Stojí nehnutě sám uprostřed arény. Oči ani na okamžik nespouští z tunového býka. Nechá ho kolem sebe několikrát proběhnout. Ve správné chvíli do zvířete zaboří svůj meč. Nebo to bude naopak a býk jej nabere na rohy? To je úděl matadorů…
Stát se matadorem, tedy tím nejhlavnějším ze všech torerů, který na konci koridy bude mít tu čest zabít býka, je v minulosti snem mnoha španělských chlapců z chudých rodin. Je to pro ně cesta, jak uniknout z bídy.
Jiní se do rodiny torerů již narodili, a tak mají život v aréně nalinkován dopředu.
Jedinečný styl
Matador je společností vnímán nejen jako sportovec, ale také umělec. Pokud chce zaujmout publikum, musí být jeho styl v něčem jedinečný.
Jeden z nejslavnějších matadorů všech dob, Juan Belmonte (1892–1962), například proslul tím, že si býka pouštěl co nejblíže k tělu, neuskakoval před ním, jen umně uhýbal.
Zranění jsou běžná
Psychická vyrovnanost a odvaha jsou nezbytnými vlastnostmi matadora. Riziko, které v aréně podstupuje, je obrovské.
Za poslední tři staletí, kdy hlavní roli při koridě hrají pěšáci (předtím byla záležitostí jezdců na koních), zahynulo v prachu arény více než 500 matadorů. Zranění jsou běžná. Belmonte těch vážných během své kariéry utrpěl 24!
Kostým světel
Traje de luces, kostým světel, tak se nazývá oblek torerů. Je to kvůli jeho barevnosti i nákladnému zdobení, které je v případě matadorů ze zlata.
Tvoří ho úzké kalhoty pod kolena, které drží skryté kšandy, bílá košile s úzkou černou kravatou, vesta a krátký kabátek s ramenními vycpávkami.
Podkolenky nejčastěji růžové barvy jsou hedvábné, boty s plochou podrážkou připomínají obuv baletek. Obecně platí, že kalhoty a kabátek jsou ve stejné barvě. Základními pracovními nástroji matadora jsou červená muleta a úzký meč – estoque.
Boj s muletou zavedl jako první matador Francisco Romero (†1763) už v roce 1726.
Gesto věnování
Za autora kostýmu terorů je považován slavný matador Francisco Montes Reina (1804–1851), známý jako Paquiro. Právě on si jako první nasazoval na hlavu černou kožešinovou čapku – monteru.
Matador ji podle zvyku odhazuje tomu, komu věnuje zabití býka. Sám si může z mrtvého zvířete odnést na památku třeba oháňku nebo roh.
(Zdroj: HISTORY revue)