V přírodě můžete narazit na tvory, jež vypadají hrozivě a setkání s nimi byste si raději odpustili. Ve skutečnosti ale může jít o zástupce živočišné říše, kteří vám nikterak ublížit nechtějí, ba ani nemohou…
Upír obecný
Třída: savci/ letouni
Velikost: délka těla asi 8 cm, rozpětí křídel 20 cm, hmotnost do 50 g
Domovina: Střední a Jižní Amerika
Dožití: v přírodě 9 let, v zajetí až 20 let
Opravdoví upíři existují. Tři druhy tropických netopýrů totiž sají krev teplokrevných živočichů. Zatímco dva z nich se zaměřují na ptáky, upír obecný saje krev savců, především dobytka. Jeho zástupci mají velmi ostré řezáky, kterými naříznou i silnou kůži svého hostitele. Do rány vyloučí protisrážlivou látku a vytékající krev olizují.
Při jednom krmení vypijí až 50 ml krve, tedy tolik, kolik sami váží. Zpátky do jeskyně či dutin stromu pak musejí jít pěšky, jsou příliš těžcí na let. Za potravou se vydávají v noci. Protože krev savců je energeticky chudá, musejí jíst každý den. Na lidi útočí výjimečně, většinou ve spánku.
Vykrvácet na jejich kousnutí člověk nemůže, hrozí mu ale přenos vztekliny.
Žralok veliký
Třída: paryby
Velikost: největší chycený exemplář měřil 12,27 metru a vážil 19 tun
Domovina: vysoce stěhovavý druh je doma v Atlantském i Tichém oceánu
Dožití: 34 až 50 let
Druhý největší druh žraloka, hned za žralokem obrovským, děsí svojí velikostí, obřími „jeskyňovitými“ čelistmi i jménem. Ve skutečnosti jde o neškodného, pomalého tvora. Plave rychlostí jen asi 5 km za hodinu a živí se zooplanktonem (malé ryby a drobní bezobratlí živočichové). Pohybuje se u hladiny, kde je ho nejvíce. V zimě se potápí hlouběji a žije ze svých tukových zásob.
Často bývá zaměňován se žralokem bílým, který je zodpovědný za nejvíce útoků na člověka. Na rozdíl od něj ale nemá v čelistech velké pilovité zuby, ale jen malé zoubky.
Je považován za ohrožený druh.
Sklípkan největší
Třída: pavoukovci
Velikost: tělo 11,9 cm, rozpětí nohou až 28 cm
Domovina: Jižní Amerika – Surinam, Guyana, severní Brazílie, jižní Venezuela
Dožití: samice 15 až 25 let, samci 3 až 6 let
Strach z pavouků je nejčastěji se vyskytující fobií. Je provázen panikou, bušením srdce, obtížemi s dýcháním či třasem. Pokud u postižených jedinců tyto pocity vyvolávají běžní pavouci, jak se asi cítí, když se setkají se sklípkanem největším, dle rozpětí nohou největším pavoukem na světě? Tito pavouci bývají rezavohnědí až černí a rostou neuvěřitelně rychle. Dospívají během 2 až 3 let.
Ač jsou obří, pro člověka jsou neškodní, jejich kousnutí je jen o trochu bolestivější než bodnutí vosou. Anglické jméno tohoto sklípkana zní Goaliath birdeater čili něco jako Goliáš – pojídač ptáků, ale ve volné přírodě se živí spíše žábami, červy, cvrčky a myšmi.
Ulovit ptáka je pro ně obtížné, ale ne nemožné.
Gaviál indický
Třída: plazi
Velikost: 3,5 až 7 metrů délky, váha kolem 180 kg, nalezeni byli i mnohem těžší jedinci (až 700 kg)
Domovina: dříve Pákistán, Indie, Nepál, Bangladéš a Barma, dnes jen v povodí řeky Gangy v Indii
Dožití: 50 až 60 let
Úctu vzbuzují až metr dlouhými čelistmi, z nichž vyrůstá stovka ostrých zubů. Ty jsou vzájemně posunuté, takže při zavření čelistí do sebe zapadají. Gaviálové patří mezi krokodýly, jejich čelisti jsou však velmi úzké. Živí se menšími i většími rybami, člověku nejsou nebezpeční. Gaviálové výborně plavou, pomáhá jim v tom i dlouhý ohebný ocas.
Oči mají vystouplé a vytočené do stran, dobře vidí i pod vodou. Na souši se pohybují neobratně. Patří ke kriticky ohroženým druhům zvířat, zejména kvůli znečištění řek a lovu, celkem žije na světě už jen 200 jedinců.
U nás jsou gaviálové k vidění v Zoo Praha a v Krokodýlí zoo v Protivíně v jižních Čechách.
Korálovka sedlatá
Třída: plazi
Velikost: 1 až 1,3 metru
Domovina: od Kanady po Ekvádor
Dožití: v zajetí až 22 let
Korálovka je nejedovatý, pestře zbarvený had, nejčastěji šarlatově červený se střídavými světlými a černými proužky. Živí se drobnými savci, ještěry či ptáky. Aktivní je za soumraku, proto má poměrně velké oči a kulaté zorničky. Kvůli své barvě je často zaměňována s jiným hadem, prudce jedovatým korálovcem arizonským.
Pro jejich rozlišení vznikla v angličtině řada básniček, například tato: „Žlutá vedle červené – rychle prchni, ne že ne! Dělí-li je černý pruh – jde o neškodný druh.“ Jed korálovce způsobuje svalovou slabost, obtíže při mluvení a polykání, zhoršené dýchání, neschopnost pohybu očních víček, rozmazané vidění, až ochrnutí plic.
Manta obrovská
Třída: paryby
Velikost: 3–5 metrů na délku, rozpětí ploutví 6 až 9 metrů, váha kolem 1 tuny
Domovina: tropická moře a oceány, například kolem pobřeží jižní Afriky a Madagaskaru, v Mexickém zálivu či u pobřeží Brazílie
Dožití: 20 až 25 let
Manta obrovská či rejnok manta je největším druhem rejnoka, blízkého příbuzného žraloka. Její tělo má hydrodynamický tvar, který snižuje odpor vody při pohybu v moři, jež připomíná ptačí let. Živí se planktonem, není proto pro lidi nebezpečná. Ač kolují pověry, že je svými ploutvemi schopná obejmout člověka a tím ho udusit, není to pravda.
Jediné nebezpečí pro potápěče představuje silný nahodilý úder ploutví, pokud se pohybuje v její blízkosti. Oči manty jsou schopné dvojitého vidění, tato paryba tedy dokáže každým okem nezávisle sledovat jiný objekt.
Její zvukový projev prý připomíná „těžký medvědí kašel“.
Ksukol ocasatý
Třída: savci / primáti
Velikost: délka těla 40 cm, ocas dalších 40 cm, váha 2–3 kg
Domovina: ostrov Madagaskar
Dožití: 26 let
Vědci dlouho nevěděli, kam ksukola zařadit. Mysleli si, že jde o hlodavce, zřejmě o veverku, na základě zvukových projevů byl považován i za nočního datla. Nakonec byl zařazen mezi lemury. Ksukolové se živí larvami hmyzu, nektarem či ptačími vejci.
Typický je pro ně tenký třetí prst, kterým poklepávají na stromy a hledají hmyz, dlouhým čtvrtým prstem se zahnutým drápem pak vyndávají brouky z jejich úkrytů. Mezi místními domorodci dlouho panovala pověra, že na koho tato „ošklivá poloopice“ ukáže svým dlouhým prstem, ten brzy zemře. Považovali ksukoly rovněž za nositele špatných zpráv, což vedlo k jejich masovému vybíjení.
Mezi roky 1933 1957 tak byli považováni za vyhynulé.
Mnohonožka africká
Třída: Mnohonožky
Velikost: až 38,5 cm na délku
Domovina: východní Afrika (od Mosambiku po Keňu), Omán
Dožití: 5 až 7 let
Mnohonožky se liší od známějších stonožek tím, že mají válcovité tělo a nohy jim vyrůstají z jeho spodní části, jsou pomalé a živí se převážně rostlinnou stravou. Zatímco stonožky jsou zploštělé, rychlé a dravé, například 30 cm dlouhá jedovatá stonoha obrovská je schopna lovit ještěrky, drobné ptáky či savce.
Mnohonožka africká má v průměru 256 nohou (dva páry nohou na jednom tělním článku), někteří jedinci až 700. Brání se stočením do klubíčka, kdy citlivé partie těla chrání tvrdá schránka, a vylučováním dráždivě tekutiny z pórů na jejím těle. Ta pro člověka není nebezpečná, maximálně může u citlivějších jedinců vyvolat vyrážku.
Neměla by se ale dostat do očí či úst.
Facebook
Twitter
RSS