylonii a v Persii. K řezání přitom nebyly používány jen nože, ale třeba ostré střepy z mušlí. V Evropě se také stahování z kůže praktikovalo jako mučení.
Z těla odsouzence byly odřezávány pruhy kůže ze zad a hrudi. Kromě vykrvácení mohl nejčastěji za smrt odsouzeného šok z bolesti.