Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
8 zakořeněných mýtů o lidském mozku

Když neúplnou informaci převezmou média nebo se stane nástrojem propagandy, snadno se může zrodit mýtus. Tak je tomu i v případě mozku. Během desítek let jeho studia se o tomto složitém orgánu začala šířit řada polopravd.

Časopis 21. STOLETÍ vám přináší osm největších mýtů.

Ve starověkém Egyptě bylo za sídlo intelektu považováno srdce. Ale již v antickém Řecku lékaři zjistili, že ačkoliv se bez srdce neobejdeme, nachází se řídící centrum člověka v mozku. Od té doby byl orgán ukrývající se v lebce intenzivně zkoumán.

Přes veřejné pitvy, barvení tkání a mozky naložené ve formaldehydu došla neurologie až do 21. století. Dnes mají lékaři k dispozici nejmodernější přístroje, které jim umožňují, do „hlavy“ nahlédnout.

Pomocí elektroencefalografie (EEG), počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI) se mohou neurologové do mozku podívat „přímo“. I přes tyto možnosti se nicméně nikomu zatím nepodařilo tajemství mozku odhalit.

Stále nevíme, co přesně způsobuje degenerativní nemoci jako je třeba Alzheimerova choroba. Pořád se lidem nepodařilo spravit rozsáhlé úrazy mozku, jejichž výsledkem je ochrnutí, a otazníků nad fungováním našeho řídícího centra visí ještě mnohem více.

Právě složitost tohoto orgánu a urputná snaha o jeho porozumění může vést ke vzniku polopravd, které převzaté davem dávají vzniknout mýtům.

Mýtus č. 1

Většina mozku je k ničemu

Na internetu nebo v televizi se často můžeme setkat s informací, že člověk využívá pouze 10 % svého mozku. Zbylá většina tvoří údajně jakousi rezervu.

Tento mýtus pravděpodobně vznikl na začátku 20. století kdy americký psycholog William James (1842–1910) prohlásil, že člověk využívá jen malou část svých duševních zdrojů.

Jakým způsobem se z této neurčité věty stalo konkrétních 10 %, se už dnes zřejmě nedozvíme, nicméně tento mýtus je velice rozšířený. S touto tématikou se pracuje i v několika filmech, například v akčním sci-fi Lucy nebo mysteriózním thrilleru Všemocný. To, že většina lidského mozku zůstává nevyužita, přitom vůbec není pravda.

Mozek je velice nákladný orgán. Ke svému vývoji i správnému fungování potřebuje obrovské množství energie. Podle biologů by z evolučního hlediska nedávalo žádný smysl, kdyby naše tělo živilo tak náročný orgán zbytečně.

To, že většina mozku není k ničemu, potvrdily také experimenty s magnetickou rezonancí. Ze snímků pořízených při nejjednodušších úkonech vyplynulo, že většina mozku je zapojena i při základních činnostech.

Mýtus č. 2

Učením na mozku přibývají vrásky

Mýty ohledně lidského mozku se netýkají jen jeho funkce ale i tvaru. Rozšířenou nepravdou je domněnka, že s každou nově naučenou informací nebo dovedností na mozku přibývají záhyby.

Mozek je přirozeně zvrásněným orgánem. Tyto záhyby vznikly v průběhu několika milionů let evoluce člověka, kdy se naše řídící centrum postupně zvětšovalo. Aby se vešel do lebky, která kvůli porodu příliš narůst nemohla, musel se přizpůsobit mozek.

Postupně se na něm tak vytvořily kličky a zatáčky, díky kterým narostla plocha, ale objem zůstal stejný. Kdybychom dnes na mozku všechny nerovnosti vyhladili, byl by velký asi jako běžný polštář.

Záhyby tedy vznikly v průběhu vývoje. V okamžiku, kdy se dítě narodí, je jeho mozek, co do tvaru, velice podobný mozku dospělého člověka. Žádné další záhyby na něm tedy při nabírání nových znalostí nepřibývají.

Evoluce na nich pracovala miliony let, těžko by tak stejný úkol zvládla nová informace za několik minut.

Mýtus č. 3

Na velikosti záleží!

Člověk je tvor, který má v poměru k tělu největší mozek v celé živočišné říši. Na mezidruhové úrovni tedy velikost určitě roli hraje. Ale mezi jednotlivými lidmi to tak není.

Teorie, podle které jsou inteligentnější lidé s větším mozkem, dává sice na první pohled smysl, bohužel pro lidi obdařené velkou hlavou to však není pravda.

Inteligence je totiž velice komplexní záležitost a na její podobu má vliv obrovské množství faktorů, které s velikostí řídicího centra nemají nic společného. Výraznou proměnnou ovlivňující lidskou inteligenci je například socioekonomické prostředí. Dalším faktorem je také hustota nervových buněk (neuronů) a jejich uspořádání.

Člověk má v průměru mozek velký kolem 1200 cm3. Variabilita u lidí navíc není moc velká. Velikost se pohybuje v rozmezí mezi 1000–1400 cm3. Větší i menší mozky jsou výjimkou.

Malé rozdíly mezi jednotlivými lidmi jsou další nápovědou, že tato proměnná zřejmě nehraje výraznou roli. Dalším důkazem může být mozek Alberta Einsteina – co do velikosti naprosto průměrný.

Mýtus č. 4

Hlupákům pomůže Mozart!

V 50. letech 20. století francouzský otolaryngolog Alfred Tomatis (1920–2001) prohlásil, že poslech vážné hudby, konkrétně Mozartových skladeb, pomáhá při léčbě lidí s poruchami řeči a sluchu.

Na tuto myšlenku v 90. letech navázal výzkum Kalifornské univerzity vedený doktorem Gordonem Shawem (1933–2005). Vědci provedli IQ test u 36 studentů a poté je nechali několik minut poslouchat Mozartovy sonáty. Následně byl znovu proveden inteligenční test.

Z výsledů vyplynulo, že po hudebním zážitku IQ studentů stouplo v průměru o osm bodů. Tým doktora Shawa to považoval za důkaz, že poslech vážné hudby zvyšuje inteligenci.

Výzkum Kalifornské univerzity strhnul obrovský zájem o vážnou hudbu. Lidé si začali pouštět nahrávky se známými interprety, aby se záhy stali chytřejšími.

Výsledky studií jsou vždy považovány za relevantní, až když se nezávislému týmu vědců podaří závěry zopakovat. V případě studie doktora Shawa, se však žádným výzkumníkům nepoštěstilo u dobrovolníků pomocí vážné hudby inteligenci zvýšit, i když se o to snažili.

„Mozartův efekt“ je tedy v současné době řazen mezi jeden z mýtů o lidském mozku. Než se někomu podaří skutečně vědecky dokázat, že poslech vážné hudby stojí za zvýšením IQ, vyplatí se investovat spíše do hudebních nástrojů.

Ty totiž mají alespoň schopnost zlepšit koncentraci a koordinaci – to dokázané je!

Mýtus č. 5

Mozek je šedý jako myš

Lidské řídící centrum se skládá z bílé a šedé hmoty. Bílou hmotu tvoří výběžky neuronů, které jsou obalené tukovým pouzdrem. Proto je tato látka v čerstvém mozku bíle či slonovinově zbarvena.

Ale většinu mozku tvoří šedá hmota, tedy těla nervových buněk. Ty žádným tukovým obalem chráněny nejsou, a proto mají šedavý odstín. Jenže celý mozek je protkán hustou sítí cév, a právě toto krevní zásobení dává mozku výslednou narůžovělou barvu.

Mýtus, že je mozek šedý, zřejmě vznikl kvůli označení hmoty, která tvoří jeho většinu. K nepravdě zřejmě přispěly i rozšířené učební pomůcky. Mozky naložené ve formaldehydu totiž ztrácejí původní barvu a mění se v odpudivě šedavou změť záhybů.

I když běžný smrtelník čerstvý mozek nevidí každý den, až se to jednou stane vám, buďte připraveni na paletu různých barev.

Mýtus č. 6

Kreativci mají dominantní pravou hemisféru

Mýtus, že lidé, kteří se označují za kreativní, mají větší mozek než racionálněji smýšlející osoby je tak rozšířený, že ho spoustu lidí považuje za fakt. Přitom to vůbec není pravda.

Se vztahem konkrétních úkonů k mozkovým hemisférám začal v 60. letech experimentovat americký neurobiolog Roger Sperry (1913–1994).

V rámci své práce provedl sérii výzkumů s pacienty, kteří měli přerušené corpus collosum – útvar tvořící komplexní most nervových vláken mezi pravou a levou hemisférou mozku.

Z výsledků tohoto vědce vyplynulo, že úkony spojené s kreativním myšlením řeší spíše pravá polovina, kdežto za činnosti spojované s racionální úvahou zodpovídá levá část mozku.

Roger Sperry byl za svůj výzkum oceněn Nobelovou cenou, která ještě více pomohla již tak velkému zájmu o studium mozkových polokoulí.

Od 60. let 20. století proběhlo obrovské množství výzkumů na téma hemisfér. Žádnému týmu se však nepodařilo potvrdit výsledky, k nimž došel Sperry. Naopak to vypadá, že do jednotlivých úkonů jsou zapojeny vždy obě části mozku, i když každá jinak.

Ve výsledku tedy na to, zda je člověk kreativní či nikoliv, velikost mozkových hemisfér žádný vliv nemá.

Mýtus č. 7

Alkohol – zabiják mozkových buněk

Varování, abychom se vyvarovali nadměrné konzumaci alkoholu, protože zabíjí mozkové buňky, slyšel snad každý. Přitom jde pouze o další mýtus spojený s mozkem. Molekuly etanolu obsažené v alkoholu totiž neútočí na neurony, ale na jejich výběžky neboli dendrity.

Tím pádem nedochází k ničení samotných buněk ale spojení mezi nimi. Ta jsou však naprosto zásadní pro přenos informací.

Vliv alkoholu na mozek, když nepočítáme poruchy koordinace a řeči, se projeví až po dlouhodobém užívání. Postupně dochází k narušení schopnosti myslet, poruchám soustředění a k výpadkům paměti.

Ale všechny toto příznaky nejsou projevem mrtvých neuronů, nýbrž poškozených synapsí.

Kromě poškození výběžků alkohol na mozek působí i nepřímo. Při užívání nadměrných dávek dochází k poškození systému vstřebávání některých důležitých látek. Mezi takové patří i jeden ze skupiny vitamínů B – thiamin, který je zásadní pro správné zdraví neuronů.

Mýtus o alkoholu, zabijákovi mozkových buněk pravděpodobně vzniknul během americké prohibice ve 20.–30. letech 20. století, kdy byly alkoholické nápoje očerňovány všemi dostupnými způsoby.

Mýtus č. 8

Neurony jen ubývají

Na mozkové buňky je potřeba dávat extra pozor, protože se nedokážou obnovit. Člověk svou dávku dostane při narození a poté už neurony jenom ubývají. Tento mýtus slyšíme velice často, pravda je naštěstí méně depresivní.

Výzkum Salkova ústavu v kalifornském San Diegu totiž již před několika lety potvrdil, že v mozku existují oblasti, kde se neustále rodí nové nervové buňky.

Experti z Kalifornie zkoumali mozky osob, které zemřely z různých příčin. I přesto, že šlo o staré lidi, všechny jejich mozky vykazovaly známky nedávného buněčného dělení.

Tato činnost byla vidět hlavně v hippokampu – části mozku, která hraje důležitou roli v krátkodobém uchovávání informací. Podle vědců nové neurony v této oblasti zřejmě hrají roli při učení a pamatování.

I když tedy nervové buňky do jisté míry přibývají, stále je potřeba mozek chránit a procvičovat. Tento výjimečný orgán máme totiž pořád jenom jeden.

Lidský mozek je složen z několika částí s různými funkcemi pro fungování organismu. (Foto: Blausen.com staff (2014). Neurony jsou vysoce specializované buňky schopné zpracovávat signály z mozku. (Foto: Quasar Jarosz, Wikipedie)
reklama
Související články
Nová studie naznačuje, že nejen černé díry, ale i další husté objekty ve vesmíru, jako jsou neutronové hvězdy a bílí trpaslíci, mohou postupně mizet prostřednictvím záření podobného Hawkingovu. Vědci nedávno představili teorii, podle níž všechny husté objekty ve vesmíru, včetně neutronových hvězd a bílých trpaslíků, mohou postupně mizet prostřednictvím záření podobného Hawkingovu. Tento proces, dosud […]
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost.   Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl […]
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu.   Na otázku, jaký je její recept […]
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap.   Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze […]
reklama
reklama
Historie
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích […]
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn.   Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává […]
Hrabě Harrach probudil Krkonoše
Zdatný a rozvážný podnikatel, mecenáš umění, politik, hospodář, otec českých lyžníků a nadšený propagátor turistiky. Jan Nepomuk Harrach je osvíceným šlechticem a jeho činorodost udivuje dodnes.   Hrabě Harrach (1828–1909) se narodil ve Vídni jako syn vzdělaného, vlastenecky orientovaného Františka Arnošta z Harrachu (1799–1884) a jeho manželky Anny Marie Terezie (1809–1881), rozené princezny z Lobkowicz. „Jistě […]
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
Alexandr II. rázuje po místnosti sem a tam. Dobře ví, že mu teče do bot. Řada neúspěšných válek zemi zcela zdecimovala. Dluhy navíc začínají být neúnosné. „Prodejte Aljašku,“ rozhodne nakonec, „stejně slouží jen jako výběh pro lední medvědy!“   V médiích Aljašku označují všelijak – jako velkou zamrzlou hroudu ledu, ledárnu či Sewardovu ledničku. Ve Spojených […]
Zajímavosti
Jóbovy slzy: Semena plná zdraví i prastará ozdoba
Biblický Jób měl dobrý důvod prolévat slzy. Podle nich získává jméno i tropická obilnina slzovka obecná, které se říká též Jóbovy slzy. Její semena totiž tvarem slzy skutečně připomínají a jsou využívány jako prostředek lidové medicíny, nutričně hodnotná potravina i ozdoba.   Rostlina pochází ze zemí jihovýchodní Asie, konkrétně z Myanmaru, Indie, Číny a Malajsie. […]
Palais idéal: Chrám z kamínků vyroste na zahradě!
Našli jste někdy na zemi zajímavý kamínek a odnesli si ho domů? Co jste s ním pak udělali? Položili na poličku, pomalovali barvami nebo nakonec vyhodili ? Jeden nadšený Francouz svůj kamínek nevyhodí… A jak příběh pokračuje dál?   Práci pošťáka vzal Ferdinand Cheval (1836–1924) trochu z nouze. Jako zaměstnanec v zemědělství nezvládal uživit rodinu, […]
Genius loci: Co to vlastně je? Nebo spíše – kdo?
Vymetou prach a vše pečlivě poklidí. Poté je třeba připravit oltář. Nastává čas prosebných modliteb, někde i zpívání a tanců. Místní lidé přinášejí dary. Na oltáři se kupí víno i květiny, speciální mísa přetéká ovocem a dalším jídlem. To vše k poctě genia loci, který má zajistit svému místu ochranu, polím plodnost a lidem požehnání.   […]
Chinin: Lék, pochoutka i zabiják
Malárie, onemocnění způsobené parazitem přenášeným komáry, trápí lidi po tisíciletí. Dokonce i v posledních desetiletích má na svědomí až 600 000 úmrtí ročně. Teprve v 17. století je na ni nalezen lék v amazonském deštném pralese.   Už některé domorodé kmeny, obývajícím území dnešních států Peru, Bolívie a Ekvádoru, znají léčivou sloučeninu nacházející se v […]
Záhady a napětí
Pentagon zveřejnil analýzu trosek z havárie u Roswellu, otázky zůstávají
Materiál z místa havárie neznámého objektu poblíž Roswellu v roce 1947, o němž se mnozí domnívali, že je mimozemského původu, byl v roce 2022 odeslán do laboratoře k analýze. Rozbor si vyžádal oficiální úřad Pentagonu pro vyšetřování UFO. Vloni byly konečně zveřejněny výsledky. O čem vypovídají?   V podvečer 2. července 1947 je nad americkým městečkem […]
Hermés: Božský narušitel
Někdy se nedaří, ať děláme, co děláme. Někdy to vypadá, že nám někdo stále hází klacky pod nohy. Pokud se ale podíváme na věci z nadhledu, možná uslyšíme zašustění křídel. Že by anděl? To spíš božský šprýmař Hermés. Starořecký bůh Hermés je povedený filuta, pokud se vůbec hodí takto familiárně vyjadřovat o bohu, který přes […]
Žena deště: Prokletý obraz, který vám nedá spát
Existují obrazy, které vás sledují očima – a pak jsou tu takové, které proniknou až do vaší mysli. Ukrajinská umělkyně Svetlana Telets namalovala v 90. letech záhadný obraz, jehož majitelé hlásí nevysvětlitelné jevy. Zvláštní zvuky v prázdných místnostech, pocity neklidu, noční můry, podivná hra stínů. Je to jen síla sugesce, nebo obraz skutečně skrývá něco […]
Stephen Kaplan: Co odhalil známý vampirolog?
Upíři neboli „nemrtví“ se dle pověstí živí krví lidí i ostatních dýchajících bytostí. Díky tomu zůstávají dlouho mladí. Známý americký vampirolog Stephan Kaplan se však domnívá, že upíři nejsou „nemrtví“, ale že to jsou skuteční lidé, kteří mají naléhavou potřebu pít každý den krev. Pokud krev nedostanou, stanou se agresivními nebo dokonce zešílí. Jde tedy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Nohy do sandálů? Chce to ale péči!
nejsemsama.cz
Nohy do sandálů? Chce to ale péči!
Nohy si s námi v létě užijí dost trápení. Léto je pro ně doslova zatěžkávací zkouškou. Bylinné lázně Unavené nohy ocení lázeň mátovou.Pokud máte příliš suchou pokožku, přidejte do vody heřmánek, na bolavé nohy platí lázeň z kokosového mléka, potící se nohy zklidníte odvarem z listů ořechu vlašského, plísně na nohou zmizí díky koupeli v měsíčku lékařském
Celosvětový kongres pro zdraví vaše i vašich rodin
panidomu.cz
Celosvětový kongres pro zdraví vaše i vašich rodin
Pro každého z nás je péče o zdraví klíčovým faktorem pro udržení kvalitního života a prevence nemocí. Ve dnech 3. – 5. října se v Praze můžete zdarma on-line sejít s předními světovými odborníky na 4. ročníku Mezinárodního kongresu zdraví 2025 Praha (www.mkz2025Praha.cz).   Záštitu nad kongresem převzalo hlavní město Praha, poslanci Parlamentu ČR Mgr.
Tajemství fantomového holiče: Kdo způsobil paniku v americkém městě Pascagoula?
enigmaplus.cz
Tajemství fantomového holiče: Kdo způsobil paniku v americkém městě Pascagoula?
V roce 1942 zuří druhá světová válka, ovšem americké město Pascagoula zažívá éru blahobytu. Montují se zde totiž lodě pro námořnictvo Spojených států. Stačí však jediný červnový týden a ohromnou loděn
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Dal diplomat Petr z Aspeltu své srdce Praze?
historyplus.cz
Dal diplomat Petr z Aspeltu své srdce Praze?
Je pravou rukou dvou českých králů i důvěrníkem římského vladaře. Obratný diplomat a všestranný vzdělanec Petr z Aspeltu za sebou v evropské politice zanechává nesmazatelnou stopu. Původ z malé vesničky na jihu Lucemburska člověka zrovna nepředurčuje stát se jednou z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Petrovi z Aspeltu (asi 1250–1320) se ale dostane vynikajícího vzdělání v Boloni, Padově a Paříži,
Nejprve hádky, pak zásnuby!
skutecnepribehy.cz
Nejprve hádky, pak zásnuby!
Otěhotněla jsem v jednadvaceti, budoucí tatínek utekl, a tak jsem vychovávala Marušku sama. Přehnaně jsem ji hlídala, aby nedopadla jako já. Zůstala jsem s dcerou sama. Otec mojí dcery práskl do bot, když jsem mu svěřila, že čekám miminko. Domnívala jsem se, že si radostně padneme do náruče, namísto toho sykl, jako by se škrábl o rezavý hřebík. Vyskočil z lavičky, jako
Magdaleniny prádelny: Temná kapitola irské historie, kde „padlé ženy“ žily peklo na Zemi
epochaplus.cz
Magdaleniny prádelny: Temná kapitola irské historie, kde „padlé ženy“ žily peklo na Zemi
Moderní historie Irska skrývá děsivou pravdu o takzvaných Magdaleniných prádelnách. Téměř po celé 20. století byly tyto instituce, provozované katolickými řeholními řády, domovem pro desetitisíce žen a dívek, které byly irskou společností označeny za „problémové“ nebo „padlé“. Tyto ženy byly nuceny žít v otřesných podmínkách, podrobeny nucené práci bez nároku na mzdu, zbaveny identity a
Noviny na každém rohu: Proč je čichání pro psy víc než zábava
21stoleti.cz
Noviny na každém rohu: Proč je čichání pro psy víc než zábava
Zatímco člověk se ve světě orientuje především zrakem, pes se spoléhá především na svůj čich. Pachy jsou pro každého psa hlavním jazykem světa, protože jejich čenich nejen že zachytí miliony různých p
Kohoutová otevřeně: Domácí dusno, křik a pláč
nasehvezdy.cz
Kohoutová otevřeně: Domácí dusno, křik a pláč
Herečka ze seriálu Jedna rodina Berenika Kohoutová (34) přiznala, že je na své dcerky Lolu (5) a ani ne roční Aloisii převážně sama. Povídá se, že její partner, reklamní textař Kryštof Kubín (38),
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz