K letním prázdninám neodmyslitelně patří i sklizeň oblíbených třešní. Jsou slaďoučké, vynikající v bublanině, koláčích i nepečených dezertech. Málokdo už ale zná jejich přínos pro lidský organismus.

Druhů je na tisíc

Na světě opravdu existuje až tisíc různých druhů třešní, které se liší barvou, od žlutých a červených, přes růžové, po tmavě rudé až černočervené druhy, i chutí. Dělí se na srdcovky, polochrupky a chrupky.

Srdcovky mají název podle tvaru a jde o nejranější druh s měkkou sladkou dužinou a spoustou šťávy. Chrupky jsou u nás nejrozšířenější. Když se do nich zakousneme, křupnou.

Bělice ukrývají bílou dužinu a plané ptačinky jsou kyselé.

Vitaminy a minerály

Třešně mají nutriční složení podobné jako špenát a červená řepa.

Z minerálů obsahují hlavně draslík, hořčík, vápník, zinek, železo a křemík.

Z vitaminů C, B a E. Za zbarvení třešní může antokyan, který společně s vitamínem C přispívá k tomu, aby naše tkáně byly pružné a pevné. Třešně jsou také skvělým antioxidantem.

Spánek a paměť

Obsahují hormon melatonin, který pomáhá ke kvalitnímu spánku. Jejich součástí jsou také anthocyaniny, které se využívají při léčbě demence a Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Hodí se také na podporu zapamatování pro studenty během zkouškového období.

Proti křečím, dně i rakovině

Šťáva z třešní díky obsahu antokyanů ulevuje od bolesti svalů a křečí při vytrvalostních aktivitách nebo výletech do hor. Už pět hodin po konzumaci klesá hladina kyseliny močové a záchvaty dny slábnou nebo nepřicházejí tak často.

Flavonoidy v třešních mají silné protirakovinné účinky. Podle amerických vědců vláknina z třešní a višní pomáhá snižovat riziko vzniku rakoviny tlustého střeva.

Využijeme i pecky

Jsou ideálním zásobníkem tepla. Když je usušíme a zašijeme do plátěného pytlíku, získáme přírodní termopodušku. Stačí ji nahřát a položit na bolavé břicho, svaly či klouby.

Pokud máme pohmožděné nebo naražené místo na těle, pytlík s peckami dáme do mrazáku a přikládáme na postižené místo.

(Zdroj: Paní domu)