Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
8 největších narkomanů a opilců zvířecí říše

Ač to zní neuvěřitelně, lidé nejsou jediným živočišným druhem, který si rád dopřeje alkohol či jiné opojné látky. Sobi, klokani, delfíni i další zvířata se rádi dostávají do rauše. Proč to dělají?

Lidé často z různých důvodů nepohrdnou alkoholem, cigaretou nebo jinou opojnou látkou. Překvapivě to ale platí i pro zvířecí říši. Touto problematikou se zabývá německý vědec a biolog Mario Ludwig, který se specializuje na zkoumání méně známých jevů u zvířat.

Nemusí se jednat jen o zvířata v zajetí, často se tak děje v jejich přirozeném prostředí. Opojné látky si zvířata dopřávají zřejmě ze stejného důvodu jako lidé – mají příjemný pocit nebo potom lépe spí. Nejčastěji požívají zkvašené ovoce, ze kterého se uvolňuje alkohol.

Sob polární

Sobi patří mezi severské přežvýkavce a řadí se do čeledi jelenovitých. Tato zvířata dosahují výšky až 120 cm a váží mezi 200 až 400 kg. Ne rozdíl od jiných druhů jelenovitých mají zahnuté a silně rozvětvené parohy nejen samci, ale i samice.

Jedná se o zvířata, která žijí ve velkých stádech. V období páření se ozývají chraplavým troubením a bojují obdobně jako jeleni.

Hlavní složku jejich potravy tvoří hlavně byliny a lišejníky, které si vyhrabávají v zimě zpod sněhu pomocí parohů a předních končetin.

Sobi hledají ve zmrzlé půdě muchomůrky.
Sobi hledají ve zmrzlé půdě muchomůrky.

Záhadné muchomůrky

V ledové zemi nacházejí sobi také jedovaté muchomůrky červené. V severní Evropě ale není jejich jed tak silný jako například u nás. Sobi je vyhledávají hlavně v zimě. Přinášejí jim opojné stavy, muchomůrky totiž obsahují látky muskarin a muscimol.

Ty způsobují poruchy vědomí a vyvolávají halucinace. Po jejich požití se pak sobi motají a vydávají podivné zvuky. Někdy dokonce kývají hlavou do zvláštního rytmu. Vědci se domnívají, že po změněném stavu vědomí touží cíleně.

Vánoční příběh

Objevily se také teorie o tom, že vánoční příběh o Santa Clausovi a jeho sobech může souviset právě s požíváním muchomůrek. Dávní šamani totiž tyto houby sušili, a poté si je dávali jako dárky o zimním slunovratu.

Není tedy vyloučené, že po jejich požití mohli vidět soby i létat. V severském šamanismu se také objevuje motiv létajícího soba, který má šamana ochraňovat. Podle jiné legendy provází sob duše zemřelých na onen svět.

Klokan rudokrký

Tento druh menšího klokana žije na území Tasmánie. Své jméno získal podle narudlého zbarvení na krku a na plecích. Svůj den obvykle tráví v lese nebo ve stepi, přičemž nejaktivnější je za soumraku a v noci. Zajímavé je klokaní chování ve skupině.

Ta nemá žádného vůdce a všichni se chovají nezávisle na sobě. Když ale některý z členů skupiny cítí nepřítele, varuje ostatní dupáním a tlučením ocasem o zem. Tito klokani se živí hlavně výhonky trav, bylinami a listy, často se vyskytují na makových polích.

Klokani si dopřávají taneček v makových polích.
Klokani si dopřávají taneček v makových polích.

Opiový dýchánek

Na nich klokani pojídají nedozrálé makovice a nechávají se omámit morfiem, které obsahují. Následně pak pobíhají v kruzích jako šílení a také provádějí něco jako tanec. Poté úplně odpadnou a vyspávají.

Někteří už mají na morfium vypěstovanou tak silnou závislost, že se dokonce prokousávají skrz ploty, aby se k makovicím dostali.

Tasmánští zemědělci jsou z jejich činnosti zoufalí, jelikož jim ničí jejich úrodu a zanechávají po sobě kruhy, které ještě donedávna místní považovali za dílo mimozemšťanů.

Delfín skákavý

Tito delfíni jsou velmi podobní delfínům obecným. Na rozdíl od nich mají kratší čelisti s menším počtem zubů a působí celkově mohutněji. Vyskytují se hlavně v tropických a subtropických mořích a oceánech.

Na délku měří až čtyři metry a dokážou vyvinout rychlost až 50 km/h. Disponují také nesmírnou inteligencí, kterou využívají i ve skupinách, kde mají jedinci různé postavení, a dokonce si vytvořili vlastní jména a jazyk.

Delfíni si pocit v rauši užívají.
Delfíni si pocit v rauši užívají.

Hrátky se čtverzubcem

Delfíni loví potravu spíše u dna a za den jí spotřebují až 7 kg. Na jejich jídelníčku se vyskytují hlavně ryby, medúzy, chobotnice nebo korýši. Tuto kořist loví ve skupinách, kterou pak zabíjejí ocasem nebo přímým útokem.

Vědci ale při jejich pozorování narazili na zvláštní úkaz. Tím jsou jejich podivné hrátky s rybami zvanými čtverzubci, které známe i jako ryby fugu. Patří mezi vyhledávanou, ale velmi nebezpečnou lahůdku.

Rybí joint

Tělo čtverzubce totiž obsahuje silný nervový jed tetradotoxin. Tuto rybu delfíni pronásledují a podávají si ji dokola, podobně jako milovníci marihuany joint. Je zajímavé, že se této seance zúčastňují pouze mladí samci.

Malé množství jedu má na delfíny narkotické účinky, které si tito savci vědomě dopřávají. Mnozí z nich po takové akci ani nejsou schopni plavat.

Ježek západní

Ježka dobře známe i v našich končinách. Tento až 31 cm velký živočich patří k největším hmyzožravcům v celé Evropě. Jeho hřbet a boky kryje až 8000 bodlin, které jsou dlouhé kolem dvou až tří centimetrů. Ty jsou pravidelně uspořádané a učesané směrem dozadu.

Při pocitu ohrožení je ježek zpevní a naježí je. Když se blíží predátor, stočí se do klubíčka, aby se ochránil.

Ježci se opíjejí nepřímo skrz slimáky.
Ježci se opíjejí nepřímo skrz slimáky.

Pivní slimáci

I když se ježci řadí mezi všežravce, dávají často přednost živočišné potravě, a to hlavně bezobratlým živočichům, jako jsou slimáci, žížaly nebo brouci. Zajímavý úkaz se objevil ve Velké Británii. Britští zahradníci totiž rozmísťují na své zahrady tzv.

pivní pasti, které mají chránit květiny a zeleninu před slimáky. A právě ti jsou nejoblíbenější pochutinou ježků, kteří pořádají nájezdy na nádobky s pivem a lapenými slimáky. Poté jsou obvykle natolik opilí, že usnou a nechrání se před ostatními predátory. Velmi často si také pochutnávají na nakvašených jablkách.

Kočkodan červenozelený

Velký sklon k opíjení mají i kočkodani, kteří žijí na souostroví Svatý Kryštof a Nevis. Důvod je jednoduchý. V 18. a 19. století totiž do Nového světa brali tyto opice otroci, kteří tam pracovali na plantážích s cukrovou třtinou.

Než došlo ke sklizni, třtina se fermentovala a vznikl opojný nápoj z etanolu. Od té doby si kočkodani na alkohol zvykli.

Kočkodani kradou turistům alkoholové koktejly.
Kočkodani kradou turistům alkoholové koktejly.

Čekání na turisty

Na ostrově se jich nachází ohromné množství a stali se tak i turistickou atrakcí. Kvůli cestovnímu ruchu se tyto opice přemístily z hor až k obydleným zónám. Když pak dorazí turisté, jednoduše jim kradou koktejly, vypijí je a svalí se přímo na pláž.

To zaujalo vědce, kteří se rozhodli provést výzkum na 1000 kočkodanech. Výsledky byly překvapující. Naprostá většina z nich popíjela podobně jako my lidé, tedy pouze v přítomnosti jiných opic. Dalších 15 % dalo přednost čistému alkoholu. Je zajímavé, že se obliba v alkoholu projevovala hlavně u mladých jedinců.

Orangutani a šimpanzi

Nejen lidé jsou milovníky tabáku a nikotinu. Je znát, že máme s lidoopy společného víc než jen DNA. Ze zoologických zahrad je prokázáno, že tomuto zlozvyku propadají úplně stejně orangutani i šimpanzi.

Velmi známý případ je orangutaní samice Tori, která začala kouřit v pěti letech, když jí neukáznění návštěvníci házeli do výběhu nedopalky. Její závislost trvala celkem 10 let.

Teprve když poprvé otěhotněla, přemístili ji pracovníci zoo do izolace, kde procházela odvykací kúrou.

Kuřácká atrakce

Dalším příkladem může být samice šimpanze jménem Azalea, která žila v severokorejské zoologické zahradě v Pchjongjangu. Tato samice se nenaučila kouřit sama, podle všeho za její zlozvyk může jeden z ošetřovatelů, který jí cigarety dával.

Šimpanzice si také osvojila použití zapalovače. Azalea vykouřila klidně i 20 cigaret denně. Když došlo k protestům ochránců zvířat, zoologická zahrada prohlásila, že Azalea kouř vůbec nevdechuje a jedná se čistě o turistickou atrakci.

Opičí kuřáci jsou hlavně v zoologických zahradách.
Opičí kuřáci jsou hlavně v zoologických zahradách.

Sloni

O slonech se traduje, že mají sklon se opíjet. Platí to pro oba druhy, slona afrického i indického. U prvního z nich koluje v Jižní Africe zajímavá legenda. Podle ní vyhledává strom, který se nazývá marula.

Na něm rostou sladké plody, které když zkvasí, mají opojné účinky. Z těchto plodů se také vyrábí pálenka. Podle francouzského přírodovědce Adulphe Delegorgua se pak u samců projevovalo agresivní chování.

Podle jiných vědců je to ale nesmysl, jelikož by slon o váze tří tun musel během krátké doby vypít něco mezi 10 až 27 litry 7% alkoholu.

Plody, nebo kůra?

Proto se objevila další teorie, vysvětlující změnu jejich chování. Kromě ovoce totiž sloni někdy ožírají i kůru stromů, ve které žijí larvy brouků z rodu Polyclada. Ty vylučují toxickou látku silnější než alkohol.

Tu místní domorodci dříve používali k otravě hrotů svých šípů. Je tedy možné, že sloni nemusejí být opilí, ale jen mírně přiotrávení. Zprávy o sloní touze po alkoholu pocházejí i z Indie.

Tam se vydalo sloní stádo do obchodu s alkoholovými nápoji a přepadlo také nálevnu. Celkově sloni zlikvidovali asi 500 litrů 40% alkoholu.

Pavouci

Tito bezobratlí živočichové se dobrovolně opojným látkám nepoddávají. Poprvé na nich provedl v roce 1948 experiment zoolog H. M. Peters. Většina pavouků totiž spřádá své sítě před rozbřeskem a jeho unavovalo vstávat.

Chtěl najít látku, která by pavouky přes noc uspala a oni vytvářeli sítě i ve dne. Pavouci ale na látky reagovali jinak, že se očekávalo. Jejich výtvory byly menší a měly nepravidelnou strukturu.

Nejhorší je kofein

Podle některých zdrojů došlo dokonce k tak destruktivnímu vlivu, že už pavouci nebyli nikdy schopni utkat normální pavučinu. Nejběžnější droga měla na pavouky nejhorší vliv.

Pod vlivem kofeinu pavouci jen náhodně pospojovali několik vláken, a přesto byli se svým výtvorem spokojeni.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Bylo povinností královského lékaře kárat vládce?
Muž v taláru pospíchá ulicemi města. Lidé, které potkává, jej uctivě zdraví. Jako by je ani nevnímal, má práce nad hlavu. Teď ho čeká medicínská přednáška na lékařské fakultě, pak bude studenty seznamovat s taji astronomie a u dvora má naplánovanou audienci…   Vystudovat medicínu nebylo již ve středověku jen tak. Zájemce musel nejprve strávit […]
Fred Astaire: U filmu mu dali nejdřív košem
Elegán s graciézními pohyby tančí ve světle reflektorů. Miláček národa stále hledá partnerku, která mu bude důstojným protějškem. A pak jednoho dne spatří tu pravou. Světový film v tu chvíli získá legendu – duo Ginger a Fred.   Přistěhovalec z Rakouska Fritz Austerlitz (1868–1923) pracuje v pivovaru v americké Nebrasce a se svým životem je docela spokojený. […]
Palác makedonských králů: Navrhl ho autor jednoho z divů světa?
Kráčí s hlavou hrdě vztyčenou. Konečně se dočkal. Po násilné smrti svého otce Filipa II. je Alexandr Makedonský prohlášen králem. Ke slavnostnímu okamžiku přitom dochází v honosném paláci v Aigai, tehdejší metropoli království.   Velkolepé sídlo nechal vystavět už Alexandrův otec Filip II. (asi 382–336 př. n. l.). K dílu snad přizval věhlasného architekta Pythea […]
Galerie krásek: Na zdi se potkaly princezna s dcerou ševce
Za jeho vlády se z bavorského Mnichova stává centrum kultury a umění. Král Ludvík I. miluje malířství, sochařství i architekturu. Je ale také znalcem ženských půvabů a právě největším krasavicím své doby se rozhodne zasvětit celou obrazovou galerii.   Galerie krásek není v éře Ludvíka I. Bavorského (1786–1868) žádnou novinkou. Pyšnili se jimi vládci z […]
Zajímavosti
Může nám půst prodloužit život?
Půst či hladovku lidé drží z různých důvodů. Někteří chtějí zhubnout, jiní proti něčemu protestují, případně jen dodržují kulturní či náboženské tradice. Co ale nejíst proto, abychom byli zdraví a žili déle? Funguje to, nebo je to nesmysl?   Myši v laboratoři italského profesora Valtera Longa (*1967) v Miláně se dožijí výrazně vyššího věku než […]
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
Fascinující amazonská džungle nemusí skrývat jen dosud neznámé rostliny a „běžná“ zvířata. Možná se v ní potlouká tvor, se kterým byste se rozhodně setkat nechtěli. Podle některých popisů připomíná Bigfoota a i když jde podle všeho o legendu, reálný předobraz toto monstrum zřejmě opravdu má!   Pohybuje se prý pomalu a nenápadně a většinou zůstává […]
Janet Parkerová: Poslední úder pravých neštovic
Je tomu 46 let, kdy v naprosté izolaci zemře poslední oběť pravých neštovic, britská fotografka Janet Parkerová (1938–1978). Stane se tak v době, kdy už mají být minulostí, protože svět po dlouhém boji oslavuje jejich oficiální vymýcení.   Je jí čtyřicet. S manželem Josephem mají dva psy a malý domek na předměstí Birminghamu. Pracuje jako […]
Kuna, kohout, jednorožec: Jak přišly státy ke svým symbolům?
Každá země má svoji vlajku, státní znak, hymnu… a většinou také symbolické zvíře! Jak ale vybrat to pravé?   Ocitli jste se na území dnešního Chorvatska v době středověku a musíte zaplatit daně? Peníze si nechte, platí se tu kunami – stačí je stáhnout z kůže! Kožešina z drobných šelem je natolik výhodným artiklem, že […]
Záhady a napětí
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
Slavný biblický příběh o zničení hříšných měst Sodoma a Gomora zná téměř každý. Až do současnosti si ale odborníci lámali hlavu nad tím, jestli si autor této části Bible událost vymyslel, nebo vycházel z něčeho, co se skutečně událo. Podle nejnovějších archeologických objevů se ale zdá, že se celá zkáza stala přesně tak, jak tvrdí Bible! […]
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?      Rozlehlými prostorami […]
Záhada hliněné destičky z Turecka: Jaký rituál ukrývá text psaný neznámým jazykem?
Archeologové během loňských vykopávek v Turecku objevili hliněnou tabulku popsanou dosud neznámým mrtvým jazykem používaným před více než 3000 lety. Z doprovodného textu v chetitštině vyplývá, že tabulka zachycuje nějaký starověký rituál. Podaří se vědcům jazyk rozluštit a dávný rituál přečíst?   „Byl objeven nový indoevropský jazyk.“ Těmito slovy představuje vedoucí archeologických vykopávek Prof. Dr. […]
Mystérium jménem egregory: Jde o naše strážné anděly?
V uplynulých desetiletích se zrodilo mnoho nových esoterických konceptů pracujících s existencí nehmotné energie nebo rovnou bytostí, které žijí mimo dosah našich obyčejných smyslů. Mezi tyto bytosti patří i tajemné egregory. Jde o andělské bytosti, které nad námi bdí, nebo jsou spíš negativní povahy?   Váš život prochází turbulentním obdobím. Právě jste změnili práci a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
enigmaplus.cz
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
Zámek Vranov nad Dyjí, nacházející se na jihu Moravy nedaleko Vranovské přehrady, se může pochlubit velmi bohatou historií. Už okolo roku 1100 zde totiž údajně stával hrad, zmiňovaný rovněž v Kosmově
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
21stoleti.cz
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
skutecnepribehy.cz
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
nasehvezdy.cz
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
Herec Bronislav Poloczek (†72) připomínal medvěda. Postavou i chováním. Dětství a mládí prožil Bronislav Poloczek (†72) ve Slezsku a mluvil stejně dobře polsky jako česky. Původně chtěl studovat př
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
epochanacestach.cz
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše, o tom se můžeme přesvědčit jen kilometr od poutního areálu ve Velehradě, v Archeoskanzenu Modrá. Představuje opevněné sídliště z dob Velké Moravy vybudované na základě skutečných archeologických nálezů přímo ze zdejší lokality. Prostor je členěn do několika tematických celků. Fortifikační část se věnuje typům dobových opevnění od hradeb ze dřeva a
Opékané španělské papričky
tisicereceptu.cz
Opékané španělské papričky
Ve Španělsku se konzumují jako předkrm. Vy si je můžete vychutnat třeba jako přílohu k masu. Suroviny 250 g čestvých papriček Pimientos de Padrón hrubozrnná (uzená) sůl kvalitní olivový olej
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
epochaplus.cz
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří
Vytvořte si svou rustikální nádobu
panidomu.cz
Vytvořte si svou rustikální nádobu
Zahradní koryta a kamenné nádoby jsou dnes velmi módní. Ale trh je prakticky vyčerpaný a nedají se téměř sehnat. Udělejte si jejich imitaci, která je téměř k nerozeznání od originálu. Ozdobte se zahradu vlastnoručně vyrobenými nádobami z umělého kamene. Můžete si ho udělat sami. Z hmoty, které se říká hypertufa. A co víc, můžete si vymyslet, jaký bude
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
nejsemsama.cz
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
Byli jsme mladí a až příliš troufalí. Chtěli jsme si promluvit s duchy našich blízkých. Takovou zkušenost bych ale nikomu nedoporučovala. Tehdy mi bylo třináct let, když mi zemřela babička, kterou jsem měla velice ráda. Neměla jsem moc kamarádek, ráda jsem trávila čas sama. Ráda jsem si četla, malovala a vyšívala, vždy v klidu v tichosti domova. Ven jsem chodila
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
iluxus.cz
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
Cartier se vždy vyznačoval vytvářením jedinečných forem, od designu přes propracované siluety, které jsou na první pohled okamžitě rozpoznatelné. Hra s tvary, stírání hranic mezi skutečným a imaginárn
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
historyplus.cz
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
Je to jedinečná šance, jak zlikvidovat prvního muže Třetí říše. Při svých pravidelných vycházkách po Obersalzbergu je totiž téměř nechráněn. Stačí vybrat vhodné stanoviště, zamířit a vystřelit. Pokud by britský odstřelovač přece jenom minul, jeho dva kolegové budou připraveni dokončit práci bazukou…   Usekni hadovi hlavu a vyřadíš celé tělo…Myšlenka s jasným poselstvím, že když