Příběh jihočeského města pojmenovaného po biblické hoře v Nazaretu se píše už 600 let. Vše začalo na jaře roku 1420, kdy si ostrožnu nad řekou Lužnicí vybrali husité pro založení obce, ve které si budou všichni rovni.
Brzy po jejím založení si zvolili do svého čela čtyři správce, z nichž největší proslulosti dosáhl Jan Žižka z Trocnova.
Město představovalo v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou veličinu s vlastní ekonomikou, ozbrojenou silou i zahraniční politikou. Autoritu českého krále jako panovníka země neuznávali táboři vůbec nebo jen formálně.
Tábor se v té době hodně rozrůstal a na konci husitských válek město čítalo přes 600 domů se zhruba 3000 obyvateli.
První velkou ránu zasadila „Táborské republice“ bitva u Lipan. Město se však dokázalo bez větší újmy na svém postavení smířit s úhlavním nepřítelem Zikmundem Lucemburským, jehož přijalo za krále. Nový panovník 25. ledna 1437 vydal Táboru listinu, v níž obec slavnostně prohlásil královským městem se všemi právy a výsadami a udělil mu znak.
Určitý druh revolty však v Táborských zůstal, o několik desítek let později odmítli vojenskou pomoc Ferdinandovi I. v tažení proti německým luteránům, účastnili se protihabsburského povstání, otevřeli zde první reálné gymnázium s výlučně českým vyučovacím jazykem v rakouské monarchii a tragickou smrt tu během heydrichiády společně s dalšími nalezl i Josef Lukeš, jehož příběh inspiroval Jana Drdu k napsání povídky Vyšší princip.
Ale zpět k výročí 600 let od založení města, které si bude Tábor po celý letošní rok připomínat řadou akcí. Mimo jiné 24. 3. křtem nově vydané knihy Tábor – O městě pevnosti či 18. 4. akcí Dobytí hradiště, kdy bude slavnostně otevřena nová expozice v Bechyňské bráně, která přiblíží dějiny Tábora od pravěku až po třicetiletou válku. 27. 6. připomene Rekonstrukce historické bitvy skutečnou událost, kdy se Táborští bránili útoku Rožmberků, nebude chybět ani historické tržiště s ukázkami řemesel a dobovým ležením vojsk. Výjimečný hudební zážitek přinese 6. 7. slavnostní koncert Má vlast na břehu vodní nádrže Jordán. Polovina září pak bude tradičně patřit mezinárodnímu festivalu Táborská setkání 11.‒13. 9. Programový jídelníček bude nepřeberný – průvody v historických kostýmech, středověké tržiště, Táborský jarmark, ohňostroj, koncerty středověké i současné populární hudby, vystoupení skupin historického šermu, rytířské souboje, sokolnická představení a spoustu dalších akcí.
Francouzský král Ludvík XIV. už ztrácí trpělivost. Stavba Invalidovny pro válečné veterány se vleče a návrhy na zdejší kapli se mu pranic nelíbí. Naštěstí má ministr války markýz de Louvois v rukávu ještě eso – architekta Julese Hardouina-Mansarta. Jeho prastrýcem je slavný francouzský architekt Francois Mansart (1598–1666), který Julese Hardouina (1646–1708) zasvěcuje do tajů […]
Za vlády Abbásovců zažívá islámský svět svůj zlatý věk. Chalífa al-Mutawakkil je nejen zbožný a tolerantní vůči jiným náboženstvím, ale podporuje také umění, vzdělanost, a hlavně architekturu. Ačkoli se hlavní metropolí dynastie Abbásovců, odvozující svůj původ od Mohamedova strýce al-Abbáse (566–653), stává Bagdád (dnes v Iráku), chalífa al-Mutawakkil (822–861) věnuje svou pozornost městu Sámarrá, […]
Je to nepříjemné probuzení. Havlíček otevře oči, ale u jeho postele nestojí ani manželka Julie, ani bratr František, nýbrž pražský vrchní komisař Franz Dedera, okresní hejtman Ferdinand Voith a četník s ručnicí. Karel Havlíček Borovský (1821–1856) je rozespalý, dlouho do noci psal, teprve před chvílí si šel lehnout. Přesto vstane, oblékne si župan a se […]
V cirkusovém stanu, dlouhém 180 metrů, člověk neví, kam upřít zrak dřív. Jsou tu tři manéže, dvě jeviště i 400 metrů dlouhá okružní dráha, stěny lemují klece zvěřinců a pod kopulí se lesknou hrazdy artistů. Na počátku 20. století je to už 20 let, co se ve Spojených státech zrodil největší cirkus světa Barnum & […]
