Působí na dvoře saského kurfiřta Augusta Silného. Malíř dánského původu Ismael Mengs je podivín a úzkostlivě si tají své soukromí. Má k tomu dobrý důvod. Údajně žije v nemanželském svazku se svou hospodyní.
Zkraje roku 1728 odveze těhotnou družku do Ústí nad Labem. 12. března se jim v jednom z domů na zdejším náměstí narodí Anton Rafael (†1779). Chlapec je v pořádku a již po pár dnech i s matkou odjíždí zpátky za rodinou do Saska. Sotva trochu povyroste, začíná se učit malovat.
Z donucení, sám by nejraději dělal něco jiného. „Neměl žádné dětství. Otec rodinu pouštěl z domu jen po setmění a všechny děti nutil od útlého věku malovat.
Anton prý maloval s nechutí a pedantský otec ho musel k umění doslova dopráskat,“ vypráví současný historik Martin Krsek.
Drsnou výchovou dosáhne Ismael Mengs svého cíle. Nadaný Anton vyroste v jednoho z nejuznávanějších malířů své doby!
Odměna od papeže
Celá rodina se v roce 1741 přestěhuje z Drážďan do Říma. V místních ateliérech se Anton zdokonaluje v malbě portrétů, mytologických scén a náboženských obrazů. V 50. letech 18. století se pak mladý umělec vzdává své luteránské víry a konvertuje ke katolictví.
Později freskami vyzdobí vatikánskou knihovnu a portrétuje papeže Klementa XIII. (1693–1769). Svatý otec je z Mengsových děl nadšený. Za mimořádné zásluhy o zvýšení slávy církve ho jmenuje rytířem Řádu zlaté ostruhy.
Není jediný, kdo si výjimečného umělce hýčká. Saský kurfiřt Fridrich August II. (1696–1763) z něj udělá svého vrchního dvorního malíře.
Pracuje i ve Španělsku
„Je to nejpracovitější muž století!“ říká se o Mengsovy. Ústecký rodák vyniká nejen talentem, ale i obrovskou pílí. Prosluje jako malíř králů, za prací cestuje po celé Evropě. Pár let žije v Neapoli, kde portrétuje královskou rodinu. V jejím paláci navíc vytvoří několik fresek.
Ve Španělsku se pak podílí na výzdobě El Escorialu a namaluje portrét španělského krále Karla III. (1716–1788). Mengs si však nezíská respekt a obdiv „jen“ jako malíř.
Patří také k uznávaným teoretikům umění, znalcům hudby a během života učí na vyhlášených malířských akademiích. Obdivovatele má i mezi slavnými učenci, kteří s ním rádi diskutují nejen o kosmopolitní osvícenské kultuře.
(Zdroj: HISTORY revue)