Jejich jména a osudy zná celý svět. Přesto jsou životní příběhy i těch nejslavnějších historických osobností protkané překvapivými fakty a skutečnostmi, které by do nich nikdo neřekl. Dokážeme vám to v naší pravidelné rubrice.
Chamtivost se mu stává osudnou
Chamtivost spolu se ctižádostí se Richelieuovi (1585–1642) dost často vymyká z ruky. Touha po moci a majetku mu zatemní mysl natolik, že se občas nechá unést a překročí veškeré meze. Nakonec je za své podrazy a zrady vykázán do Avignonu.
Ovlivňuje politiku Francie
Král Ludvík XIII. (1601–1603) na něm nechává většinu rozhodnutí. Richelieu je tak v podstatě hlavním strůjcem politiky Francie. Konsoliduje královskou moc. Rozdrtí opozici z řad francouzské šlechty a protestantů. A postupně z Francie vytvoří silný a vysoce centralizovaný stát.
Zasadí se o kolonizaci Ameriky
Všemožně podporuje kolonizaci, zejména v severní Americe. A oponuje mocenským snahám rakousko-španělské habsburské dynastie. Proto taky ve třicetileté válce podpoří stranu protestantů.
300 000 livrů do kapsy
Hromadění funkcí tehdy není zakázáno a Richelieu toho využívá. Rovněž obratně získává půdu od zchudlých šlechticů. Koncem roku 1635 například koupí a znovu prodá panství Montlhéry jihozápadně od Paříže. Z úspěšného obchodu si na své konto připíše zisk 300 000 livrů.
Tisk má pod dozorem
Richelieu dobře ví, jak mocnou zbraní je tisk. Už polovině dvacátých let 17. století, kdy získává vliv, se na něj zaměří. Roku 1631 vznikají ve Francii první oficiální noviny s názvem La Gazette.
Právo na jejich tisk získává Théophraste Renaudot(1586–1653). Bystrému oku kardinála neujde nic, co se v nich píše a jejich obsah dokáže velice obratně ovlivňovat.
Chronický úplatkář
Aby prosadil historická práva Francie na území na levém břehu Rýna proti Prusku, rozhodne se podplatit publicistu a historika Louise Chantereaua Le Febvra (1588–1658). Potřebuje totiž, aby tisk podpořil jeho záměry. Ovšem ani tohle nepomůže.
Francie získá vytoužené území až o více než století později, po uzavření míru s Pruskem v Basileji roku 1795.
(Foto: wikipedia.org, pinterest.com)