Vatikán je nejmenší zemí na světě, která je domovem papeže, nádherné Baziliky svatého Petra, Sixtinské kaple a také úžasných vatikánských muzeí. Věděli jste ale, že více než dvě třetiny tohoto městského státu pokrývají zahrady?

Někdejší soukromá papežská oáza klidu zahrnuje formálně upravenou část v italském stylu, vyznačující se renesančními rysy a geometrickými prvky, anglický park s otevřenými travnatými prostory a lesíky i elegantní francouzskou zahradu v barokním stylu, posetou květinovými záhony.

Dějiny zahrad lze přitom vystopovat až do 13. století, kdy se papež Mikuláš III. (?1210–1280) rozhodne, že si nechá vytvořit místo, kde by mohl o samotě rozjímat. To by však byla jen polovina příběhu.

Tohoto vzdělaného pontifika fascinují léčivé vlastnosti rostlin natolik, že zde založí také botanickou zahradu. Na vzhledu zahrad se podepíšou i další papežové, hlavní etapa budování probíhá v 16. a 17. století.

Na konci 16. století je nerovný terén rozčleněn do teras, propojených schody.

Milovník pokroku Pius XI. (1857–1939), který je známý tím, že jako první papež oficiálně používá automobil, nechává všechny cesty upravit a během jeho pontifikátu vyrostou mezi zelení i různé stavby, potřebné pro chod nově uznaného městského státu. Jednou z nich je v roce 1931 i budova rádia Vatikán.

Skvělá flóra i fauna

Během staletí se zde kromě papežů procházeli také exotičtí obyvatelé. Někteří papežové měli své osobní zvířecí mazlíčky ze vzdálených zemí, například Lev X. (1475–1521) choval slona jménem Hanno (1510–1516).

Později nechává velký milovník zvířat Lev XIII. (1810–1903) vybudovat zvěřinec včetně gazel a pštrosů.

Dnes se v zahradách objevuje jen hejno zelených papoušků mniších (Myiopsitta monachus), kteří zde však nejsou cíleně chováni stejně, jako jakákoliv jiná zvířata.

Stejnou rozmanitost, kterou se kdysi pyšnila tato soukromá papežská zoo, lze dnes obdivovat ve zdejší zeleni.

Klasické středomořské dřeviny, jako jsou cypřiše, borovice anebo oleandry tady rostou vedle asijských rostlin z Jemenu, Číny i pohoří Himálaj a dokonce i z Austrálie.

Moderní doba

Návštěvníci uvidí koutek, věnovaný americkým kaktusům, i umělý útes, kde roste agáve.

Jinde si mohou prohlédnout olivovník, darovaný izraelskou vládou jako symbol míru mezi židovskou a křesťanskou vírou, anebo šáchor, ze kterého se ve starověkém Egyptě vyráběl papyrus.

Italská zahrada ze 16. století se může pochlubit labyrintem a růžovou zahradou s krásným výhledem na vzdálené kopce Castelli Romani, z francouzské zahrady je možné zahlédnout vatikánský heliport.

V jiném stinném koutě se nachází možná nejpřekvapivější artefakt v papežských zahradách: fragment berlínské zdi, doplněný nástěnnou malbou umělce německého původu Yadegara Asisiho (*1955).

V nejvyšším bodě je umístěna jeskyně, zasvěcená Panně Marii, která je kopií „originálu“ ve francouzském městečku Lurdy, jednom z nejdůležitějších poutních míst na světě. V zahradách je však i řada dalších svatyní.