Nejstarší člověk na světě se prozatím dožil 122 let. Což není mnoho – skutečné Metuzalémy je třeba hledat jinde! Které organismy se pyšní pradávným datem narození, a přesto jsou stále mezi živými?
1. Křemité houby
Stáří: 23 000 let
Kde se vzaly na dně moře ty oblé skleněné vázičky? Jsou to křemité houby, které si svůj kabát vyrábějí z křemíku obsaženého ve vodě. Materiál připomínající biosklo je opravdu pevný – jednou by mohl nahradit optická vlákna, která snadno prasknou. I křemité houby dostaly do vínku dlouhověkost.
U jednoho exempláře, nalezeného nedaleko Antarktidy, stanovili vědci stáří na 15 000 až 23 000 let. Mořské houby patří k prvním organismům, které kdy vznikaly na Zemi. Dle nalezených fosilií tu byly již před 890 miliony let.
2. Pijavenky
Stáří: 24 000 let
Přestože jsou malé jako bakterie, skládají se z více buněk a jsou tedy mnohem komplexnější. A nejspíš i odolnější – zdá se totiž, že pijavenky přežijí skoro všechno. Vaření, sušení, radiaci i mráz!
Není tedy divu, že když v roce 2021 naleznou vědci tyto droboučké tvory z kmene vířníků v trvale zmrzlé půdě na Sibiři, jsou pořád živé. Přesněji ve stavu kryptyózy. Po rozmrazení se dají znovu do pohybu a stáří je stanoveno na úctyhodných 24 000 let.
3. Les Pando
Stáří: 43 600 let
Jen tak na procházce nejspíš nic zvláštního nepoznáte. Pando v Americkém státě Utah je docela běžným lesem složeným z topolů osikových. Přesně ale pouze z jednoho! Na ploše o 43 hektarech je asi 40 000 kmenů, které mají společné kořeny a jsou geneticky naprosto identické.
A také to nejsou žádní mladíci. Dětem je tu okolo 130 let, nejzkušenějším kmetům několik desítek tisíc. Nejčastěji uváděné potvrzené stáří je 43 600 let.
4. Posidonie mořská
Stáří: 200 000 let
Kdo je skutečně tím nejstarším ze všech? To si nikdo říct netroufá. Mezi rostlinami je ale žhavým kandidátem posidonie mořská neboli Neptunova tráva. Roste v trsech ve velkých hloubkách a vytváří si velmi pevnou síť kořenů.
Ta ji pomáhá odolávat bouřím či mořských proudům a dožít se tak úctyhodného stáří. Analýzy vzorků trávy u dna Středozemního moře naznačuje stáří 80 000 až 200 000 let.
5. Mikrobi v soli
Stáří: 830 000 000 let
Nakonec musíme udělat opravdu velký krok zpět. U mikrobů se délka života počítá na miliony! V roce 2022 nalezne americká geoložka Sara Schreder-Gomesová ve skále v Austrálii kousek halitu neboli soli kamenné, utvořené již v době mladších starohor, zhruba před 830 miliony let.
K analýze byly zatím použity jen optické metody, aby nebyla prastará sůl poškozena. Téměř jistě jsou ale uvnitř mikrobi a s velkou pravděpodobností stále živé! Předstihli by tak dosavadní rekordmany, jejich potvrzené stáří je 250 milionů let.
Facebook
Twitter
RSS