Pierrovi je přes 40 let. Žije v Toulouse, kde mu patří malý krámek, a už léta poslouchá učení, které hlásají kataři, jichž se v tomto kraji nalézá velké množství. Rozhodne se přijmout jejich učení za své a stát se „dokonalým“.

Pierre uvěří, že dobrý Bůh stvořil duchovní svět, zatímco ten zlý (Satan) vybudoval hmotný svět a lidská těla. Snaha vysvobodit se z jeho osidel se napříště stane Pierrovým cílem. Neuznává Starý zákon a tradiční církev vnímá jako prohnilou organizaci..

Křest s rukama na hlavě

Významní kataři a katarky se shromažďují, aby Pierra uvedli mezi „dokonalé“ (perfecti), katarskou vrstvu odpovídající řeholníkům katolických řádů. Po zhruba roční přípravě je adept přizván k obřadu, kterému se říká křest Duchem svatým (consolamentum).

„Pane, prosím vás o požehnání, modlete se za mě k Bohu, aby mě uchránil před zlou smrtí a dovedl mě k dobrému konci,“ předříkává Pierre. Pak se veřejně vyzná ze svých hříchů. Za citování Otčenáše mu následně všichni přítomní vkládají ruce na hlavu. Věří, že tímto aktem do něj sestupuje Duch svatý.

Asketický život

Z Pierra je perfecti. Jako takový musí složit slib celibátu. Napříště má zakázanou konzumaci masa, vajec, mléka nebo sýrů. Také nesmí lhát, zabít žádného živého tvora a zříká se jakéhokoli násilí. Pokud by něco z toho porušil, o svůj post přijde. Už by se jako kazatel nesměl obracet na další věřící.

Musí pracovat

Pierre opustil svůj krámek v Toulouse. Kataři nehromadí majetek a i jejich perfecti musejí pracovat a vydělávat si na živobytí. Nejčastěji se živí jako tkalci, košíkáři nebo ševci.

Jak se nad hnutím začíná smrákat, ale musejí tito vyvolení žít více v ústraní a spoléhat se na dary od svých souvěrců. Už v roce 1179 třetí lateránský koncil totiž prohlásil katary za nebezpečné heretiky.

Oběť masakru

Pierre je na útěku. V roce 1208 papež Inocenc III. (asi 1160–1216) vyhlásil křížovou výpravu proti katarům. Pierre se uchyluje do pevných zdí města Béziers.

Křižáci k němu přitáhnou uprostřed léta 1209. Poté, co vniknou do města, rozpoutají nevídaný masakr, jemuž padnou za oběť tisíce místních lidí bez ohledu na víru. Ani Pierre nemá šanci přežít. On umírá v ulicích Béziers. Další jeho souvěrci skončí na hranici.