Vane mírný východní vítr. Pro Němce nastává ideální chvíle, aby u belgických Yprů 22. dubna 1915 rozptýlili do ovzduší tuny jedovatého chloru. Vítr se už postará o zbytek. Šedozelený mrak zamíří nad nepřátelské zákopy, kde vyvolá nejen paniku.
První světová válka odstartuje masovou produkci chemických zbraní, a změní tak i výstroj vojáků…
V rané fázi světového konfliktu se na bojištích proti nepříteli používá slzný plyn, jenž naštěstí není smrtící, ale sokům dokáže značně znepříjemnit život. Je třeba si před ním důkladně chránit hlavně zrak.
Brýle, které vojáci z počátku používají, jsou v podstatě totožné s těmi, jež si v té době nasazují například motocyklisté. Sklíčka v nich jsou však příliš křehká, proto je později – i v plynových maskách – nahrazují kousky celuloidu.
V kukle s trubicí
Zprvu stačí kapesník, který zakryje nos a ústa. S použitím chloru, v horším případě yperitu, je však taková ochrana nedostatečná. Každá z bojujících stran proto pracuje na vývoji vlastní plynové masky. Britové v roce 1915 přicházejí s tzv.
PH Helmet – kuklou složenou ze dvou vrstev pevného flanelu. Jedna z nich je napuštěna látkami, které chrání před jedovatými plyny. Vzduch je do kukly přiváděn železnou trubicí, již voják svírá v ústech.
V pozdějších typech kukly je zaveden výdechový ventil k odvádění oxidu uhličitého, jenž se do té doby v masce hromadil. Někdy se uvádí, že v prvních maskách se udusilo více britských vojáků, než kolik jich ve skutečnosti zachránily.
K výbavě vojáků nově často náleží i zvon, jehož zvukem v nepřehledné bitvě upozorňují své spolubojovníky na blížící se nebezpečí chemického útoku.
Pro lidi i zvířata
Na svou dobu revoluční je plynová maska Ledershutzmaske GM17, s níž přicházejí Němci v roce 1917. Je vyrobena z naolejované ovčí kůže ošetřené chemikáliemi, které neutralizují plyny, a je vybavena vzduchovými filtry.
Tvoří je aktivní uhlí, které absorbuje široké spektrum látek. Důležité je správné upevnění masky, aby chránila co nejvíce kůže, protože yperit ji popálí. Vojáci nasazují ochranné masky také svým zvířatům, která je na bojiště doprovázejí.
(Zdroj: HISTORY revue)