Na první pohled nejsou ničím výjimečné. Produkují kyslík, vyhřívají se ve slunečních paprscích a jejich kořeny absorbují vláhu. Přesně tak, jak to u stromů bývá.
Ale ve chvíli, kdy se do jejich kmene či větví zasekne sekera, se slabší povahy mohou ocitnout na pokraji kolapsu. Ze stromu totiž vytryskne krev!
Ke známým příkladům takzvaných krvácejících stromů patří divoký týk Pterocarpus angolensis, rostoucí především v jižní Africe. Jde o půvabnou dřevinu, na jaře kvetoucí velkými žlutými květy s nezaměnitelnou vůní.
Jeho načervenalé dřevo zvané muninga je ceněno jako materiál pro výrobu nábytku, lodí i hudebních nástrojů a je o něj takový zájem, že strom musel být v některých afrických oblastech prohlášen za chráněný.
Zajímavá je na něm také jeho míza. Má vysoký obsah látky zvané tanin, která stromu poskytuje ochranu před infekcemi, hmyzem a býložravci. Díky taninu je míza rudě zbarvená.
Používá se také v lidovém léčitelství jako prostředek k léčbě různých zdravotních problémů, například plicních chorob, malárie, očních problémů nebo jako podpora tvorby mateřského mléka.
Poklad z Amazonie
Dalším „krvácejícím“ stromem je jihoamerický Croton lechleri, jehož pryskyřici lidé nazývají dračí krev.
Dorůstá výšky až 20 metrů, štíhlý kmen obrůstá červeno-šedá kůra s bílými skvrnkami a nejhojněji se vyskytuje v povodí Amazonky a v Andách, kde často tvoří souvislé porosty.
Jeho pryskyřice má rudou barvu a v souladu s předpokladem, že části bylin léčí právě ty části těla, kterým se podobají, místní bylináři věří, že by mohla být dobrá pro podporu krvetvorby, léčbu kardiovaskulárního systému i pevnost žilních stěn. Používají ji i jako krytí na rány, protože snadno zasychá a rychle vytvoří ochrannou vrstvu.
Mají také za to, že 100% extrakt z tohoto stromu posiluje imunitní systém a pomáhá k regeneraci organismu. V moderní medicíně je testován na účinnost v léčbě HIV pozitivních pacientů.
Dračí krev
Mezi stromy, které jsou zdrojem takzvané dračí krve, je rovněž endemit (organismus, který vznikl a je rozšířen pouze v určitém ohraničeném území) Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari) z ostrova Sokotra v Arabském moři.
Ale to není jediná zvláštnost, která je s touto dřevinou spojena. Nevšední vzhled mu dodává koruna hřibovitého tvaru. Jeho listy opadávají jednou za 3–4 roky. Také plody, kterými jsou malé dužnaté bobule, vylučují krvavě rudou šťávu.
Pryskyřice stromu na vzduchu tuhne na červenohnědou hmotu a domorodci ji používají pro její léčebné a desinfekční účinky. Od starověku je využívána také jako barvivo, dodnes tvoří složku houslařských laků a byly jí barveny například slavné Stadivariho housle. Bývá také součástí šamanských rituálů.