Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Co se stane, až vybuchne Vesuv nebo jeho silnější „příbuzný“?

Vesuv je považován za jeden z nejnebezpečnějších vulkánů. Důvodem je hlavně to, že přímo ohrožuje 3 miliony lidí žijících v jeho bezprostředním okolí.

V současné době sopka spí, ale Itálii obchází strach, co se stane, až se vulkán probudí.  A jak by Evropu zdecimoval výbuch Flegrejských polí?

Zdá se, že Evropa není úplně bezpečným místem! Přírodní hrozba tyčící se nad Neapolí se začala formovat před 17 000 lety. V současné době výška kráteru dosahuje 1281 metrů nad mořem, z důvodu opakujících se erupcí se však velikost sopky neustále mění.

V myslích lidí Vesuv představuje hrozbu. Důvodem je jednak jeho nechvalná historie, ale také časté objevování se v médiích a na internetu. Nedaleko známého vulkánu přitom dřímá mnohem větší nebezpečí, o kterém se příliš nemluví.

Sopka totiž nemusí vypadat jen jako kužel s kráterem na povrchu. Někdy může být nenápadnější. Právě to je příklad Flegrejských polí (Campi Flůegrei) – italského supervulkánu nacházejícího se jen 35 kilometrů od Vesuvu.

Ničitel Pompejí a Herculanea

Vesuv je jedinou aktivní sopkou na evropské pevnině, ty další leží na přilehlých ostrovech. Svou činností dohání práci i dávno vyhaslých vulkánů. V historii několikrát vybuchl tak silně, že se nezapomenutelně vryl do povědomí všech Evropanů.

Nejslavnější představení sopka předvedla v roce 79, kdy žhavým popelem a lávou překryla Pompeje a Herculaneum.

Obě místa nyní patří mezi nejnavštěvovanější turistické lokality v Itálii, ale málokdo si uvědomuje, že se zde odehrála jedna z největších starověkých katastrof. V okolí obou měst při výbuchu zahynulo okolo 25 000 lidí, kteří nestihli z dosahu probouzejícího se vulkánu včas utéci.

Zkáze unikla jen hrstka šťastlivců. Mezi zachráněnými byl i římský spisovatel Gaius Plinius mladší (61–113). Díky němu se dodnes zachoval přesný popis tragické události.

Lidé se neudusili, ale upekli

V roce 79 se Vesuv k životu probudil 24. srpna. Sopka explodovala a do výšky 32 kilometrů vychrlila prach a popel. Vulkán zuřil tři dny, během kterých pohřbil okolní města a vesnice pod několikametrovou vrstvou popela a kamení.

Lidé pochovaní v Pompejích a Herculaneu zde odpočívali stovky let. První z měst bylo objeveno až v roce 1599. Na archeologický výzkum pak obě místa čekala až do 18. století.

I když byl výbuch Vesuvu v roce 79 obrovskou tragédií, díky tělům pohřbeným v popelu mohli experti získat vhled do života obyvatel starověké Itálie. Sopečný materiál totiž zakonzervoval těla, domy i jejich vybavení.

Popel a prach zachoval okolí Vesuvu z 1. století až do dnešních dnů. Vědci se také původně domnívali, že to byl právě tento materiál, který přivodil obyvatelům Pompejí rychlou smrt. Lidé se měli pod těžkými nánosy jednoduše udusit.

Podle novější teorie byl důvod rychlé smrti Italů žijících pod sopkou jiný. Osudnou se jim pravděpodobně stala extrémně vysoká teplota. Při explozi se totiž vzduch rozžhavil až na 500 ˚C. Lidé tak byli mrtví mnohem dříve, než jejich těla navždy přikryl popel.

Sopka pod dohledem

Po tragédii v 1. století sopka chvíli odpočívala. Ale magma a horké plyny v jejím nitru doutnaly dál a bylo jen otázkou času, kdy vulkán exploduje znovu. Od roku 79 do dnešních dnů Vesuv vybuchnul přibližně třicetkrát.

Jednotlivé erupce se ve své síle lišily, některé byly slabé, jiné relativně silné. Mezi těmi nejničivějšími byly události z roku 472 a 1631. V obou případech popel zasáhl většinu jižní Evropy.

Naposledy se zatím sopka probudila v roce 1944, kdy lávu chrlila 11 dní, o život připravila 26 lidí a o domov téměř 12 000 osob.

Je zjevné, že sopka je stále aktivní, a proto je pod pečlivým dohledem vulkanologů. Již v roce 1842 byla na jejích svazích zřízena první sledovací stanice.

Dnes je Vesuv doslova prošpikován množstvím sond a přístrojů, které neustále sledují otřesy půdy, teplotu i chemické složení výparů. Výsledky měření jsou kontinuálně vyhodnocovány sítí počítačů ve vulkanologické laboratoři.

Aktivita Vesuvu je hlídána i z vesmíru. Satelity na oběžné dráze kontrolují tvar kráteru – před výbuchem se totiž často mění sklon svahů.

Na evakuaci je vše připraveno

Pokud by přístroje ve vulkanologické stanici zaznamenaly hrozbu exploze, mají odborníci možnost využít takzvanou horkou linku nacházející se na stanici. Telefonicky se tak spojí přímo s úřadem civilní obrany, který zahájí evakuaci ohrožených oblastí.

Chování sopky se ale nedá předpovědět se 100% jistotou. Vulkán vybuchuje velice nepravidelně. Ale žádná sopka neexploduje bez varovných znamení. Horké magma si musí prorazit cestu na povrch, výbuchy proto provázejí otřesy země a rostoucí teplota hornin.

Experti na Vesuvu zaznamenávají kolem 300 malých otřesů ročně, ale jen 10 z nich bývá natolik silných, aby je zaznamenali citlivější obyvatelé z okolí sopky.

Od roku 1944 se sopka jen mírně chvěje a nevypadá to, že by se v nejbližší době chystala probudit. Přesto mají Italové propracovaný evakuační plán pro případ silné exploze.

Postup přesunu obyvatel z ohrožených oblastí je vypracován na modelu výbuchu z roku 1631. Pokud tedy Vesuv zaútočí silně, ale podobně jako v 17. století, nemají se obyvatelé čeho bát.

Před erupcí se dá utéct za dva dny

Výbuch z roku 1631 je velice dobře zdokumentován. Lidé tehdy tušili, že se erupce blíží a mnoho se jich včas přesunulo z dosahu katastrofy. Existuje proto řada záznamů o průběhu výbuchu, ze kterých odborníci vycházeli při tvorbě evakuačního plánu.

První, kdo by se o reálné hrozně výbuchu dozvěděl, by byli vulkanologové ve stanici na Vesuvu. Pokud by situaci vyhodnotili jako vážnou, varovali by úřady v Neapoli, které by zahájily akci.

Přesunuti by byli lidé z červených zón – oblastí nejblíže sopky. Přesídlování by se nejprve týkalo starších osob, dětí a pacientů z nemocnic. V plánu se počítá s tím, že hlava rodiny by měla na výběr, zda se evakuuje se zbytkem rodiny, nebo zda zůstane doma. V Itálii je totiž velkým problémem rabování opuštěných domů.

Podle plánu by celá evakuace měla trvat maximálně 72 hodin. Prvních 12 hodin je vyhrazeno na organizaci. Dalších 48 hodin by trval samotný přesun lidí z nejohroženějších oblastí. Posledních 12 hodin je v plánu jen časovou rezervou.

Kdy Vesuv znovu vybuchne?

V případě hrozící exploze sopky by bylo z červených zón evakuováno 700 000 lidí z 25 měst. Podle plánu by se pro ně rozjelo 500 autobusů a 220 vlaků. Každé ohrožené oblasti je také přiděleno partnerské město, kam by se obyvatelé okolí sopky dočasně přesunuli.

I když se evakuační plán zdá být dobře propracovaný, většina lidí je k němu skeptická. Místní nevěří vládě ani úředníkům, že by se všechno stihlo včas.

Mezi lidmi také panuje strach, kde by byli ubytováni a co by se stalo s jejich majetkem, který by zůstal pod rozběsněným Vesuvem.

Důvěru lidem nepřidávají ani spory mezi jednotlivými vulkanology. Někteří totiž před rizikem exploze intenzivně varují, jiní se naopak domnívají, že se není čeho bát.

Zastáncem druhého názoru je například profesor Giuseppe Rollandi z Neapolské univerzity, který sopku studuje již 15 let. Na základě svých výzkumů se domnívá, že v současné době je sopka neaktivní a nebezpečí od ní hrozí nejdříve za 100 let.

Ale většina vulkanologů zastává opačný názor. Navíc podotýkají, že chování sopky je do určité míry nepředvídatelné a „démon“ v jejím nitru se může probudit kdykoliv.

Italové sopku neopustí

I kdyby nebylo neshod mezi experty, má evakuační plán jistě své nedostatky.

Tím největším je, že budoucí exploze nemusí probíhat podobně jako ta z roku 1631, na které je vystavěn. Jedním z řešení nefunkčnosti potencionální evakuace je neapolská kampaň na průběžné vystěhování oblasti.

Lidem, kteří jsou ochotni se odstěhovat, vláda nabízí finanční podporu. Jenže většina obyvatel ohrožených oblastí se nikam přesouvat nemíní, ve svých domovech žijí často od narození a na stín sopky jsou zvyklí.

Hrozbu exploze si navíc buď neuvědomují, nebo ji berou jako běžnou součást života, která je provází neustále. Málokomu dochází, že pokud by došlo k silnému výbuchu, mohli by zůstat doma navěky, podobně jako starověcí obyvatelé Pompejí.

Před sopečným proudem není úniku

Řekne-li se sopečná exploze, většina lidí si představí potoky rozžhavené lávy valící se z kráteru na vrcholu vulkánu. Sopka přitom chrlí mnohem nebezpečnější věci, než je láva. Ta samotná totiž teče velmi pomalu. Takže pokud by šlo jen o horké magma, nebyl by problém včas uprchnout.

Větší hrozbu představuje pyroklastický proud. Někdy to je pouze oblak extrémně horkých plynů, jindy může obsahovat i kusy hornin, které sopka vychrlí. Když člověka zasáhne pyroklastický proud, nemůže dělat vůbec nic.

Jedinou šancí na záchranu je tak předpověď chování sopky a včasná evakuace. I když jsou vulkány nepředvídatelné, s pomocí nejmodernějších metod se expertům stále častěji daří exploze předpovědět. Příkladem může být přesně ohlášený výbuch sopky Mt. St. Helens v roce 1980 nebo exploze vulkánu Usu na ostrově Hokkaidó před 17 lety.

Vesuv má silnějšího bráchu!

Jako Flegrejská pole je označována vysoce geologicky aktivní oblast o průměru 13 kilometrů. Povrch se zde neustále kroutí, napíná a vyklenuje. Z prasklin v zemi tryskají výpary s vysokým podílem CO2.

I tento supervulkán v historii explodoval několikrát. Poslední, menší erupce zde byla zaznamenána v roce 1538. Před 12 000 a 35 000 lety však Flegrejské pole vybuchlo s takovou intenzitou, že popel pokryl celou Evropu.

Probuzení tohoto supervulkánu se dokonce považuje za jeden z důvodů, které pomohly ze světa sprovodit neandertálce.

Pára, která se hromadí v kotli

Supervulkán Flegrejská pole na první pohled není vidět. Nemá totiž žádný „dýmající kopec“. Přesto pod ním bublá ohromný rezervoár žhavého magmatu. Podle vulkanologů je asi 10 kilometrů pod povrchem.

Horká láva odtud stoupá trhlinami v hornině stejně jako plyny. Jenže materiál z podpovrchového jícnu neodchází dostatečně. Proto se jednou za čas magma a plyny nahromadí a sopka exploduje jako přetlakový parní kotel.

Většina Flegrejských polí leží pod hladinou oceánu, ale část se rozprostírá pod obydlenou pevninou. Přímo na povrchu supervulkánu například leží městečko Pozzuoli, v němž se zdi domů pravidelně vlní vinou seizmické sopečně aktivity.

I když se jeho velká část rozprostírá pod mořem, způsobil by výbuch tohoto supervulkánu katastrofu nevídaných rozměrů.

Podle odhadů by exploze byla asi 200x větší, než výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull, který v roce 2010 ochromil leteckou dopravu a způsobil hospodářské škody v přepočtu desítek miliard korun.

Co se stane, až exploduje?

Pokud by vybuchla Flegrejská pole, exploze by doslova vymazala z mapy část Itálie, kde se supervulkán nachází. Oblast sopky je navíc hustě osídlená, o život a střechu nad hlavou by tak přišly statisíce lidí.

Výbuch by neochromil jen život na Apeninském poloostrově. Experti se domnívají, že by do ovzduší bylo vychrleno tolik popela a prachu, že by došlo k zastínění Slunce a globálnímu ochlazení.

Nejhůře by samozřejmě byla postižena Evropa, ale pokles teploty by pocítili lidé na celém světě.

Podle odhadů by erupce supervulkánu také zdecimovala 75 % evropské flóry. Lidé i živočichové by tak byli odsouzeni k boji o omezené zdroje. Z důvodu hrozby jsou Flegrejská pole intenzivně zkoumána. Od roku 1969 se povrch v některých místech zvedl až o 3 metry.

Za posledních deset let také vulkanologové zaznamenali zvýšený počet menších otřesů.

Italové v tom nejsou sami!

V současné době probíhá intenzivní debata, zda zavést sondu hluboko pod povrch supervulkánu.

Takový přístroj by totiž mohl poskytnout lepší představu, nakolik je hrozba reálná. Zastáncům vrtu však odporují někteří experti, kteří se domnívají, že by hluboká sonda mohla zafungovat jako rozbuška.

I přesto, že převládajícího mínění je takové riziko minimální, hluboký vrt se zatím neuskutečnil. Itálie tak dál leží na „skladu dynamitu“. Jediné, co Italy může těšit je, že v tom nejsou sami. Na světě existuje celá řada míst, kde lidé žijí ve stínu aktivních sopek.

Příkladem mohou být města Mexico City a Colima rozkládající se pod doutnajícím Popocatépetlem. V bezpečí nejsou ani obyvatelé ekvádorského Quita nedaleko sopky Pichincha.

S neustálým strachem z exploze žijí i obyvatelé Yogyakarty pod vulkánem Merapi v Indonésii. Podobná místa se najdou také v Kongu, Japonsku a v mnoha dalších zemích.

Monitorováním sopečné aktivity se intenzivně zabývá Světová vulkanická organizace (IAVCEI), která může všem lidem žijícím v blízkosti aktivních sopek přinést alespoň trochu klidu.

Když se země třese

Přesto, že nad sopečnou aktivitou bdí IAVCEI i mnoho lokálních institucí, neznamená to, že jsou lidé zcela v bezpečí. Z hlediska geologické aktivity hrozbu představuje také zemětřesení.

V případě Evropy jsou ohroženy hlavně státy v okolí Středozemního moře – Itálie, Řecko a Turecko. Oblast středomoří totiž leží v pásu aktivního zlomu, oddělujícího Euroasijskou a Africkou tektonickou desku, které se vůči sobě pohybují.

Zemětřesení může vznikat i z lokálních zlomů uvnitř Euroasijské desky, a země se tak může chvět i na Balkáně, ve Švýcarsku nebo v Portugalsku.

Za posledních 1000 let bylo v Evropě zaznamenáno kolem 45 000 zemětřesení. Většinou jde pouze o mírné otřesy. Ale náš kontinent má za sebou i ničivé katastrofy.

Příkladem může být lisabonské zemětřesení z roku 1755. Země se zachvěla tak silně, že událost vyvolala 6 metrů vysokou vlnu tsunami. Katastrofě podlehlo 60 000–100 000 lidí.

Pohled do kráteru Vesuvu z paluby letadla. (Foto: Wikipedia) O tom, co Vesuv umí, se můžeme přesvědčit v Pompejích... (Foto:Pixabay)
Související články
Její život je krátký. V létě trvá pouhých šest až osm týdnů. Za tu dobu navštíví desetitisíce květů, nalétá stovky kilometrů a vyrobí přibližně devět gramů medu – zhruba jednu čajovou lžičku. Sama o sobě se může zdát bezvýznamná. Teprve když se spojí s dalšími desítkami tisíc příslušnic svého včelstva, vznikne jeden z nejdokonalejších organismů […]
Připomíná to námět apokalyptického seriálu The Last of Us. A skoro mrazí při představě, že podobné horory probíhají v přírodě běžně – s tím rozdílem, že nejde pouze o infekce parazitickou houbou a že predátor dokáže ovládat jen vývojově nesrovnatelně jednodušší živočichy, než je člověk.   Najít skutečné zombie není nic nemožného ani v naší přírodě. […]
Do Českého Švýcarska se vrátil oheň. Plameny z jara jsou sice bezpečně uhašeny, znovu ale vzplály varovné hlasy volající po krocích, které by vzrůstající riziko lesních požárů do budoucna minimalizovaly.   Lesní požáry už nejsou problémem pouze vzdáleného Středomoří. S oteplujícím se klimatem, vysušenou krajinou a desetiletími lidských zásahů se z nich stává nový evropský normál […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla – žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny.   Nenápadný tento […]
reklama
Historie
Pád Maximiliena Robespierra: Zuřivého jakobína nikdo nelitoval?
V horké letní noci trpí Robespierre krutými bolestmi. Zmítá se na lůžku a hlavou mu víří kolotoč myšlenek. Když se probere z mdlob, vzpomene si na jednu z pařížských jasnovidek, kterou před lety navštívil. Prorokovala mu tragický osud. Tehdy se jí vysmál.   „Robespierre to dotáhne hodně daleko,“ prohlásil o něm jiný významný francouzský revolucionář, Honoré de Mirabeau […]
Vařila prvorepubliková hospodyně podle sandtnerek?
Hospodyně Františka přemítá, co bude dneska vařit. Pracuje v rodině pana rady a ten má mlsný jazýček. Zalistuje proto rychle v jedné ze „sandtnerek“.    „Zaplaťpánbůh, že už nemusíme chodit s lístky,“ povzdechne si směrem ke služce, kterou má v kuchyni k ruce. Ještě v prvních letech nové republiky fungoval kvůli nedostatku zboží přídělový systém. […]
Úchvatné tiáry britské královské rodiny: Svatební klenot Alžbětě II. praskl
Budoucí královna Alžběta II. se 20. listopadu 1947 vdává za svého vyvoleného Filipa Mountbattena. Aby měla na obřad ve Westminsteru podle tradice „něco vypůjčeného“, její matka jí věnuje jedinečný šperk ze své soukromé kolekce – diamantovou tiáru královny Marie.   „Je to ošklivá špičatá tiára,“ zhodnotil klenot britský politik Sir Henry Channon (1897–1958), když si […]
Dal si doutníkový magnát postavit hrad jako z pohádky?
Střední Evropu v roce 1241 zle poplení Mongolové. Později obávaní kočovníci sice odtáhnou, všichni ale počítají s jejich návratem. Václav I. proto začne jednat. Na další případné řádění barbarů z východu se chce pečlivě připravit!   Český král Václav I. (1205–1253) přijme opatření, která mají posílit obranu jeho království. Zajistit hodlá především severní hranici. Na […]
Zajímavosti
Nejlepší úkryt pro Nobelovy ceny? Chemický roztok!
Po dvou dlouhých letech otevírá dveře své laboratoře. Oči prolétnou po stole, aby pak ulpěly na regálu, kde se nachází všemožné látky. Hledá žluto-oranžovou tekutinu, jakmile ji zahlédne, nesmírně se mu uleví. Teď může svůj plán dokončit.   Pod termínem aqua regia se skrývá směs s názvem lučavka královská. Svůj přídomek nemá pro nic za nic, […]
Upíří jelen: Seznamte se, kabar pižmový!
Vypadá jako jelen, vlastní dlouhé špičaté zuby, jeho pižmo najdeme v parfémech celého světa a narazit na něj je velice těžké. Tato charakteristika sedí na jediného zástupce zvířecí říše – kabara pižmového.   V Evropě ho jako první popíše švédský botanik Carl Linné (1707–1778), jenže v Asii o něm ví už celá staletí. Zvíře připomíná jelena, v kohoutku dosahuje […]
Ledová expedice: Jak dostat kostku ledu na Saharu
Arktický mráz, tři tuny ledu, jedno auto, tisíce kilometrů, písek a tropické vedro. To je ve zkratce zdánlivě nesplnitelná výzva, která se promění v úžasné dobrodružství a důkaz, že nic není nemožné.   Vše začíná na podzim 1958 jako hec. Rádio Luxembourg přichází s neobvyklou výzvou. Tomu, kdo dokáže dopravit ze severního polárního kruhu na […]
Smola: Voňavé a léčivé slzy stromů
Když se v lese přiblížíte k jehličnanům, můžete ucítit zvláštní vůni. Vychází z lepkavé látky, která vytéká z poraněného kmene. Kdysi lidé věřili, že právě v ní je síla stromu. Smola také patří k nejstarším surovinám, s nimiž lidstvo pracovalo.   Chrání strom před infekcí, hmyzem a vysycháním. Dá se říct, že je to přírodní […]
Záhady a napětí
Ďáblovo moře u Japonska: Mizí v asijském Bermudském trojúhelníku lodě ve spárech neznámé síly?
Jižně od japonských ostrovů se rozkládají vody, kterým se přezdívá Ďáblovo moře. Vypráví se o lodích mizejících beze stopy, podivných světlech, zrádných proudech i mořských dracích, kteří měli tyto končiny střežit už v dávných legendách. Je tichomořský Dračí trojúhelník skutečně prokletým místem, nebo se zde jen nebezpečná příroda proměnila v jednu z nejpůsobivějších námořních záhad? […]
Vražedný dům v Chicagu: Nejděsivější místo USA?
Na rohu ulic West 63rd Street a South Wallace Avenue v Chicagu stojí nenápadná pošta. Nemá žádný speciální nápis ani pamětní desku. A přesto prý místní zaměstnanci neradi chodí do sklepa. Právě tady totiž sídlil sériový vrah H. H. Holmes a také nejpropracovanější past na lidi v dějinách americké kriminalistiky.   Herman Webster Mudgett (1861–1896) přijíždí […]
Tragédie v Aberfanu: Předpověděla dívka smrtící sesuv půdy?
Ráno odchází do školy jako tisíce jiných dětí. Ještě předtím se ale svěří matce s podivným snem. Ve škole, kterou dobře zná, tentokrát nevidí budovu ani spolužáky. Místo nich se před ní tyčí cosi temného. O několik hodin později je mrtvá. Mohla devítiletá   Zahlédla vlastní osud? Dne 21. října 1966 se velšská vesnice Aberfan […]
Upírka z Dunaje: Žena, která chodila po vodě
Je pozdní noc a po hladině Dunaje kráčí žena. Neklesá, nezanechává vlny a pohybuje se tiše, jako by černá voda pod ní byla dlažbou. Muž, který ji z břehu pozoruje, ji údajně poznává, jenže Ruža Vlajna má být v tu chvíli mrtvá celé století. Vesnice Kisiljevo v severovýchodním Srbsku má s upíry nevyřízené účty.   […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kněz Bohuslav Burian: Metody StB byly horší než gestapácké trýznění
historyplus.cz
Kněz Bohuslav Burian: Metody StB byly horší než gestapácké trýznění
Ponižují ho a mlátí. Do jídla mu přidávají drogy, nenechají ho pořádně vyspat a smrtí vyhrožují i jeho nejbližším. Burian kruté týrání nevydrží a estébákům podepíše všechno, co po něm chtějí. Svým podpisem jim potvrdí také to, že na něj během výslechů nikdo nevyvíjel fyzický ani psychický nátlak. Syn brněnského řezníka chce být knězem a
Souseda mi poslalo samo nebe!
skutecnepribehy.cz
Souseda mi poslalo samo nebe!
Celý život jsem si vystačila sama. Až vážná nemoc mi ukázala, že největším bohatstvím nejsou peníze ani vlastní byt, ale člověk, který je ochotný podat pomocnou ruku. Vždycky jsem byla spíš samotářka. Nepotřebovala jsem kolem sebe partu kamarádek ani partnera. Stačily mi knihy, práce a hlavně klid. Hned po studiích jsem odešla z rodného města,
Casanova v Pobaltí: Co měl legendární svůdník společného se svobodnými zednáři?
epochaplus.cz
Casanova v Pobaltí: Co měl legendární svůdník společného se svobodnými zednáři?
V roce 1764 byste mohli na lotyšských plážích potkat dobrodruha a sukničkáře Giacoma Casanovu. Jeho cesta k Baltskému moři však nebyla turistickým výletem, ale ryze pracovní cestou se zištnými úmysly. Jaký cíl Casanova sledoval, když se například procházel uličkami lotyšské Rigy? Casanova v Pobaltí kontaktoval tamní zednářské lóže. Nebyl v této oblasti žádným nováčkem, protože do zednářské
Geneticky modifikovaní bíglové mohou být nadějí pro alergiky
21stoleti.cz
Geneticky modifikovaní bíglové mohou být nadějí pro alergiky
Češi jsou milovníky psů, alespoň jeden se vyskytuje ve 42 % českých domácností. Existuje však poměrně velká skupina lidí, kteří by si psa rádi pořídili, ale nemohou, protože jsou alergičtí. Jejich imu
Rituály krásy podle živlů
nejsemsama.cz
Rituály krásy podle živlů
Zjistěte, jak síla čtyř přírodních elementů dokáže proměnit vaši koupelnu v posvátný prostor pro omlazení těla i zklidnění unavené mysli. Jak pečovat o pleť a tělo v souladu s hvězdami? Každá z nás v sobě nese otisk vesmíru, který se projevuje nejen v naší povaze, ale i v potřebách naší pokožky. Ohnivá znamení Ženy narozené ve znamení Berana, Lva a Střelce v sobě nesou žár, odvahu a neutuchající elán. Vaše
Pomsta Munzarové nevěrnému muži?
nasehvezdy.cz
Pomsta Munzarové nevěrnému muži?
Přímo skandální zvěsti zaznívají ve spojitosti s herečkou Barborou Munzarovou (54) a hercem Martinem Trnavským (56). Munzarová měla být totiž viděna s jakýmsi sympaťákem, s nímž se velmi družně, až d
Ayia Napa: Kyperské vodní monstrum s mírumilovnou povahou
enigmaplus.cz
Ayia Napa: Kyperské vodní monstrum s mírumilovnou povahou
Vodní monstra jsou poměrně častým koloritem nejrůznějších jezer, řek či ostrovů. Mnozí skeptici to přikládají hlavně snaze dané místo zviditelnit a přitáhnout k němu pozornost záhadám nakloněných turi
Nedovolte mozku stárnout
panidomu.cz
Nedovolte mozku stárnout
Každý, komu je přes 25 let, by měl pravidelně procvičovat mozkové závity. V tomto období se totiž začíná zhoršovat paměť. Možná máte problém vzpomenout si na jméno kolegy z práce. Nebo marně v paměti lovíte název knížky, kterou jste nedávno přečetli. Je to opravdu tak, s věkem jako kdyby se paměť rozhodla stávkovat.   Cvičte
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
Čočkový salát se šunkou
tisicereceptu.cz
Čočkový salát se šunkou
Je lehký, zdravý, a když si k němu dáte opečený chléb nebo čerstvou bagetku, bude chutnat jedna báseň. Suroviny 250 g vaší oblíbené čočky 150 g cherry rajčátek 1 velká červená cibule 2 lžíce
Král vín začíná třetí dekádu
iluxus.cz
Král vín začíná třetí dekádu
Největší český vinařský projekt Král vín ve svém již jednadvacátém ročníku představil nejlepší domácí vína. Ta vybírala odborná porota z celkem 1260 vzorků od 157 vinařů. Král vín, který se – i pře
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
epochanacestach.cz
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
Jen málokteré místo v České republice nabízí tolik rozmanitých zážitků na tak malém území jako údolí řeky Desné v srdci Jeseníků. Během jediného dne můžete nahlédnout do útrob jedné z nejvýznamnějších vodních elektráren v Evropě, vydat se na horské hřebeny, projet se na koloběžce a den zakončit poznáváním památek ve Velkých Losinách nebo v termálním
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz