Příběh jihočeského města pojmenovaného po biblické hoře v Nazaretu se píše už 600 let. Vše začalo na jaře roku 1420, kdy si ostrožnu nad řekou Lužnicí vybrali husité pro založení obce, ve které si budou všichni rovni.
Brzy po jejím založení si zvolili do svého čela čtyři správce, z nichž největší proslulosti dosáhl Jan Žižka z Trocnova.
Město představovalo v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou veličinu s vlastní ekonomikou, ozbrojenou silou i zahraniční politikou. Autoritu českého krále jako panovníka země neuznávali táboři vůbec nebo jen formálně.
Tábor se v té době hodně rozrůstal a na konci husitských válek město čítalo přes 600 domů se zhruba 3000 obyvateli.
První velkou ránu zasadila „Táborské republice“ bitva u Lipan. Město se však dokázalo bez větší újmy na svém postavení smířit s úhlavním nepřítelem Zikmundem Lucemburským, jehož přijalo za krále. Nový panovník 25. ledna 1437 vydal Táboru listinu, v níž obec slavnostně prohlásil královským městem se všemi právy a výsadami a udělil mu znak.
Určitý druh revolty však v Táborských zůstal, o několik desítek let později odmítli vojenskou pomoc Ferdinandovi I. v tažení proti německým luteránům, účastnili se protihabsburského povstání, otevřeli zde první reálné gymnázium s výlučně českým vyučovacím jazykem v rakouské monarchii a tragickou smrt tu během heydrichiády společně s dalšími nalezl i Josef Lukeš, jehož příběh inspiroval Jana Drdu k napsání povídky Vyšší princip.
Ale zpět k výročí 600 let od založení města, které si bude Tábor po celý letošní rok připomínat řadou akcí. Mimo jiné 24. 3. křtem nově vydané knihy Tábor – O městě pevnosti či 18. 4. akcí Dobytí hradiště, kdy bude slavnostně otevřena nová expozice v Bechyňské bráně, která přiblíží dějiny Tábora od pravěku až po třicetiletou válku. 27. 6. připomene Rekonstrukce historické bitvy skutečnou událost, kdy se Táborští bránili útoku Rožmberků, nebude chybět ani historické tržiště s ukázkami řemesel a dobovým ležením vojsk. Výjimečný hudební zážitek přinese 6. 7. slavnostní koncert Má vlast na břehu vodní nádrže Jordán. Polovina září pak bude tradičně patřit mezinárodnímu festivalu Táborská setkání 11.‒13. 9. Programový jídelníček bude nepřeberný – průvody v historických kostýmech, středověké tržiště, Táborský jarmark, ohňostroj, koncerty středověké i současné populární hudby, vystoupení skupin historického šermu, rytířské souboje, sokolnická představení a spoustu dalších akcí.
Husitský sněm rozhodl o dalším válečném podniku. Každý, kdo s kališníky sympatizuje, se má zapojit. Za ideály husitů tak bojují vznešení páni, nižší šlechticové, měšťané i chudáci. Zatímco dříve byla zemská hotovost svolávána na dobu určitou, se vznikem polních vojsk je tu rázem permanentní armáda. Šlechta formuje jízdní oddíly těžkooděnců, ale jádrem husitských vojsk […]
Rok 1514 je v životě německého renesančního umělce Albrechta Dürera nesmírně krutý. Umírá mu jeho milovaná matka. „Smutek, který jsem kvůli ní cítil, se nedá ani popsat,“ zaznamenává si tehdy. A pak stvoří Melancholii I, mědiryt zhruba ve formátu A4, který dodnes mate historiky umění. Podle znalce renesančních umělců Giorgia Vasariho (1511–1574) Dürerova Melancholie […]
V těsné blízkosti bytu duní ohlušující věžní zvony. Uloženo v zásuvce prádelníku si tu ale tiše a spokojeně pobrukuje malé dítě, kterému je předurčeno stát se jedním z největších českých hudebních skladatelů v dějinách. Když 8. prosince 1890, právě ve svátek Panny Marie, vyzvánějí zvony na věži poličského kostela sv. Jakuba, nemohou obyvatelé města o 36 […]
Anglie na počátku 20. století bije na poplach. Winchesterská katedrála, jeden z největších a nejslavnějších chrámů v zemi, se hroutí. Ve stavbě dlouhé 170 metrů s klenbou, tyčící se do výše 24 metrů, se objevují trhliny. K vyboulenému zdivu se přidávají uvolněné a padající kameny a celá budova se naklání…„Základy v měkké zemi nejsou vybudovány dostatečně pevně,“ […]
