Spalující vedro mění křivolaké uličky Štrasburku v hotové peklo. Na jedno z rozpálených tržišť přichází žena v otrhaných šatech, po pár chvílích se začíná vlnit do rytmu. Problém ale je, že nehraje žádná hudba.
Fascinující podívaná přiláká další tanečníky, ti vydrží skotačit několik týdnů!
Jednu z nejdivnějších událostí datujeme do roku 1518. Ve městě Štrasburk totiž vypukne taneční mor. Podle kronik si nekontrolovatelné pohyby vyžádají stovky mrtvých.
Špatný start století
Alsaský Štrasburk zasáhne začátkem 16. století vlna nemocí, k nim se přidávají také náboženské konflikty, kde proti sobě stojí katolíci a protestanti.
Situaci příliš nepomáhá ani počasí, které způsobí masivní neúrodu, a ceny pšenice šplhají do astronomických výšin.
Sirotčince se plní dětmi, rodiče je totiž nedokáží uživit. Ulice okupují žebráci, kteří nemají na jídlo. „Byl to špatný rok,“ potvrzují neutěšenou situaci kronikáři.
Jako v transu
Vše odstartuje záhadná žena, již prameny přezdívaní paní Troffea. V červenci 1518 mine věhlasnou štrasburskou katedrálu, jejíž věž patří svého času k největším stavbám světa, a pokračuje na obilný trh. K překvapení místních se začne svíjet a tančit.
Nejdříve má kolem sebe pár čumilů, ale s přibývajícím časem se lidé přidávají. Roztomilá kratochvíle nabírá kontury katastrofy. Tanečníci nasáklí potem jsou jako v transu. Nemohou přestat, sama Troffea prožívá bolesti hlavy, má hlad a je vyčerpaná.
Několikrát dokonce upadne na zem, pokaždé ale vstane a pokračuje. Odmítá přestat. Konec nepřichází ani se zapadajícím sluncem, na druhý den má většina účastníků bezhudbé diskotéky zkrvavené nohy.
Odvezte je do špitálu!
Zvláštní dostaveníčko na obilném trhu přidělává vrásky vedení města. Konšelé po poradě s církevními hodnostáři zřídí speciální tančírnu, seženou i živou hudbu. Domnívají se totiž, že tanečníci ze sebe nemoc setřesou rychleji.
Nastává ale opačný efekt, situace se ještě zhorší a k davu se přidávají houfy mladých lidí. A tak starosta zvolí mnohem méně pacifistické řešení a tanečníky násilím odváží do špitálů a klášterů.
Prazvláštní kapitola se nachýlí ke konci v září 1518, kdy řady nadšenců smyslných pohybů prořídnou.
Malou skupinku rozeženou vojáci. Z hlediska obětí se počty různí, někteří totiž uvádějí až 400 mrtvých! Historické anály rovněž mlčí o osudu tajemné původkyně celého blázince.
Pozor na houby
A záhady nekončí ani v případě vysvětlení. Nejdříve se na výslunní hřeje teorie, kdy tanečníky posedl ďábel. Jenže tvrzení o přehřáté krvi a boží zlobě patří spíše do kostelních škamen. Odborníci dávají taneční mor do souvislosti s neúrodou v roce 1517.
Lidé totiž reagují na drahou pšenici a pečou chleba, z čeho se jen dá. Podivné chování může mít na svědomí pečivo z žitné mouky, jenž je kontaminováno námelem neboli paličkovicí nachovou.
Houba produkuje látku podobnou LSD a může vyvolat prudké záškuby a halucinace. Jedna z dalších teorií zase uvádí davovou psychózu, jíž mohli vystrašení obyvatelé propadnout.