Když se řekne Holandsko, co se vám vybaví jako první? Tulipány? Větrný mlýn? Ale také typické barevné dřeváky, které si tu každoročně kupují tisíce turistů! Říká se jim klomps a jejich zmapovaná evropská historie se začíná psát v Nizozemsku.
Právě kousek od Amsterdamu a Rotterdamu se najdou nejstarší dochované kousky. Pocházejí zhruba z let 1230 a 1280. O hlubší historii se můžeme jen dohadovat. Víme, že vysoké dřeváky patří k výbavě antických herců.
Pravděpodobně si je oblíbí i Germáni a Keltové. Jenže, za staletí podlehnou zkáze, či skončí hned na konci svého posloužení starověkým nohám jako topivo.
Není dřevák jako dřevák
Na dřeváky by člověk potřeboval slovník. Klompsy to zdaleka nekončí. V sabotkách, tedy celodřevěných botách, pracují v továrnách i na polích chudí Francouzi, Belgičané i Nizozemci.
V Dánsku klapou zase dřevěné træsky, Italové mají zoccolo, v doslovném překladu kopyto, což pochází z latinského soccus – starými Římany oblíbené otevřené boty. Zoccolo se vyrábí hlavně z měkkého dřeva: topolu, vrby, javoru nebo jilmu.
To v Pošumaví nebo jižních Čechách obouvají místní dřevěné mejšle či nejšle. A ani v rámci jednoho malého teritoria není dřevák, jako dřevák. Například ty sedlácké mívají špičatější špičku. Proč? Na pohánění dobytka. A navíc – bytelný dřevák ochrání nohu, i pokud na ni šlápne třeba kráva.
Dnes by se sedláci nestačili divit. Lední brusle na dřevácích nejsou žádnou novinkou, sehnat se ale dají i dřeváky jako kolečkové brusle!
Vnitřek až ve finiši
Dnešní módní dřeváky už mívají ze dřeva jen podrážku. Zbytek doplňuje kůže, koženka nebo dokonce plast. Celodřevěné botky mohou být naopak uvnitř zateplené. Světovým středobodem dřeváků stále zůstává Nizozemsko. Vyrobí se tu přes 3 000 000 párů dřeváků ročně.
Většinu z nich si odvezou jako praktický suvenýr turisté. Chcete si zkusit dřevák vyrobit?
Od 20. let minulého století jde již o strojní výrobu, do které lidský faktor zasahuje jen na špičce a patě, ale pokud to chcete zkusit postaru, sežeňte si špalek z některého výše doporučeného dřeva. Nechte jej ve vodě pořádně namočit a poté dejte částečně vyschnout.
Následně se vyseká tvar celého dřeváku, uhladí se a teprve nakonec se vydlabe či vyvrtá vnitřek na nohu. Nutno dodat, že výrobci dřeváků mají k dispozici speciální nástroje, a tak bude třeba smířit se s tím, že váš dřevák zřejmě nebude nejkrásnější…
V muzeu
Kosti dinosaurů, obrazy, prastaré džbány pečlivě slepené archeology… to nás v expozicích nepřekvapí. Ale dřeváky? Najdete je například v Baťově muzeu obuvi, které je překvapivě až v kanadském Torontu. Své pevné místo mají také ve dřevěné vesnici Bai Mi na Tchaj-wanu.
Nejkomplexnější expozice dřeváků na vás však samozřejmě čeká v nizozemské provincii Drenthe, konkrétně v Mezinárodním muzeu dřevěné obuvi v městečku Eelde. Spatřit tu můžete na 2200 párů dřeváků ze 43 zemí.