Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
8 zakořeněných mýtů o lidském mozku

Když neúplnou informaci převezmou média nebo se stane nástrojem propagandy, snadno se může zrodit mýtus. Tak je tomu i v případě mozku. Během desítek let jeho studia se o tomto složitém orgánu začala šířit řada polopravd.

Časopis 21. STOLETÍ vám přináší osm největších mýtů.

Ve starověkém Egyptě bylo za sídlo intelektu považováno srdce. Ale již v antickém Řecku lékaři zjistili, že ačkoliv se bez srdce neobejdeme, nachází se řídící centrum člověka v mozku. Od té doby byl orgán ukrývající se v lebce intenzivně zkoumán.

Přes veřejné pitvy, barvení tkání a mozky naložené ve formaldehydu došla neurologie až do 21. století. Dnes mají lékaři k dispozici nejmodernější přístroje, které jim umožňují, do „hlavy“ nahlédnout.

Pomocí elektroencefalografie (EEG), počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI) se mohou neurologové do mozku podívat „přímo“. I přes tyto možnosti se nicméně nikomu zatím nepodařilo tajemství mozku odhalit.

Stále nevíme, co přesně způsobuje degenerativní nemoci jako je třeba Alzheimerova choroba. Pořád se lidem nepodařilo spravit rozsáhlé úrazy mozku, jejichž výsledkem je ochrnutí, a otazníků nad fungováním našeho řídícího centra visí ještě mnohem více.

Právě složitost tohoto orgánu a urputná snaha o jeho porozumění může vést ke vzniku polopravd, které převzaté davem dávají vzniknout mýtům.

Mýtus č. 1

Většina mozku je k ničemu

Na internetu nebo v televizi se často můžeme setkat s informací, že člověk využívá pouze 10 % svého mozku. Zbylá většina tvoří údajně jakousi rezervu.

Tento mýtus pravděpodobně vznikl na začátku 20. století kdy americký psycholog William James (1842–1910) prohlásil, že člověk využívá jen malou část svých duševních zdrojů.

Jakým způsobem se z této neurčité věty stalo konkrétních 10 %, se už dnes zřejmě nedozvíme, nicméně tento mýtus je velice rozšířený. S touto tématikou se pracuje i v několika filmech, například v akčním sci-fi Lucy nebo mysteriózním thrilleru Všemocný. To, že většina lidského mozku zůstává nevyužita, přitom vůbec není pravda.

Mozek je velice nákladný orgán. Ke svému vývoji i správnému fungování potřebuje obrovské množství energie. Podle biologů by z evolučního hlediska nedávalo žádný smysl, kdyby naše tělo živilo tak náročný orgán zbytečně.

To, že většina mozku není k ničemu, potvrdily také experimenty s magnetickou rezonancí. Ze snímků pořízených při nejjednodušších úkonech vyplynulo, že většina mozku je zapojena i při základních činnostech.

Mýtus č. 2

Učením na mozku přibývají vrásky

Mýty ohledně lidského mozku se netýkají jen jeho funkce ale i tvaru. Rozšířenou nepravdou je domněnka, že s každou nově naučenou informací nebo dovedností na mozku přibývají záhyby.

Mozek je přirozeně zvrásněným orgánem. Tyto záhyby vznikly v průběhu několika milionů let evoluce člověka, kdy se naše řídící centrum postupně zvětšovalo. Aby se vešel do lebky, která kvůli porodu příliš narůst nemohla, musel se přizpůsobit mozek.

Postupně se na něm tak vytvořily kličky a zatáčky, díky kterým narostla plocha, ale objem zůstal stejný. Kdybychom dnes na mozku všechny nerovnosti vyhladili, byl by velký asi jako běžný polštář.

Záhyby tedy vznikly v průběhu vývoje. V okamžiku, kdy se dítě narodí, je jeho mozek, co do tvaru, velice podobný mozku dospělého člověka. Žádné další záhyby na něm tedy při nabírání nových znalostí nepřibývají.

Evoluce na nich pracovala miliony let, těžko by tak stejný úkol zvládla nová informace za několik minut.

Mýtus č. 3

Na velikosti záleží!

Člověk je tvor, který má v poměru k tělu největší mozek v celé živočišné říši. Na mezidruhové úrovni tedy velikost určitě roli hraje. Ale mezi jednotlivými lidmi to tak není.

Teorie, podle které jsou inteligentnější lidé s větším mozkem, dává sice na první pohled smysl, bohužel pro lidi obdařené velkou hlavou to však není pravda.

Inteligence je totiž velice komplexní záležitost a na její podobu má vliv obrovské množství faktorů, které s velikostí řídicího centra nemají nic společného. Výraznou proměnnou ovlivňující lidskou inteligenci je například socioekonomické prostředí. Dalším faktorem je také hustota nervových buněk (neuronů) a jejich uspořádání.

Člověk má v průměru mozek velký kolem 1200 cm3. Variabilita u lidí navíc není moc velká. Velikost se pohybuje v rozmezí mezi 1000–1400 cm3. Větší i menší mozky jsou výjimkou.

Malé rozdíly mezi jednotlivými lidmi jsou další nápovědou, že tato proměnná zřejmě nehraje výraznou roli. Dalším důkazem může být mozek Alberta Einsteina – co do velikosti naprosto průměrný.

Mýtus č. 4

Hlupákům pomůže Mozart!

V 50. letech 20. století francouzský otolaryngolog Alfred Tomatis (1920–2001) prohlásil, že poslech vážné hudby, konkrétně Mozartových skladeb, pomáhá při léčbě lidí s poruchami řeči a sluchu.

Na tuto myšlenku v 90. letech navázal výzkum Kalifornské univerzity vedený doktorem Gordonem Shawem (1933–2005). Vědci provedli IQ test u 36 studentů a poté je nechali několik minut poslouchat Mozartovy sonáty. Následně byl znovu proveden inteligenční test.

Z výsledů vyplynulo, že po hudebním zážitku IQ studentů stouplo v průměru o osm bodů. Tým doktora Shawa to považoval za důkaz, že poslech vážné hudby zvyšuje inteligenci.

Výzkum Kalifornské univerzity strhnul obrovský zájem o vážnou hudbu. Lidé si začali pouštět nahrávky se známými interprety, aby se záhy stali chytřejšími.

Výsledky studií jsou vždy považovány za relevantní, až když se nezávislému týmu vědců podaří závěry zopakovat. V případě studie doktora Shawa, se však žádným výzkumníkům nepoštěstilo u dobrovolníků pomocí vážné hudby inteligenci zvýšit, i když se o to snažili.

„Mozartův efekt“ je tedy v současné době řazen mezi jeden z mýtů o lidském mozku. Než se někomu podaří skutečně vědecky dokázat, že poslech vážné hudby stojí za zvýšením IQ, vyplatí se investovat spíše do hudebních nástrojů.

Ty totiž mají alespoň schopnost zlepšit koncentraci a koordinaci – to dokázané je!

Mýtus č. 5

Mozek je šedý jako myš

Lidské řídící centrum se skládá z bílé a šedé hmoty. Bílou hmotu tvoří výběžky neuronů, které jsou obalené tukovým pouzdrem. Proto je tato látka v čerstvém mozku bíle či slonovinově zbarvena.

Ale většinu mozku tvoří šedá hmota, tedy těla nervových buněk. Ty žádným tukovým obalem chráněny nejsou, a proto mají šedavý odstín. Jenže celý mozek je protkán hustou sítí cév, a právě toto krevní zásobení dává mozku výslednou narůžovělou barvu.

Mýtus, že je mozek šedý, zřejmě vznikl kvůli označení hmoty, která tvoří jeho většinu. K nepravdě zřejmě přispěly i rozšířené učební pomůcky. Mozky naložené ve formaldehydu totiž ztrácejí původní barvu a mění se v odpudivě šedavou změť záhybů.

I když běžný smrtelník čerstvý mozek nevidí každý den, až se to jednou stane vám, buďte připraveni na paletu různých barev.

Mýtus č. 6

Kreativci mají dominantní pravou hemisféru

Mýtus, že lidé, kteří se označují za kreativní, mají větší mozek než racionálněji smýšlející osoby je tak rozšířený, že ho spoustu lidí považuje za fakt. Přitom to vůbec není pravda.

Se vztahem konkrétních úkonů k mozkovým hemisférám začal v 60. letech experimentovat americký neurobiolog Roger Sperry (1913–1994).

V rámci své práce provedl sérii výzkumů s pacienty, kteří měli přerušené corpus collosum – útvar tvořící komplexní most nervových vláken mezi pravou a levou hemisférou mozku.

Z výsledků tohoto vědce vyplynulo, že úkony spojené s kreativním myšlením řeší spíše pravá polovina, kdežto za činnosti spojované s racionální úvahou zodpovídá levá část mozku.

Roger Sperry byl za svůj výzkum oceněn Nobelovou cenou, která ještě více pomohla již tak velkému zájmu o studium mozkových polokoulí.

Od 60. let 20. století proběhlo obrovské množství výzkumů na téma hemisfér. Žádnému týmu se však nepodařilo potvrdit výsledky, k nimž došel Sperry. Naopak to vypadá, že do jednotlivých úkonů jsou zapojeny vždy obě části mozku, i když každá jinak.

Ve výsledku tedy na to, zda je člověk kreativní či nikoliv, velikost mozkových hemisfér žádný vliv nemá.

Mýtus č. 7

Alkohol – zabiják mozkových buněk

Varování, abychom se vyvarovali nadměrné konzumaci alkoholu, protože zabíjí mozkové buňky, slyšel snad každý. Přitom jde pouze o další mýtus spojený s mozkem. Molekuly etanolu obsažené v alkoholu totiž neútočí na neurony, ale na jejich výběžky neboli dendrity.

Tím pádem nedochází k ničení samotných buněk ale spojení mezi nimi. Ta jsou však naprosto zásadní pro přenos informací.

Vliv alkoholu na mozek, když nepočítáme poruchy koordinace a řeči, se projeví až po dlouhodobém užívání. Postupně dochází k narušení schopnosti myslet, poruchám soustředění a k výpadkům paměti.

Ale všechny toto příznaky nejsou projevem mrtvých neuronů, nýbrž poškozených synapsí.

Kromě poškození výběžků alkohol na mozek působí i nepřímo. Při užívání nadměrných dávek dochází k poškození systému vstřebávání některých důležitých látek. Mezi takové patří i jeden ze skupiny vitamínů B – thiamin, který je zásadní pro správné zdraví neuronů.

Mýtus o alkoholu, zabijákovi mozkových buněk pravděpodobně vzniknul během americké prohibice ve 20.–30. letech 20. století, kdy byly alkoholické nápoje očerňovány všemi dostupnými způsoby.

Mýtus č. 8

Neurony jen ubývají

Na mozkové buňky je potřeba dávat extra pozor, protože se nedokážou obnovit. Člověk svou dávku dostane při narození a poté už neurony jenom ubývají. Tento mýtus slyšíme velice často, pravda je naštěstí méně depresivní.

Výzkum Salkova ústavu v kalifornském San Diegu totiž již před několika lety potvrdil, že v mozku existují oblasti, kde se neustále rodí nové nervové buňky.

Experti z Kalifornie zkoumali mozky osob, které zemřely z různých příčin. I přesto, že šlo o staré lidi, všechny jejich mozky vykazovaly známky nedávného buněčného dělení.

Tato činnost byla vidět hlavně v hippokampu – části mozku, která hraje důležitou roli v krátkodobém uchovávání informací. Podle vědců nové neurony v této oblasti zřejmě hrají roli při učení a pamatování.

I když tedy nervové buňky do jisté míry přibývají, stále je potřeba mozek chránit a procvičovat. Tento výjimečný orgán máme totiž pořád jenom jeden.

Lidský mozek je složen z několika částí s různými funkcemi pro fungování organismu. (Foto: Blausen.com staff (2014). Neurony jsou vysoce specializované buňky schopné zpracovávat signály z mozku. (Foto: Quasar Jarosz, Wikipedie)
reklama
Související články
Tento fascinující snímek zachycuje příběh o životě a smrti na mikroskopické úrovni…Zvětšený 10krát a pořízený prostřednictvím skládání fotografií a odraženého světla, zobrazuje vajíčko neidentifikovaného hmyzu, které se stalo hostitelem larvy parazitické vosy. Působí to krutě, přitom je to přirozená součást přírodního cyklu a ukazuje, jak neuvěřitelně složitý a propojený svět hmyzu je. Vosí larva, která […]
Říká se mu velbloud rostlinné říše, protože je suchovzdorný, což je při současných klimatických změnách u plodin nedocenitelnou vlastností. Čirok v naší zemi zatím málo známe, ale je pátou nejpěstovanější obilninou světa.   Čirok je v České republice proti majoritním obilninám – pšenici, rýži a kukuřici, zatím okrajový, globálně však představuje významnou zemědělskou plodinu. Základem […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli, neboť nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové, mohly vytvořit děti…Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
Dnes si připomínáme světový den boje proti rakovině. Toto onemocnění zůstává jedním z nejzávažnějších zdravotních hrozeb celosvětově i v Česku. Podle nejaktuálnějších údajů bylo v České republice v roce 2022 diagnostikováno 92 541 nových případů zhoubných nádorů.   Mírný pokles byl zaznamenán v roce 2020 s 82 671 případy, ovlivněno to mohlo být pandemií COVID-19. V […]
reklama
reklama
Historie
Anglický misionář doplatil na zločin jiných
Kajuta se naklání ze strany na stranu. Skrz okno jsou vidět temné bouřkové mraky a blesky křižují oblohu…   Johnu Williamsovi (1796–1839) je necelých 20 let, když se roku 1816 vypraví pod záštitou Londýnské misionářské společnosti do Tichomoří. Celých 20 let se pak plaví mezi zdejšími ostrovy, kde mezi domorodci úspěšně šíří křesťanství. Kromě toho […]
Poražený král ve zbroji skočil do moře
Na konci 10. století je Norsko rozdělené jako nikdy předtím. Příčinou je náboženství. Dosud nejmocnější muž země Haakon Sigurdsson se ji pokouší sjednotit, ale nejde s dobou a drží se tradiční víry ve staré severské bohy.   Má však mocné odpůrce, kteří prosazují křesťanství. Patří k nim především Olaf Tryggvason (asi 960–1000). Dlouho žil v zahraničí, nejprve velel […]
Našli šokovaní Sověti v Osvětimi tuny vlasů?
V táboře zůstali převážně nemocní a na kost vyhublí vězni. Mnozí bloumají po lágru a hledají nějaké jídlo a vodu. „Kdo se nedokázal pohybovat, nebo k tomu neměl dost energie, ležel netečně na lůžku ztuhlý zimou, a když umřel, nikdo si toho nevšiml,“ přibližuje Ital Primo Levi dění v Osvětimi pár dní před příchodem Rudé […]
Mont-Saint-Michel: Hora, kolem níž utíká moře
Vysoko nad mořskou hladinou se tyčí skalní monument, kolem něhož voda za odlivu ubíhá rychlostí splašeného koně. Horu Mont-Saint-Michel mnozí považují za osmý div světa, který se může pochlubit přebohatou historií.   Pro staré Kelty je ostrov kilometr od pobřeží dnešní severozápadní Francie posvátný coby mořský hrob, kam odcházejí duše zemřelých. Úctu k ostrovu Mont Tombe, jak […]
Zajímavosti
Frank Capone: Brutálnější než bratr Al
Duben roku 1924. Volební místnosti na chicagském předměstí Cicero se otevírají. V té chvíli před nimi se skřípěním brzd zastavují auta plná mafiánů. Mají v rukou pistole, samopaly i baseballové pálky. Tyto volby rozhodně nebudou čisté.   Příjemný sluneční den na přelomu století zastiňuje už jenom bída newyorské chudinské čtvrti plné italských přistěhovalců. Tady víc než peníze […]
Fosa: Nepolapitelná královna Madagaskaru
Ve známém americkém filmu Madagaskar z roku 2005 se lemuří král Jelimán proslaví dvěma věcmi: strašně rád trsá a hrozně se bojí tajemného stvoření se záhadným jménem fosa. K tomu druhému má dobrý důvod nejen on, ale i skuteční madagaskarští lemuři. Fosa totiž není výplodem fantazie filmařů a na lemury má pořádně spadeno!   Je […]
Vlčí mák: Proč roste na hrobech padlých vojáků?
Pleskanec, kokýšek, makůvka, ohníček, červánčí nebo kohoutek. Tato a mnoho dalších nářečních pojmenování se pojí s jednou rostlinou, kterou známe hlavně pod názvem vlčí mák. Říká se jí také panenka, protože chudé děti si v minulosti hrály s vlčím mákem jako s panenkou.   Vlčí mák roste přirozeně v Evropě, Asii i severní Africe, ale […]
Vlasy v číslech: Naše kštice unese 2 slony!
Někdo si je pěstuje, někdo je stříhá, v každém případě ale pořád rostou! Kam až by dorostly? Kdo má nejdelší a kdo jich má nejvíce? A jakými zajímavými vlastnosti se naši vlasy chlubí?   75 mikrometrů Průměrná tloušťka vlasu závisí na tom, na které části hlavy roste. Nejsilnější jsou v týlu, tam mají průměr asi […]
Záhady a napětí
Záhadný klín z Aiudu: Pozůstatek dávné vyspělé civilizace nebo část mimozemské lodi?
Archeologové čas od času objeví v zemi něco, co je na první pohled překvapí. Nálezy, které by dokázaly přepsat učebnice dějepisu, ale nejsou příliš časté. Většinou se ukáže, že šlo o něco úplně jiného, než se zprvu zdálo. To se ale netýká objevu od rumunské řeky Mures, který dodnes mate vědce, protože se úplně vymyká našemu […]
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
Před zamyšlenou Pearl Curranovou leží právě dopsaný román Telka. Obsahově ani stylisticky není nijak zvlášť výjimečný. Pozornost si přesto zaslouží. Ačkoli ho Curranová napíše, ona sama tvrdí, že není jeho autorkou. Jak to? Slova jí měl nadiktovat duch. Komu měl patřit a jak s ním mladá Američanka navázala spojení?     Na stole leží deska, […]
Fascinující tajemství labyrintů: Co všechno ukrývají?
Někteří lingvisté spojují slovo labyrint s řeckým slovem „labrys“, což označuje dvojsečnou sekeru, která je v minojské kultuře symbolem moci. Na Krétě jsou nalezena četná vyobrazení této sekery. Jiná teorie spojuje slovo labyrint s řeckým slovem „lavra“, což znamená „úzká ulice“. V tomto případě zřejmě labyrint označuje spletitou síť chodeb a místností, ve kterých se […]
Pozor, Perun bije!
Jsou tací, kteří se bojí bouřky. A není se co divit. Bouře umí být ničivá a nezvladatelná. O to víc je možná na čase seznámit se s bohem, který má tyto nebeské události na svědomí, a zmírnit tak svůj strach. Perun je totiž také mocný ochránce. Tak, jako mají seveřané svého Thora, tak i Slované […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Generál Krejčí skončil v továrně na knoflíky
historyplus.cz
Generál Krejčí skončil v továrně na knoflíky
„Vždyť kvůli čemu jsme tu armádu tak těžce budovali?“ zlobí se vrchní velitel československého vojska Ludvík Krejčí. Jeho pocity jenom zrcadlí náladu ve společnosti. Po přijetí mnichovského diktátu proto začnou někteří politici a armádní velitelé uvažovat o vojenském puči. Jak se k němu postaví Krejčí?   Husita, Buldog, Krvavý pes. Takovými přezdívkami nacistický tisk častuje
NAĎA KONVALINKOVÁ V HOVORECH W
epochanacestach.cz
NAĎA KONVALINKOVÁ V HOVORECH W
Vinohradské Hovory W opět přivítají diváky v rozhlasové kavárně Radiocafé. S milou herečkou si budou povídat moderátoři Jiří Werich Petráše a Pavel Mészáros. Opět za podpory projektu Podzim s láskou a humorem.
Pomsta Benešové za nevěru?
nasehvezdy.cz
Pomsta Benešové za nevěru?
Už nějakou dobu se povídá, že láska Lucie Benešové (50), která nově naskakuje do seriálu ZOO Nové začátky, a jejího muže Tomáše Matonohy (53) je u konce. A stále častěji je ve spojitosti s blonďato
Plněné papriky s rajskou omáčkou
nejsemsama.cz
Plněné papriky s rajskou omáčkou
Klasické české jídlo, které potěší svou chutí i jednoduchostí. Ingredience: ● 500 g mletého masa ● 4 papriky ● 1 vejce ● 50 g rýže ● 400 g rajčatového pyré ● 1 cibule ● sůl ● pepř ● cukr Postup: Rýži uvařte do poloměkka a smíchejte s mletým masem, vejcem, solí a pepřem. Papriky naplňte směsí a vložte do hrnce. Přidejte rajčatové pyré, nakrájenou cibuli, trochu vody, sůl, pepř a cukr. Vařte pod pokličkou asi
Záhadné světelné jevy v močálech  a bažinách: Jak si je máme vysvětlit?
enigmaplus.cz
Záhadné světelné jevy v močálech a bažinách: Jak si je máme vysvětlit?
Prostředí bažin, močálů a mokřadů není zrovna oblíbeným piknikovým místem. Lidé se takovým lokalitám spíše vyhýbají. V některých místech světa jsou však i tyto oblasti trvale obydleny. Příkladem jsou
Duchovní villa se sex-appealem Marilyn Monroe
rezidenceonline.cz
Duchovní villa se sex-appealem Marilyn Monroe
Z plošiny na vrcholu soukromého útesu na ostrově Phuket, v místní nejbohatší milionářské čtvrti, shlíží z výšky 80 metrů na tyrkysové vody Andamanského moře luxusní Villa Yin. Sídlo zasazené do tropického deštného pralesa, nabízející 739 čtverečních metrů vnitřních a o padesát čtverečních metrů více venkovního prostoru, je ztělesněním dokonalé symbiózy starověkých principů taoismu s přírodním
Zaprodal se stavitel pražského kostela čertovi?
epochaplus.cz
Zaprodal se stavitel pražského kostela čertovi?
Bojíme se, když přijde čert, začíná nám být poněkud vlhko, jakmile se mluví o vodníkovi. Zároveň toužíme nalézt poklad přísně střežený na starém hradě. Staré pověstí nám učarovaly. Může na nich být něco pravdy, nebo jde jenom o smyšlenky? „Nevíme, zda se vše odehrálo tak, jak to popisuje Kosmas a jeho následovníci. Nesnažíme se odpovědět
Oteplování klimatu zesvětluje zbarvení zvířat
21stoleti.cz
Oteplování klimatu zesvětluje zbarvení zvířat
Vlastně je to pochopitelné: Tmavé barvy pohlcují příliš mnoho tepla ze slunečního záření, což v případě srsti nebo peří může rychle vést k přehřátí těla. Na změnu klimatu tak někteří živočichové reagu
Pečená jablka s ořechovou nádivkou
panidomu.cz
Pečená jablka s ořechovou nádivkou
Dostali jste chuť na nějakou jablíčkovou dobrotu? Není nic snazšího, než si jednu takovou připravit. Zkuste třeba tenhle pečený dezert. Připravte si: 8 středních jablek, nádivku z ½ hrnku müsli s ořechy, 2 lžic rozinek, 2 lžic hnědého cukru, 2 lžic másla a 2 lžic skořice, papír, pekáček, vykrajovač jádřinců a nůž 1) Z jablka
Smetanová houbová polévka
tisicereceptu.cz
Smetanová houbová polévka
Tahle polévka je skutečné pohlazení. Přijde vhod při každé příležitosti. Nebo i po flámu! Suroviny na 4 porce 500 g hub 0,2 l smetany 1 sklenka suchého bílého vína 1 velká cibule 2 stroužky
Předpověděla jsem nehodu své švagrové
skutecnepribehy.cz
Předpověděla jsem nehodu své švagrové
Mé schopnosti se spustily najednou a nečekaně. Až do té doby jsem netušila, že nějaké mám. Pod stromeček jsem dostala vykládací karty vlastně původně z legrace. Jako dítě jsem si ráda hrála se kartami. Měli jsme doma takové ty klasické žolíkové. Snažila jsem se je vykládat, věštit budoucnost, předpovídat různé události, lásku a hlavně, kdo bude zkoušený ve
Stylové glo Crimson Red přeje zamilovaným
iluxus.cz
Stylové glo Crimson Red přeje zamilovaným
Vášnivý polibek a vroucí obětí patří k Valentýnu stejně jako třeba růže nebo šampaňské. Co k romantickým chvilkám ve dvou nejen v tento den naopak neladí vůbec, je nepříjemný zápach cigaretového kouře
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz