Ještě před pár lety mu u nohou leželo celé království a jeho radám naslouchal i samotný císař Rudolf. Nyní se alchymista Edward Kelley ocitá v chladné kobce. Jeho jedinou nadějí je útěk…

Je březen 1582 a na dveře anglického matematika a alchymisty Johna Deeho (1527–1609) kdosi klepe. Stojí za nimi Edward Kelley (1555–1597), toho času bývalý lékárenský pomocník a amatérský alchymista.

Ačkoli Dee platí za respektovaného vzdělance, Kelleymu se ho podaří přesvědčit, aby se stali kolegy. Pomáhá mu k tomu osobní charisma i tajemný zjev. Nosí dlouhé vlasy, pod nimiž ovšem skrývá uřezané uši – znak odhaleného podvodníka. Stárnoucí Dee mladíkovi uvěří a v roce 1583 oba opouštějí Anglii.

Budí podezření

Nejprve vstoupí do služeb polského šlechtice Albrechta Laskiho (†1604), který si dělá zálusk na trůn v Krakově.

Po příjezdu ale zjistí, že má dotyčný hluboko do kapsy, a tak raději zamíří do Prahy, na dvůr římského císaře Rudolfa II. (1552–1612).

Dee panovníka příliš neoslní, ovšem Kelley, to je jiná… „Jednou kapkou rudého elixíru proměnil ve zlato libru živého stříbra,“ píše se v dobovém spisu. Ačkoli se pravděpodobně jednalo o trik, který pro lékárnického pomocníka nebyl problém, císař je nadšen.

Po nějaké době si Kelley ovšem znepřátelí Rudolfovo okolí. A když se proti němu postaví i nejvyšší královský hofmistr Jiří Popel z Lobkovic (asi 1551–1607), je rozhodnuto. Rudolf oba anglické návštěvníky vykazuje ze země.

Druhá šance

Tím ale jejich zdejší působení nekončí. Kelley si totiž stihl získat přízeň zámožného šlechtice Viléma z Rožmberka (1535–1592), a ten si pro ně u císaře vymůže povolenku.

Zatímco Dee setrvává na třeboňském panství, Kelley často navštěvuje hlavní město a opět se vloudí do Rudolfovy přízně.

Stává se dvorním alchymistou a snad i císařským radou. Někdy v roce 1591 se však Kelley zaplete do potyčky, při níž umírá císařský úředník Jiří Hunkler, a v té chvíli je s ním amen. Alchymista je uvězněn na Křivoklátu.

Z cely uteče, zlomí si však nohu, musejí mu ji amputovat. Nakonec je sice propuštěn, ale uvězněn je i podruhé a při dalším útěku si poraní také zdravou nohu. Poté, dne 1. listopadu 1597, Kelley volí dobrovolnou smrt jedem.

(Zdroj: HISTORY revue)