Ve středověku nosí muži jako spodní prádlo dlouhou košili. V 19. století je pak v kurzu overal na celé tělo s knoflíky v rozkroku, to ale příliš nevyhovuje dělníkův v továrnách.
Je jim v tom horko, tak se rozhodnou overal rozstřihnout a ponechat si jeho vrchní díl.
V roce 1913 přichází zlom. Americké námořnictvo objedná pro své vojáky bílá bavlněná trička s dlouhým i krátkým rukávem, která se oblékají pod kousavé uniformy. Když zrovna vojáci nebojují, vezmou si je jen tak. S koncem války si veteráni v nafasovaných tričkách užívají zaslouženou volnost.
Díky, armádo!
Protože jsou pohodlná, levná a snadno se perou, jejich nošení od veteránů odkoukají farmáři, ale i sportovní nadšenci. Ve 30. letech se jako houby po dešti začínají objevovat první velkoobjemoví výrobci triček.
A popularita dál roste s druhou světovou válkou, kdy světem létají snímky amerických válečných hrdinů v bavlněných tričkách. I když má tričko správně našlápnuto, ještě pořád si s sebou táhne image pracovního oblečení a spodního prádla, to se ale brzy změní.
Jak poznat rebela?
Píše se rok 1947, když se na prknech divadel na newyorské Broadwayi objeví nová hra Tramvaj do stanice Touha. Hlavní roli tady ztvární mladičký Marlon Brando (1924–2004), který okouzluje diváky v …tričku.
„Nejenže jsem chtěla vyzdvihnout Brandovu vyrýsovanou postavu, ale chtěla jsem vyvolat dojem, že je hrdina polonahý „v negližé“ a zranitelný,“ vysvětluje tehdejší divadelní kostymérka Lucinda Ballardová (1906–1993).
Když se z divadelní hry v roce 1951 stane film, kde je Brando opět v tričku, z původně spodního prádla se vyklube módní hit. Každý mladý rebel ho musí mít.
Ať už to je James Dean (1931–1955) v Rebelovi bez příčiny (1955), nebo Elvis Presley (1935–1977) na pódiu při koncertech. Zatímco mladí kluci shánějí trička, kde se dá, dívky se zatím zdráhají.
Jeho půvab objeví až o dekádu později. A jsou to opět herečky a zpěvačky, které tento módní trend nastaví.
V 70. letech už je tričko unisexovou záležitostí a v roce 1977 vyvolá skandál Jacqueline Bissetová (*1944) v mokrém a díky tomu i průhledném tričku ve filmu Hlubina, čímž znovu vyzdvihne jeho potenciál jako sexy oděvu pro ženy.
Celosvětový boom
Kromě módní branže ale tričko pro sebe uloví i další metu, a tou je prostor pro reklamu. Pravděpodobně nejstarší tištěný slogan si nechá na tričko vyrobit v roce 1948 guvernér New Yorku Thomas E. Dewel (1902–1971) během své další kandidatury.
S rozvojem sítotisku počátkem 60. let už pak není problém dostat na tričko cokoliv. Jednou z prvních značek, která si nechá vyrobit tričko s potiskem, je americký pivovar Budweiser, a to v polovině 60. let. Brzy se k němu přidá Xerox nebo Coca Cola.
Potištěná trička si oblíbí aktivisté během války ve Vietnamu stejně jako módní návrháři nejluxusnějších značek světa.
Módní časopis Vogue dokonce vytvoří žebříček nejikoničtějších triček všech dob – mezi jejich nositeli je kromě Marlona Branda také Montgomery Clift, Brigitte Bardotová, Kurt Cobain nebo Madonna.