S hřejivým oblečením je úplně stejný zádrhel jako s vytápěním domova: Za málo peněz málo muziky. Skutečně hřejivé materiály nejsou levné, takže je dobré si promyslet, co byste vlastně nejvíc využili.

Kašmír

Mimořádně jemná, lehoučká a hřejivá vlna získávaná z kašmírských koz. Úplety jsou vzhledem ke své hřejivosti překvapivě tenké a tím pohodlné.

Cena dámského svetru z čistého kašmíru se ovšem pohybuje od 3 tisíc korun výše, levnější obsahují příměs jiné vlny nebo například modalu.

Pokud je cena nápadně nízká, pak jde zcela jistě o padělek z jiného materiálu. To platí i pro ostatní druhy vln. Ke kašmíru se řadí také pašmina, vlna ze speciálního plemene koz, z níž se vyrábějí oblíbené šály.

Mohér

Tato vlna pochází z angorských koz a od ostatních typů vln se liší především tím, že neplstnatí a nežmolkuje. Dá se tedy bez nebezpečí i prát. Je velice měkká, jemná a přirozeně vlnitá.

Používá se především na hřejivé kabáty, příjemně měkké na dotek, a samozřejmě i na svetry, které nekoušou.

Angora

Je tak lehoučká, že chloupky poletují a tím dávají pletenině typický delikátně chundelatý vzhled. Je to tím, že tato vlna z angorských králíků má vlákna uvnitř dutá.

Slabinou je nedostatečná pružnost, proto se mísí s jinými materiály, tentokrát nejen z důvodu snížení ceny výrobků. Svetry z angory se skvěle nosí pro svou jemnost, problémy by s nimi mohli mít snad jen lidé s atopickým ekzémem.

Merino

Je to vlna speciální s mimořádnými vlastnostmi, obvykle z novozélandských ovcí. Úplety z ní jsou hladké a nekoušou, mohou být i velmi tenké, proto se používají i na spodní prádlo. Patrně byste je považovali za bavlněné.

Někdy se vlna používá v kombinaci se syntetikou ve dvouvrstvém úpletu, kdy vnitřní syntetická část nechává pot procházet a vnější vlněná ho zachycuje a odpařuje.

(Zdroj: Paní domu)