U malého městečka Gąbin vzdáleném více než 100 kilometrů od Varšavy, se nacházejí ruiny, které ani vzdáleně nevzbuzují dojem, že by mohlo jít o pozůstatky něčeho mimořádného.

Byl to ale rozhlasový vysílač, jehož výšku dosud žádná jiná evropská stavba nepřekonala!

Rozhlasový vysílač Konstantynow se také pyšní titulem nejvyšší struktury světa, a to díky výšce 646 metrů. Jeho příběh v roce 1970, kdy je zahájena jeho výstavba, a končí o 21 let později. Pádem!

Nepřekonaný evropský rekord

Dílo moderního inženýrství s hmotností 420 tun je dokončeno na jaře roku 1974. Než se však dělníci vůbec pustí do práce, musí se pro tohoto „mamuta“, který má zvýšit prestiž Polska, vybrat to nejlepší místo.

Gąbin se ukáže jako ideální, kvůli skvělým podmínkám pro vysílání i poloze uprostřed Polska.

Kromě hlavního vysílače je v areálu také další menší stožár, rozvodna, vysílací studio, vrátnice, strážní věž i další technické objekty.

O tuto monumentální stavbu se po dokončení realizace stará tým 30 inženýrů a techniků a také 15 administrativních pracovníků. Na bezpečnost vysílače dohlíží ochranka, řízená ministerstvem vnitra.

Katastrofa visí ve vzduchu

Přibližně deset let po dokončení ale rutinní kontrola odhalí poškození takového rozsahu, že náklady na rekonstrukci by se nevyplatily. Chvilku se uvažuje o výstavbě nového vysílače stejné výšky, ale s odolnější konstrukcí.

Ale protože ekonomická situace Polska se v té době zhoršuje, k ničemu takovému nakonec nedojde. A tak aspoň vysílač dostane v roce 1988 nový nátěr, jenže není dostatek speciální barvy, takže ani tentokrát nedopadne výsledek podle plánu.

A aby toho nebylo málo, dalším slabým článkem řetězu, vedoucímu ke kolapsu, je také špatné vybavení a nekvalitní školení údržbářů.

Co bude dál?

Dne 8. srpna 1991 dostává skupina dělníků za úkol opravit ukotvení vysílače. V ten den děsivě fouká. To ale dělníky nezajímá.

Během neodborné manipulace s kotevními lany se prudký nárazový vítr opře do v ten okamžik nezajištěné věže, takže se její horní část ohne a poté se vysílač přibližně ve své polovině zlomí.

Přitom vezme zasvé také malý jeřáb, pomáhající dělníkům při práci, naštěstí nikdo nepřijde o život.

Během vyšetřování dospěje komise k tomu, že za vše může společnost, pověřená údržbou vysílače, a ukáže prstem na dva konkrétní zaměstnance, které soud pošle do vězení.

Protože vysílání na dlouhých vlnách je důležité pro Poláky, pobývající v zahraničí, uvažuje se o řešení a jedním z návrhů je oprava zhrouceného vysílače. V září roku 1995 je vše připraveno, dokonce se začíná pracovat na rekonstrukci starých základů.

Kvůli protestům místních obyvatel, přesvědčených, že záření z vysílače je zdraví škodlivé, nakonec polské úřady od přestavby ustoupí. Nový vysílač je nakonec postaven v bývalém vojenském prostoru Solec Kujawski a sloužit začíná 4. září 1999.

Dnes pozůstatky původního areálu stále existují, objevily se dokonce plány na jeho přeměnu na muzeum. Jeho stav se ale rok od roku zhoršuje a budoucnost místa je tak velmi nejistá.