Na sklonku roku 2018 byl americkou společností Clarivate Analytics zveřejněn seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers, ve kterém zanechali nezanedbatelnou stopu také Češi.
Některá jména jsou v žebříčku opakovaně, zatímco jiná jsou zbrusu nová.
Nově se na prestižním seznamu objevili kupříkladu kardioložka Renata Cífková z Univerzity Karlovy nebo odborník v oblasti nanotechnologií Radek Zbořil z Univerzity Palackého.
Na seznamu jsou výzkumníci, kteří mají největší dopad na odbornou komunitu – měřený tím, jak jsou jejich práce citovány jinými.
„Tato citovanost přispívá k rozšíření hranic a získávání znalostí a inovací pro společnost.
A činí tak svět zdravější, bezpečnější, bohatší a udržitelnější,“ zdůraznila význam takového žebříčku a v něm zmíněných lidí ředitelka oddělení výzkumu v Clarivate Analytics Annette Thomasová.
Olomouc ve vedení
Celou polovinu našich nejcitovanějších odborníků tvoří lidé propojení s Univerzitou Palackého v Olomouci.
Jedním z nich je právě ředitel Regionálního centra pokročilých materiálů a technologií a uznávaný odborník v oblasti nanotechnologií Radek Zbořil, který je v žebříčku nejcitovanějších vědců poprvé.
Ten své umístění v seznamu odůvodnil jednak kvalitou odvedené práce a jednak správnou volbou výzkumného zaměření, které je pro veřejnost, média a koneckonců i další vědce neobyčejně atraktivní.
Jak sám popisuje, jedná se především o výzkum materiálů a technologií, které by mohly v budoucnu výrazně ovlivnit oblasti medicíny, biotechnologií, problematiky čištění vod nebo hledání nových zdrojů energie.
Svou práci však zároveň označil za nákladný multidisciplinární výzkum, ve kterém je velká konkurence, a tudíž i složitější cesta k úspěchu.
Proto je podle něj nezbytné mít okolo sebe schopné spolupracovníky a zároveň vhodné prostředí, které práci nekomplikuje s tím, že právě Výzkumné centrum a Univerzita Palackého v Olomouci plní toto kritérium na výbornou.
V podobné situaci jako Zbořil se ocitla také odbornice v klinické medicíně, kardioložka Renata Cífková z Univerzity Karlovy, která je zároveň jedinou ženou v české desítce.
Ta se domnívá, že si místo v žebříčku vysloužila sepisováním často citovaných odborných publikací, kterému se podle svých slov věnuje primárně ve volném čase, kdy to není na úkor pacientů.
Opakovaná čest pro „známé firmy“
Loňské uvedení mezi nejcitovanější odborníky bylo premiérové pouze pro část českých vědců.
Netýká se to třeba kardiologa a děkana 3. lékařské fakulty UK Petra Widimského, který byl loni uveden již počtvrté, či fyzikálního chemika a autora objevu nepravé vodíkové vazby Pavla Hobzy, který působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a na Univerzitě Palackého, či ekologa Petr Pyšky, zabývajícího se biologickými invazemi a jejich důsledky.
Mezi další zástupce české desítky patří chemik Martin Pumera z VŠCHT pracující na výzkumu nanorobotů, analytický chemik a fytochemik Ondřej Novák spolupracující s Univerzitami Karlovou a Palackého, mikrobiolog Petr Baldrian zkoumající ekologii a fyziologii půdních hub a bakterií, rostlinný ekolog Jan Pergl řešící problematiku invazní ekologie, nebo již zesnulý ekolog Vojtěch Jarošík, který působil na Přírodovědecké fakultě UK.