Ve městě Harvey v Severní Dakotě mají knihovnu, kde se v říjnu, měsíci duchů a strašidel, o paranormálních jevech rozhodně nežertuje.

Právě v tomto období totiž byla brutálně zavražděna žena, jejíž přízrak jako kdyby si pohrával se zdejšími knihovníky…

„Tak dobře, Sophio. Už opravdu potřebuji jít domů, tak mi je prosím tě vrať…“ říká Američanka Marlene Ripplinger, a v jejím hlase se ozývá i náznak zoufalství. Promlouvá k prázdné místnosti.

Je sice ředitelkou zdejší knihovny, ale ne vše má ve své moci. Už půl hodiny se marně snaží najít klíče, venku je dávno tma, a ona je lapena mezi ztichlými regály plnými knih. Konečně! Na místě, kam se předtím stokrát podívala, ty klíče najednou leží.

Rychle po nich sahá, s třesoucí se rukou odemyká a děkuje při tom bohu. Další hororová směna je za ní. Ale kolik takových jí ještě čeká?

Krvavé pouto?

Budova veřejné knihovny města Harvey je teprve 30 let stará. Zvláštní věci se tu ale dějí hned od začátku, především nevysvětlitelné poruchy elektřiny.

Tehdy si ještě všichni myslí, že to je prostě jen chyba v elektrickém vedení, že zkrátka v novém domě ještě věci nefungují, jak mají. Jenže žádný opravář nikdy nezjistí, čím mohou být poblikávající světla a jiné problémy způsobeny.

Pak už ale nezlobí jen žárovky, začnou se ztrácet i knihy. Některé chybí celé týdny, a když už je knihkupci odepíší z fondu, náhle se objeví, aniž by bylo jasné, jak se tam ocitly.

Všechny tyto jevy přisuzují zaměstnanci duchu Sophii Eberlein (1889–1931). Tato původem Ruska je umlácena svým manželem Jacobem Bentzem kladivem přesně v místech, kde se nyní knihovna nachází.

Sice to bylo v domě, který byl později stržen, ale je možné, že dál přebývá v prostoru, kde vydechla naposledy?

Zloba přetrvává

Sophia zemřela obzvlášť trýznivým způsobem, Bentz pak navíc její mrtvé tělo naaranžoval do vozidla, aby to vypadalo jako autonehoda! Usvědčen z vraždy je až později. Možná i tato křivda dál poutá Sophii k místu.

Nejaktivnější prý bývá právě v říjnu, kdy zesnula, a kdy se o ní v knihovně raději ani nemluví, aby ji to nevyprovokovalo. Historka jako ze seriálu Věřte nevěřte se odehraje roku 2006. Tehdy sem přichází žena, darovat knižní pozůstalost po svém manželovi.

Ukáže se, že onen muž byl vnukem Sophii Eberlein! Mezitím dovnitř vstoupil ženin nový partner. Marlene Ripplinger vzpomíná, jak zůstal stát hned ve dveřích, jako kdyby ho zastavila nějaká neviditelná síla.

Byl teplý den, ale muži se na předloktích zježily všechny chlupy. Mrtvolně bledý radějiodešel, prý měl pocit, že ho tam něco nenávidí… Možná by Sophia byla radši, aby ona dáma po jejím vnukovi už nikoho dalšího neměla?

Výzva přijata

Případ zaujme amerického záhadologa a spisovatele Williama Jacksona, který se do Harvey vypraví. Chce se přesvědčit doslova na vlastní kůži, jak to s tím zdejším duchem tedy je. „Měl jsem pro Sophii nachystanou výzvu. Řekl jsem jí:

‚Jestli existuješ, tak zařiď, ať mě studí pravá noha!‘ Přísahám, že jsem najednou pocítil závan chladu, dala mi tak najevo svou přítomnost,“ tvrdí Jackson. Mráz mu údajně začal přebíhat po pravé straně těla, od dlaně, přes paži až k noze, přesně, jak to chtěl!

Po tomto zážitku navštívil svého známého, který na něj sáhl a skoro uskočil. Skutečně prý měl pravou stranu těla zcela ledovou! Může takový stav způsobit např. klimatizace? Nebo Sophia prostě jen splnila jeho přání?