Bělošské dítě se s největší pravděpodobností narodí s výrazně modrýma očima, to ovšem automaticky neznamená, že mu tato barva zůstane po celý život. Změna se může projevit během několika měsíců, někdy i let. 

Barva duhovky je výsledkem genů od obou rodičů, ale i vzdálenějších příbuzných.

Zatímco pro bělošského novorozence je nejběžnější modrá barva očí, způsobená absencí výraznějšího množství tmavého barviva melaninu, asijské a černé děti se rodí nejčastěji s hnědýma očima.

Barvu navíc ovlivňuje způsob rozložení melaninu a schopnost oka odrážet světlo. Pokud tedy mají oba rodiče stejnou barvu očí, zvyšuje to sice pravděpodobnost, že bude mít dítě totožnou barvu duhovky, ale jisté to není.

I oči se „opalují“

Jak vlastně k takové změně barvy dochází? Je to zejména vlivem slunečního záření. Sluneční paprsky spustí u duhovky tvorbu melaninu, který tak může pozvolna měnit odstín oka. Je to vlastně podobné jako u lidské kůže.

Zpravidla jde o několikaměsíční proces, ale v krajních případech může ke změně barvy duhovky dojít až ve 3 letech věku dítěte.

U některých dětí může navíc docházet k jevu, kdy má každé oko jinou barvu. To však není přirozené a obvykle k tomu dochází v důsledku nějakého úrazu při porodu, nebo chybného pigmentového vývoje. V takovém případě je tedy nutné navštívit lékaře.

Zastoupení barev ve světě

Nejběžnější barvou duhovky je hnědá, kterou má přes polovinu lidstva. Vysoká koncentrace melaninu v duhovce pohlcuje hodně světla, a to dělá oko tmavším.

Hnědá je také úplně původní barvou lidských očí, jejich dnešní rozmanitost způsobila až genové mutace.

Modré oči mají asi 3 % lidí na světě.

V jejich případě absence melaninu a kolagenu má za následek, že se světlo od očí odráží a ty jsou vnímány jako čistě modré.

V souvislosti s působením světla na oko hovoříme o takzvaném Tyndallově jevu.

Nejméně jsou zastoupeny zelené oči, jejichž majiteli jsou pouze necelá 2 % lidské populace. Zelené oko má málo melaninu a žádný kolagen. Absorbuje jen málo světla, a oko tak vypadá zeleně.

Mimo tyto základní barvy existuje ještě celá řada odstínů, a ve skutečnosti se tak nenajdou dva lidí se zcela totožnou barvou duhovky.

Rozmazaný pohled novorozencův

V prvním měsíci života postrádá miminko schopnost zaostřit na nějaký objekt. Pouze na okamžik je schopné rozpoznat obličej či předmět v maximální vzdálenosti do 30 centimetrů.

Tuto vzdálenost obvykle udržuje obličej rodičů od dítěte při většině činností, jako je hraní, kojení, mluvení k dítěti a podobně.

Oči rostou s dítětem

O vývoji očí dítěte svědčí i změna jejich velikosti. Oko novorozence má pouhých 16 milimetrů v průměru, zatímco oko dospělého asi 24 milimetrů. První tři měsíce života dítěte jsou zároveň i obdobím nejrychlejšího růstu očí.

Poté následuje růst už jen z vnitřní strany oka a ten trvá zhruba do dosažení 20. roku života. Přestože jsou oči novorozence celkem malé, je nejběžnějším symbolem tohoto věku velikost a vyboulenost očí v porovnání s hlavou.

Tento stav trvá do chvíle, než začne hlava růst. To je doprovázeno vzdalováním očí od sebe.