„Doznej se a tvoje utrpení skončí!“ směje se vrásčitý kněz, zatímco katův pacholek přikládá rozžhavenou ocel na tělo skučícího vězně.
Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský představují v evropské historii naprosto ojedinělý královský pár, jehož členové panují a o všem pokaždé rozhodují společně. Královna může ve všech státních záležitostech zastupovat svého manžela a naopak.
Ferdinandovo jméno sice bývá na listinách uváděno před Isabeliným, znak vládců Kastilie má nicméně přednost před znakem Aragonským. Dvojice tak položí základy jednotnému Španělsku.
K úplnému dokončení započatého díla je ale ještě potřeba vypudit z Pyrenejského poloostrova nenáviděné Araby. Sjednocení poloostrova je tak vykoupeno také mučením a popravami tisíců nevinných lidí…
Neušetří ženy a ni děti
Kastilie a Aragonie tone v potocích krve. Kardinál Francisco Jiménez de Cisneros se vytrvale pokouší Maury obrátit na katolictví, a když se setká s odporem, neváhá tvrdě zakročit.
„Dal nespokojence uvěznit v řetězech, a přestože se to protivilo jeho povaze, dovolil, aby s nimi nepěkně zacházeli,“ informuje nás španělský historik Alonso de Santa Cruz.
Cisnerovo počínání vyvolá roku 1500 velkou muslimskou rebelii v kraji Alpujarras na jihu Španělska, kterou královské vojsko potlačí za použití neobyčejně krutých metod.
V jedné vesnici je například pomocí střelného prachu vyhozena do povětří mešita, v níž se ukryjí ženy s dětmi!
Připojí zbytkové území
Revolta přiměje Katolické krále k tomu, aby s Maury naložili podobně jako s Židy. Dekretem z 12. února 1502 jsou muslimové donuceni k přijetí katolictví, nebo odchodu. „Nemůžeme skýtat útočiště nevěřícím,“ prohlásí rezolutně Isabela.
Část Maurů odejde do Navarry, poslední části Španělska, která ještě není pod kontrolou fanaticky věřícího královského páru. I na ni ovšem zanedlouho dojde.
V roce 1512 se Ferdinandovi podaří jižní část Navarry připojit ke Kastilii, čímž završí proces španělského sjednocení.
Konečné splynutí Kastilie a Aragonie v jediný celek nicméně oficiálně potvrdí až takzvané Dekrety Nueva Planta, vydané v letech 1707–1716 králem Filipem V.
(Foto: wikipedia.org, shutterstock.com)