Příběh jihočeského města pojmenovaného po biblické hoře v Nazaretu se píše už 600 let. Vše začalo na jaře roku 1420, kdy si ostrožnu nad řekou Lužnicí vybrali husité pro založení obce, ve které si budou všichni rovni.
Brzy po jejím založení si zvolili do svého čela čtyři správce, z nichž největší proslulosti dosáhl Jan Žižka z Trocnova.
Město představovalo v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou veličinu s vlastní ekonomikou, ozbrojenou silou i zahraniční politikou. Autoritu českého krále jako panovníka země neuznávali táboři vůbec nebo jen formálně.
Tábor se v té době hodně rozrůstal a na konci husitských válek město čítalo přes 600 domů se zhruba 3000 obyvateli.
První velkou ránu zasadila „Táborské republice“ bitva u Lipan. Město se však dokázalo bez větší újmy na svém postavení smířit s úhlavním nepřítelem Zikmundem Lucemburským, jehož přijalo za krále. Nový panovník 25. ledna 1437 vydal Táboru listinu, v níž obec slavnostně prohlásil královským městem se všemi právy a výsadami a udělil mu znak.
Určitý druh revolty však v Táborských zůstal, o několik desítek let později odmítli vojenskou pomoc Ferdinandovi I. v tažení proti německým luteránům, účastnili se protihabsburského povstání, otevřeli zde první reálné gymnázium s výlučně českým vyučovacím jazykem v rakouské monarchii a tragickou smrt tu během heydrichiády společně s dalšími nalezl i Josef Lukeš, jehož příběh inspiroval Jana Drdu k napsání povídky Vyšší princip.
Ale zpět k výročí 600 let od založení města, které si bude Tábor po celý letošní rok připomínat řadou akcí. Mimo jiné 24. 3. křtem nově vydané knihy Tábor – O městě pevnosti či 18. 4. akcí Dobytí hradiště, kdy bude slavnostně otevřena nová expozice v Bechyňské bráně, která přiblíží dějiny Tábora od pravěku až po třicetiletou válku. 27. 6. připomene Rekonstrukce historické bitvy skutečnou událost, kdy se Táborští bránili útoku Rožmberků, nebude chybět ani historické tržiště s ukázkami řemesel a dobovým ležením vojsk. Výjimečný hudební zážitek přinese 6. 7. slavnostní koncert Má vlast na břehu vodní nádrže Jordán. Polovina září pak bude tradičně patřit mezinárodnímu festivalu Táborská setkání 11.‒13. 9. Programový jídelníček bude nepřeberný – průvody v historických kostýmech, středověké tržiště, Táborský jarmark, ohňostroj, koncerty středověké i současné populární hudby, vystoupení skupin historického šermu, rytířské souboje, sokolnická představení a spoustu dalších akcí.
Francouzského krále Františka I. už roky trápí záhadná nemoc. Tělo má poseté boláky a den ode dne slábne. „Je to trest! Za jeho prostopášný život,“ šuškají si dvořané o záletném panovníkovi. Léčba rtutí navíc ani trochu nepomáhá. Spíš naopak. „Kdyby každá noc byla tak sladká jako tahle,“ usměje se francouzský král František I. (1494–1547) […]
Bologna, Padova, Montpellier, Paříž. Na všech těchto ve středověku proslulých univerzitách studuje Jan z Jenštejna, synek z bohaté pražské měšťanské rodiny, která se díky nákupu pozemků vyšvihla mezi šlechtu. Když se v roce 1373 Jan z Jenštejna (†1400) vrací domů, těší se už pověsti odborníka na kanonické právo a velkého vzdělance. O tři roky později […]
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. „Tak ať jezdí pod zemí!“ mají jasno občané Litoměřic. […]
Odrazil invazi norských Vikingů. Koncem září 1066 je král Harold II. Godwinson porazil v bitvě u Stamford Bridge a uhájil tak pro sebe anglický trůn. Na odpočinek a oslavy však není čas. Na jihu Anglie, stovky kilometrů daleko, se totiž vylodil normandský vévoda Vilém, který si také dělá zálusk na jeho korunu! Za přetahovanou […]
