Příběh jihočeského města pojmenovaného po biblické hoře v Nazaretu se píše už 600 let. Vše začalo na jaře roku 1420, kdy si ostrožnu nad řekou Lužnicí vybrali husité pro založení obce, ve které si budou všichni rovni.
Brzy po jejím založení si zvolili do svého čela čtyři správce, z nichž největší proslulosti dosáhl Jan Žižka z Trocnova.
Město představovalo v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou veličinu s vlastní ekonomikou, ozbrojenou silou i zahraniční politikou. Autoritu českého krále jako panovníka země neuznávali táboři vůbec nebo jen formálně.
Tábor se v té době hodně rozrůstal a na konci husitských válek město čítalo přes 600 domů se zhruba 3000 obyvateli.
První velkou ránu zasadila „Táborské republice“ bitva u Lipan. Město se však dokázalo bez větší újmy na svém postavení smířit s úhlavním nepřítelem Zikmundem Lucemburským, jehož přijalo za krále. Nový panovník 25. ledna 1437 vydal Táboru listinu, v níž obec slavnostně prohlásil královským městem se všemi právy a výsadami a udělil mu znak.
Určitý druh revolty však v Táborských zůstal, o několik desítek let později odmítli vojenskou pomoc Ferdinandovi I. v tažení proti německým luteránům, účastnili se protihabsburského povstání, otevřeli zde první reálné gymnázium s výlučně českým vyučovacím jazykem v rakouské monarchii a tragickou smrt tu během heydrichiády společně s dalšími nalezl i Josef Lukeš, jehož příběh inspiroval Jana Drdu k napsání povídky Vyšší princip.
Ale zpět k výročí 600 let od založení města, které si bude Tábor po celý letošní rok připomínat řadou akcí. Mimo jiné 24. 3. křtem nově vydané knihy Tábor – O městě pevnosti či 18. 4. akcí Dobytí hradiště, kdy bude slavnostně otevřena nová expozice v Bechyňské bráně, která přiblíží dějiny Tábora od pravěku až po třicetiletou válku. 27. 6. připomene Rekonstrukce historické bitvy skutečnou událost, kdy se Táborští bránili útoku Rožmberků, nebude chybět ani historické tržiště s ukázkami řemesel a dobovým ležením vojsk. Výjimečný hudební zážitek přinese 6. 7. slavnostní koncert Má vlast na břehu vodní nádrže Jordán. Polovina září pak bude tradičně patřit mezinárodnímu festivalu Táborská setkání 11.‒13. 9. Programový jídelníček bude nepřeberný – průvody v historických kostýmech, středověké tržiště, Táborský jarmark, ohňostroj, koncerty středověké i současné populární hudby, vystoupení skupin historického šermu, rytířské souboje, sokolnická představení a spoustu dalších akcí.
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku. „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé […]
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles. Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících […]
„Už jedou! Už jedou!“ mává jezdec na koni praporkem, když kluše po železničních pražcích. Za ním supí lokomotiva Active, která později v historii vyfasuje označení Lokomotiva č. 1. Je totiž úplně první, která sveze cestující. Úterý 27. září 1825 je mimořádně významný den. Železniční inženýr a konstruktér parních lokomotiv George Stephenson (1781–1848) se rozhodl […]
Je to pro něj jako hra kočky s myší. Tu předstírá ústup, jindy zase útok, aby soupeře oklamal. Jen jedinkrát to princi Evženovi Savojskému nevyjde podle jeho představ… Po smrti bezdětného krále Karla II. (1661–1700) se v Evropě rozhoří válka o španělské dědictví. Bojuje v ní Francie proti alianci tvořené habsburskou monarchií, potažmo Svatou […]
